I přes celospolečenský přesah má tento pořad výchovný efekt a dopad na každého jednoho člověka. Tolik koncentrovaného... čehokoliv v jednom pořadu jen tak jinde neuvidíte. Co jsme si tedy všichni mohli ze sledování Arény odnést?

1. Naději. Naději, že i když vůbec neumíme moderovat, stačí si koupit televizi a v ní se nominovat do třiceti pořadů jako moderátor. To je ten hnací motor, který nás žene kupředu. Že si můžeme splnit prostě všechny sny, i ty, ke kterým nemáme absolutně žádné vlohy.

2. I když jste populistický poloviční Japonec, co se ohání vlastenectvím, šíří xenofobii a nenávist, straší pomocí imigrantů, kteří tu nejsou a kdokoliv, kdo má inteligenci alespoň na to zavázat si sám tkaničky u bot, z vás má akorát p*del, pořád se může najít někdo, kdo vám dá prostor v televizi, nebude vám klást nepříjemné otázky a sežene vám tam ještě pár lopat do publika, co vám budou tleskat.

romea.cz_.jpg

(Foto: romea.cz)

3. Kvůli úspěšnému televiznímu pořadu vůbec nemusíte cílit vysoko. Není potřeba oslovit inteligentní lidi. Stačí se zaměřit na plebs a dát mu, co chce a co potřebuje. I tak se to dá dělat.

4. Stejně to je s morálními autority, on ose to stejně přeceňuje. K tomu, abychom se dozvěděli, kdo je pro společnost přínosem a kdo není, stačí jeden nedom*dlý mluvčí a nástěnka.

5. Od toho se odvíjí další věc. Aréna už nám ukázala, že i když vás ve škole šikanovali, brali vám svačinu, zamykali vás na záchodě a nadávali vám „ty čtyřoká buzničko,“ stačí být zarputilý, morálně ohebný, loajální a jednoho dne i tak můžete v televizi rozhodovat, kdo je pro společnost přínosem a kdo není.

6. I když coby hosty točíte pořád dokola asi pět lidí, protože nikdo jiný k vám nechce chodit, jelikož jste neobjektivní a lezete do p*dele Zemanovi, pořád tomu můžete říkat politický pořad.

A tady zjistíte, že Jaromír Soukup byl nominován na cenu Emmy. Ve všech kategoriích.

GALERIE Pravdy Arény Jaromíra Soukupa

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY