Divíte se někdy černým předpovědím škarohlídů, které varují před tím, jak moderní technologie zahubí lidstvo? Jasně, čeho je moc, toho je příliš. Je však třeba si přiznat, že v první řadě moderní technologie umějí zázraky – ulehčují nám život, zachraňují životy a umějí dokonce pomoci ochránit přírodu pro další generace.
Seznamte se s Topherem Whitem
Topher White, původním povoláním fyzik a softwarový inženýr, působí coby výkonný ředitel neziskové organizace Rainforest Connection (RFCx). Ta se zabývá recyklací starých mobilních telefonů s možná nečekaným cílem – zachránit deštné pralesy.
Společnost RFCx, kterou založil před sedmi lety, působí v deseti zemích na pěti kontinentech. Sídlí v San Francisku v Kalifornii, ale bojuje proti nezákonnému odlesňování a pytláctví v Kalifornii, Kostarice, Ekvádoru a Peru, ale i Bolívii, Brazílii, Rumunsku či Kamerunu, dále i v Jižní Africe a Sumatře.
S RFCx se spojila společnost Huawei, a to ne náhodou. Ukázalo se totiž, že právě telefonní aparáty tohoto technologického giganta RFCx používá, a to mimo jiné i pro jejich nespornou výhodu, kterou je schopnost pracovat nepřetržitě až dva roky. Společně se tak lidé z Huawei a Rainforest Connection dali do práce a vybudovali inteligentní ekosystém v několika deštných pralesech.
I staré mobilní telefony mohou být užitečné
RFCx vytváří solárně napájené zvukové monitorovací systémy nazvané Guardians – tedy Strážci. Srdcem jejich systému jsou staré mobilní telefony Huawei. Systém se zdá být tak složitý, dokáže ale přitom velké věci. Tak si to představme - každou vteřinu je uskutečněn hovor na servery vybavené umělou inteligencí. Ty monitorují husté a složité zvuky deštného pralesa v prudkém dešti i pálícím slunci.
Jakmile zachytí jakékoliv zvuky spojené s nelegální činností, jako je třeba hluk vydávaný motorovou pilou nebo nákladním autem, jsou ochránci pralesů v reálném čase informováni a je jim odeslána lokalita k dalšímu šetření. Každý elektronický Strážce, který pracuje autonomně, může pokrýt oblast o rozloze 3 km2 a pracovat nepřetržitě až dva roky.
Zachraňme pralesy
Existují odhady, podle nichž bez pomoci zbývá deštným pralesům nějakých čtyřicet let. A to, přiznejme si, není mnoho… Křehký a ohrožený je i například kostarický deštný prales na poloostrově Osa. I tomu velmi ubližuje zejména nelegální těžba dřeva a pytláctví, v případě nezákonné těžby jde dokonce o 90 % veškerého odlesňování.
Na poloostrově Osa nasadila RFCx právě zmíněnou cloudovou umělou inteligenci Huawei a detekuje tak vedle zvuků svědčících o nelegální těžbě i zvuky chápánů pavoučích, známých také jako pavoučí opice. Ty jsou právě kvůli těžbě dřeva velmi ohroženým druhem. Červený seznam IUCN, tedy přehled ohrožených živočichů a rostlin, uvádí jeden druh chápanů jako zranitelný, čtyři druhy jako ohrožené a dva coby kriticky ohrožené…
Vedle monitorování nelegálního odlesňování a pytláctví mají tak technologie ještě další příznivý efekt. Stále více se díky nim dozvídáme o zvířecích obyvatelích deštných pralesů. V případě chápanů tak inteligentní modely stvořené ve spolupráci Huawei a RFCx nejen detekují a analyzují jejich zvuky, ale také poskytují informace o místě jejich výskytu, o případném ohrožení, a dokonce i o životních návycích. Toto pomáhá lesníkům chránit i další ohrožené druhy.
Čím více toho budeme o ohrožených zvířatech vědět, tím účinněji jim jako lidstvo budeme umět pomoci. Odborníci z Huawei se tak díky technologii snaží rozlousknout i řeč opic.
„Umělá inteligence nám může pomoci lépe porozumět zvířatům, včetně jejich řeči a emocionálního stavu, abychom mohli účinněji chránit ohrožená zvířata,“ vysvětluje Čchu-sin Tchan, překladatel řeči zvířat z Huawei Cloudu.
Rok, co rok ubývá 5 500 hektarů
Kvůli pokračujícímu záboru zemědělské a obytné půdy, převažující komerční a nelegální těžbě dřeva a častým lesním požárům přicházejí o deštný prales i na filipínském ostrově Palawan. A tady jde vážně do „tuhého“. Rok, co rok zde ubyde 5 500 hektarů deštného pralesa. To je pro představu plocha 7 700 fotbalových hřišť! Navíc za posledních bezmála dvacet let přišlo vinou nelegálních dřevorubců o život asi osmnáct ochránců pralesa.
Přitom je existence tohoto pralesa pro ostrov zcela nezbytná, zajišťuje lidem dostatek čisté pitné vody, ale také je domovem hned 31 ohrožených druhů, jejichž budoucnost je velkým otazníkem. Jde třeba o filipínskou lesní želvu nebo asijskou rohatou žábu, právě ty totiž Mezinárodní svaz ochrany přírody řadí mezi kriticky ohrožené druhy.
Společně za záchranů pralesů
Do boje o život pralesního ekosystému se ke společnostem Huawei a RFCx připojilo i filipínské Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů (DENR) a také mobilní operátor PLDT Smart Communications. Monitorovací systém je využíván hned v pěti oblastech napříč filipínskými ostrovy, dvě z nich se nachází právě na Palawanu v okolí nejsevernějšího cípu El Nido. Zde při záchraně místního ekosystému nasazují ochranáři nezřídka vlastní kůži.
„Obětavost místních lesníků DENR na Palawanu je známá po celém světě. Při ochraně tohoto posledního útočiště filipínské divočiny před těžbou dřeva a ohrožením životního prostředí nešetří silami a čelí obrovským výzvám i velkému nebezpečí,“ upozorňuje Topher White. Pomocná ruka technologií tak přichází skutečně v tu pravou chvíli.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
