fb pixel Zapomenuté fotografie - díl třetí: Před transportem – G.cz
Vyhledávání

Zapomenuté fotografie - díl třetí: Před transportem

Snímek Jana Lukase se sice jmenuje "Před transportem", ale podívejte se na to, co je na fotografii dominantní – na ty velké smutné oči.

Pavel Vondráček
Pavel Vondráček 7.4.2015, 08:00

Nevíme, jak se dívka jmenuje, nevíme, kolik jí je let, nevíme, zda měla sourozence. Můžeme se jen dívat na fotografii mladé dívky odsouzené k útrapám. Její cesta z domova v Praze vedla s největší pravděpodobností na nádraží Praha-Bubny, odkud byly vypravovány transporty do Terezína. A dál? Osvětim a další koncentráky na východě. A dál? Smrt? Prozradím pointu - dívka válku přežila.

Nevíme kde bydlela, ani jak vypadal její byt, ani kam vedlo okno jejího pokoje. Neznáme ani další podrobnosti - kam chodila do školy, zda měla sourozence a kam jezdila o prázdninách. Dokonalé horror vacui. Dokonalé lidské prázdno. Smíme se jen dívat na detaily na fotografii, které dívka dobře znala.

Profilované dveře, nalakované na bílo nebo béžovo, kus bytelného nábytku s květinovými motivy, lejstra, papíry, dokumenty, mozná to jsou noty, porcelánový otáčecí vypínač na elektriku, bílá omítka ozdobená malířským válečkem, teploměr s malovanými ptáčky. Nebo třeba její kabát – dobře střižený, pravděpodobně modrý, velké dobře obšité klopy, pletená šála, možná fialové barvy.

A visačka s registračním číslem na provázku a ona děsivá hvězda žluté barvy. Ty její oči, smutné, velké, vyděšené, vyčerpané - také nic neprozradí. Zůstala jen fotografie, vzpomínka, Memento mori na rok 1942 v Praze.

Českobudějovický rodák Jan Lukas se narodil 10. srpna 1915. Od roku 1966 žil v New Yorku, kde také 28. srpna roku 2006 zemřel. V letech dospívání vzhlížel k internacionálům přispívajícím do moderních evropských magazínů, zvláště k André Kertészovi, s nímž se měl nakonec na Manhattanu potkávat.

Jan Lukas po ukončení obchodní akademie v Praze (1934) navštěvoval grafickou školu ve Vídni. Později nastoupil do centrály obuvnického impéria Baťa ve Zlíně (1936-1938). Po návratu z tamního studia filmové propagace do Prahy se věnoval výhradně fotografování. Za kmenové nakladatelství si zvolil Melantrich, pro nějž s přestávkami pracoval od roku 1932 až do komunistického puče koncem zimy 1948.

Jeho nejtištěnější snímek se jmenuje "Před transportem" a vznikl v Praze roku 1942. Možná k němu se vztahuje tento jeho citát: „Před válkou jsem dělal a prodával fotografie krásných žen, protože šly dobře na odbyt. Musely však přijít tragické zvraty, abych pochopil, co je ve fotografii opravdové, věčné a cenné“.

O zapomenuté fotografii s názvem "Nejkrásnější sebevražda" si můžete přečíst ZDE. Fotka s podtitulkem "Kráska na bitevním poli" vám svůj příběh vyjeví TADY.

Podobné články

Doporučujeme

Další články