Zapomenuté fotografie - díl první: Nejkrásnější sebevražda

Může být smrt krásná? A pokud ano, třeba jako vysvobození pro toho, kdo trpí, může ji jako krásnou vidět i náhodný pozorovatel? Bůhví kolik krásných smrtí se za celou existenci lidstva odehrálo, ale jedna z nich, zdokumentovaná, estetická i záhadná bere dech a vábí zrak snad každého.

Stalo se to tak: prvního máje roku 1947 odejde 23letá Evelyn McHale od svého snoubence a vydá se na vyhlídkovou terasu tehdy nejvyšší budovy světa - Empire State Building. Sundá si svůj šedivý kabát (ve kterém později najdou pár dolarů, kosmetickou taštičku plnou rodinných fotek a přeškrtaný dopis), skočí a volným pádem letí 86 pater ke svému konci. Dopadne na černou limuzínu OSN, jakoby skočila do peřin a usnula - překřížené nohy, klidný výraz ve tváři a ruce u hlavy jako spící dítě. Takhle si člověk nepředstavuje tragický konec mladého života. Rána padajícího těla se zdála jako exploze, proto se kolem rychle shromáždil zvědavý dav - mezi nimi i Robert Wiles. Student fotografie, který snímek pořídil jen 4 minuty po onom děsivém zvuku. Důvod, proč se Evelyn rozhodla ukončit svůj život, není jednoznačný, ale zřejmě trpěla depresemi, v jejím přeškrtaném vzkazu totiž stálo - “He is much better off without me… I wouldn’t make a good wife for anybody… "(Je mu mnohem lépe beze mě… Nebyla bych nikomu dobrou ženou...).

Snímek nakonec otiskl na celou stránku časopis LIFE a stal se známým pod názvem “The Most Beautiful Suicide” (Nejkrásnější sebevražda). Uchvátil i Andyho Warhola, který si fotografii vypůjčil pro svoje dílo “Sebevražda” a uchvacuje po skoro sedmdesáti letech dodnes.

A TADY máte 19 kreativních reklam, které zalistují srdcem vášnivých čtenářů.


Komentáře

Doporučeno pro vás