1. Chudý synek ze Slovácka

Masaryka máme zafixovaného jako důstojného, po celém světě respektovaného prezidenta, jeho začátky však byly skromné. Roku 1850 se jako Tomáš Jan Masaryk v Hodoníně narodil kuchařce Terezii Masarykové, rozené Kropáčkové, a jejímu o deset let staršímu manželovi, slovenskému kočímu Jozefu Masarykovi. Masarykova matka uměla lépe německy než česky a jeho otec byl negramotný, číst a psát ho naučil až sám TGM.

2. Osudová láska, při které mu šlo o život

Svou manželku, dceru amerického podnikatele Charlotte Garrigue, poznal během studijního pobytu v německém Lipsku, kde bydlel u rodiny Göringovy. Do emancipované a vzdělané Američanky se ihned zamiloval, ale byl stydlivý a nedovedl jí své city vyjádřit. Odhodlal se až poté, co se málem utopil, když zachraňoval tonoucí bytnou paní Göringovou. Krátce potom, co vyznal Charlotte lásku, se pár zasnoubil a brzy následovala i svatba.

3. Věhlas díky sebevraždě

Masaryk byl nesmírně vzdělaný člověk, který celý život zasvětil vlastnímu vzdělávání. Po maturitě nastoupil na filosofickou fakultu, kde nejprve získal doktorát za rigorózní práci o Platónovi. Mnohem větší rozruch ale způsobila jeho vědecká práce, na základě které se stal docentem. Ta se týkala sociologického pohledu na sebevraždu. Ač bylo v té době toto téma tabu a u většinově věřící populace byla sebevražda považována za smrtelný hřích a zločin, Masarykův nekonvenční pohled na věc vzbudil zájem i v zahraničí.

4. Poprvé vlastizrádcem kvůli rukopisům

Ještě než se stal Masaryk miláčkem českého národa, prošel si fází, v níž byl naopak mnoha Čechy nenáviděn a dokonce označován za vlastizrádce. Tou první byl spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, který bádavý Masaryk rozvířil. Tento útok na tehdejší národní klenoty vyvolal nevoli i u takových velikánů jako Jana Nerudy nebo Františka Palackého. Naposledy se ale smál Masaryk, jehož domněnka, že slavné rukopisy jsou kolosálním podvodem, se potvrdila.

GALERIE Tatíček Tomáš Gariggue Masaryk

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

5. Podruhé vlastizrádcem kvůli zločinu v Polné

Když utichl spor týkající se rukopisů, šlápl Masaryk Čechům na kuří oko podruhé, když se ve zpolitizovaném procesu zastal Leopolda Hilsnera, který byl obviněn z rituální vraždy Anežky Hrůzové v Polné u Jihlavy. "Hilsneriádu" Masaryk nepokrytě označoval za projev bezduchého antisemitismu, což většinově protižidovsky smýšlející Čechy rozzuřilo. Náklonnost k Židům byla Masarykovi vlastní a celý život mimo jiné podporoval sionismus a vytvoření židovského státu.

6. Velký Čech v exilu

Ač je Masaryk považován za velkého Čecha, velkou část svého života prožil v zahraničí. Částečně pro své studijní a akademické účely, částečně proto, že k tomu byl okolnostmi donucen. Koncem roku 1914 během pobytu v Ženevě zjistil, že v Rakousku-Uhersku na něj byl pro jeho protistátní postoje vydán zatykač, tudíž se rozhodl pro uchýlení se do exilu. Kromě Švýcarska pobýval i ve Francii, Británii, Rusku a v USA, odkud se vrátil už do svobodného Československa.

7. Prezident Osvoboditel

Československo Masaryk zakládal ještě v zahraničí. Stalo se tak Prohlášením nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou československou neboli Washingtonskou deklarací podepsanou vedle Masaryka ještě Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem. Ta byla vydána dne 18. 10. 1918 v Paříži a Československo vzniklo o 10 dní později. 14. listopadu byl pak Tomáš Garrigue Masaryk zvolen jeho prvním prezidentem.

8. Čtyřikrát v úřadu

Masaryk se jako československý prezident těšil nebývalé úctě a respektu nejen doma, ale i v zahraničí. Skoro nikdo si nedovedl představit, že by v čele státu měl stát někdo jiný. Masarykova popularita vedla i k tomu, že byl prezidentem zvolen čtyřikrát za sebou a úřad zastával dlouhých 17 let. Počtvrté byl zvolen již s podlomeným zdravím a po roce a půl abdikoval a uchýlil se na dožití na zámek v Lánech. Jeho místo zaujal dlouholetý spojenec Edvard Beneš.

9. Pohřeb jako celebrita

Když Masaryk 14. září 1937 vydechl v 87 letech naposledy, znamenalo to pro Československo nebývalou tragédii. Celá země se na znamení smutku zahalila do smutečních barev a Masarykovi se dostalo státní tryzny, která by si v ničem nezadala s dnešními mediálně sledovanými pohřby celebrit. Devět hodin trvající pohřeb popsal ve svém díle Karel Čapek a dny před pohřbem popsal Jaroslav Seifert impozantní básní Osm dní začínající slovy: „To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě.“ Noviny informující o prezidentově skonu a pohřbu si mnoho lidí uchovalo na památku.

10. Syn císaře Františka Josefa?

Už během Masarykova životu kolovalo mnoho spekulací o jeho původu. Nechtělo se věřit, že téměř geniální filozof a politik byl synem negramotného vozky a kuchařky. Rozšířily se proto spekulace, že Masaryk není utajovaným synem nikoho jiného, než samotného rakouského císaře Františka Josefa I. Ostatně sám Masaryk projevoval četné rysy podobné císaři, včetně vzhledu a vystupování a prý měl sloužit i jako překlenovací můstek mezi monarchií a republikou. Testy DNA, které by tuto teorii potvrdily, však poměrně nedávno zakázala Masarykova pravnučka. Že by věděla, jak se věci mají a bála se odhalení pravdy?

O vztahu Masaryka k Rakousku a Rusku si můžete více přečíst TADY.