Od umění k „prostituci“. Vzestup pornoprůmyslu v 70. letech a následný pád s příchodem VHS.
Od umění k „prostituci“: kulturní historie pornografie ve zkratce
Pornografie definovaná jakožto explicitní zobrazení sexuálního aktu provází lidstvo již tisíce let. Některé jeskynní malby zobrazující pohlavní styk jsou více než 7200 let staré, avšak největší rozmach erotických vyobrazení je počítán od dob antického Řecka.
Pornografické malby, literární spisy či písně se během našeho letopočtu v široké míře objevily v mnoha diametrálně odlišných kulturách od indického sanskrtu přes starověký Řím, japonský Šógunát Tokugawa, čínskou dynastii Ming, peruánské Moche, italskou renesanci, až po kulturní období francouzské revoluce.
Vedle (v těchto dobách většinou neoddiskutovatelné) umělecké výpovědi či spirituálního a náboženského účelu je pornografii v převážném množství kultur -počínaje již právě starověkým Řeckem - připisována i ryze pragmatická funkce, a to vzrušení či podnícení představivosti osoby či osob, které se s tímto materiálem dostanou do styku.
Paradoxem je, že v mnohých kulturách vznikla pornografie právě proto, že ztvárněné praktiky nebylo v realitě přípustné provozovat. Vytvářet takováto zobrazení a dívat se na ně bylo však v pořádku. V době cenzury se situace v mnoha ohledech úplně otočila.
Kontroverzní a tabuizovanou se pornografie v Evropě stala víceméně až v 19. století ve viktoriánské Anglii, kde byla roku 1857 jakákoli erotická vyobrazení kriminalizována. Až do této doby nebylo nutné erotické umění nijak kategorizovat, tudíž termín pornografie s etymologicky negativními konotacemi (z řeckého pornea – prostituce) se vryl do podvědomí právě až v druhé půli předminulého století.
Začátek století minulého naopak odstartoval novou éru pornografie, a to zvláště postupným rozmachem fotografie a filmu. Možnost zobrazení skutečného sexuálního aktu zároveň započala komercializaci pornografie a postupný umělecký úpadek.
I přesto, že se stále mnoho moderních umělců pornografii věnuje, a jejich díla mají bezesporu kulturní přínos, význam pojmu pornografie byl postupem času démonizován a asociuje se spíše s komerčními, jednoúčelnými produkty.
Film vs. pornofilm: Vzestup a pád pornoprůmyslu
Na první pohled velmi odlišné produkty moderní doby mají však ve skutečnosti mnoho společného. Často se těsně míjejí, protínají, sužují je stejné technologie a trendy a v neposlední řadě vznikají velmi podobným procesem. Pokud se zaměříme zvláště na produkci, zde je nejvíce čitelná paralela v době zlaté éry porno průmyslu v 70. letech. Pornofilm - jakožto mladší bratříček tradičního filmu - dorostl do fáze, kdy s ním spojený průmysl již nebyl jen zanedbatelnou frakcí, ale kolosálním ekonomickým trhem sám o sobě.
Zásadním faktem, jenž signifikuje, že právě 70. léta byla obdobím, kdy měl tradiční film a pornofilm k sobě jakožto produkt nejblíže, je skutečnost, že v onu dobu oba subjekty sdílely prakticky jediný zásadní trh – kinosály. Natáčení pornofilmu mělo v té době téměř identické složení a rozmanitost štábu a často skoro stejně vysoký rozpočet jako mnoho filmů tradičních.
times-square.jpg
Porno kina v New Yorku se nacházela i přímo na Times Square nebo v jeho okolí a mísila se s klasickými. Třetí poutač zprava propaguje film The War Lord s Charltonem Hestonem či Firecreek s Henry Fondou. (Foto: http://sincemybabyleftme.com)
Problémům filmového průmyslu, které přinesl až nástup internetu, však v případě pornografie předcházela ještě jedna velká rána – příchod VHS. Zatímco sledování klasického filmu je do určité míry stále společenskou záležitostí a jisté divákovy požadavky může uspokojit pouze kinosál, u pornofilmu je daleko více zásadní soukromí.
Pornokina se v 70. letech těšila obrovskému zájmu a tomu analogicky odpovídala i nákladnost produkce. VHS vše obrátila během chvíle naruby, a zatímco klasický film dále bojoval na dvou frontách, pornofilm se vytratil navždy z veřejnosti do soukromí domovů.
Transformace trhu na VHS byla tak blesková a úspěšná, že některé odhady dokonce hovoří o tom, že právě pornofilm byl rozhodujícím faktorem, který zajistil VHS vítězství nad standardem BETA. Úpadek pornoprůmyslu počátkem 80. let, jenž je velmi dobře ilustrovaný například ve filmu Paula Thomase Andersona Hříšné Boogie, přinesl v první řadě zvláště úbytek kvality na úkor kvantity.
Vzhledem k menší náročnosti VHS na obraz se začalo velmi zásadně šetřit právě na produkci a původní štáb, který byl prakticky stejně rozsáhlý jako štáb klasického filmu, se zmenšil na nutné minimum. Tato zjednodušená produkce měla za následek velký kvantitativní nárůst a úloha scénáristy a režiséra se v mnoha případech rázem smrskla na skoro zanedbatelnou. Tyto role na sebe stále častěji začali brát samotní producenti.
V dnešní době si tudíž mnoho pornofilmů (zvláště gonzo - krátké scénky, které během minut či vteřin přejdou v divokou soulož) vystačí se štábem o 4 - 5 lidech, ale o tom až příště...
A TADY máte 11 povolání, která se nejčastěji objevují v pornu.
Podobné články
Martin Miko
Dominik Landsman
Veronika KratochvílováDoporučujeme
Jan Fiedler