Novinář skrývající se pod zkratkou -ber- učinil naprosto zásadní objev. „V Indickém oceánu existuje jeden z posledních kmenů, který žije jako v době kamenné,“ uvádí bombasticky. Pak popisuje primitivní kmen Sentinelců, obývající jeden z Andamanských ostrovů, které patří Indii.

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_19.17.34.png

Článek z www.reflex.cz

Překvapivá novinka? Zásadní informace z oblasti kulturní antropologie? Vůbec ne. Je to asi stejně překvapivé, jako kdyby někdo„exkluzivně“ napsal, že na pražském Petříně stojí rozhledna. Každý, kdo se jen trochu zajímá o Asii, totiž o Sentinelcích už dávno ví.
„O ostrově napsal web dailymail.com,“ shrnuje zkratka -ber-, což naznačuje, že jde o horkou mediální novinku. Jenže Daily Mail je tvrdý britský bulvár na úrovni českého Super.cz, který píše hlavně o skandálech londýnských celebrit. Opravdu hodnověrný zdroj pro zeměpisné články, který v Česku stojí za to citovat…

snimek_obrazovky_2015-04-27_v_16.34.05.png

Český novinář doslova objevuje Ameriku. O Sentinelcích jsem sám v Reflexu napsal velkou reportáž už před osmnácti lety v říjnu 1997 (Andamanské ostrovy jsem tehdy navštívil). Ale o moje mediální zásluhy vůbec nejde, proto to tady nezmiňuju. Spíš mi vadí, že redaktor webu Reflex.cz je totální lenoch. Kdyby to byl aspoň trochu inteligentní a zvídavý novinář, byl by jen slepě nepřeložil pár canců britského bulváru. Dohledal a doplnil by kontext.

Stačilo, kdyby se jen podíval se na Wikipedii, kde je o Sentinelcích zvláštní heslo (ZDE), obsahující spoustu podrobných informací a odkazů na další prameny. Pak by vznikl zajímavý článek. Třeba o neúspěšných pokusech indických vědců a úřadů navázat se Sentinelci kontakt, nebo o tom, jak luky a šípy zabili rybáře, kteří se k nim přiblížili moc blízko.

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_21.10.28.png

Heslo z Wikipedie, řádově čtyřikát obsáhlejší než článek z www.reflex.cz

Poloanonymní novinář -ber- ale zveřejnil jen povrchní canc – špatně přeloženou a nechutně přežvýkanou verzi britské bulvární senzace. Vůbec nejhorší je ovšem práce s fotografiemi. Práce? Vlastně je to spíš cílené lhaní čtenářům, a to dokonce „lhaní na druhou“. Na většině z fotek totiž nejsou Sentinelci, ale neznámý kmen takzvaných „červených“ indiánů, který byl v létě 2008 objeven nikoli na Andamanských ostrovech, ale v brazilském státu Acre. Tedy na druhé straně zeměkoule. Je to asi stejné, jako kdyby -ber- vydával soubor písní a tanců z Chodska za eskymáky z Čukotky.

Později se navíc ukázalo, že to byl cílený podvod. O brazilském kmeni se totiž ví už od roku 1910. V létě 2008 si jeho objevení „vymyslel“ jeden brazilský aktivista, který tak chtěl upozornit na kácení deštných pralesů. Zpráva tehdy proběhla i hlavními českými médii. Porovnejte fotografie:

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_19.16.35.png

Reflex, duben 2015 – podle časopisu jsou na fotce Sentinelci z Andamanských ostrovů

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_19.21.07.png

iDnes, květen 2008 – na fotce jsou brazilští "červení" indiáni

Jak tak zásadní bota vznikla? Předpokládejme, že chcete z Daily Mailu opsat bombastický článek o divoších. Anglicky moc neumíte, takže text přeložíte Google translatorem. Pak k němu hledáte fotky. Když do Googlu napíšete klíčové slovo "Sentinelci" (Sentinelese) vyjede vám tahle nabídka:

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_21.12.51.png

Jste nevzdělaní, takže jste si ani nezjistili, že Sentinelci jsou negroidní. Stáhnete proto, co se vám líbí, a už neřešíte, jestli na těch fotkách jsou skuteční Sentinelci nebo brazilští indiáni se světlou pletí.

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_19.16.59.png

Podle Reflexu jsou to dnes Sentinelci

snimek_obrazovky_2015-04-26_v_19.19.32.png

Podle agentury AP to v roce 2008 byli brazilští "červení" indiáni

Průměrně inteligentní novinář by to přitom zjistil za pět minut, aniž by se jako já trmácel až někam na Andamanské ostrovy. Jenže takhle se holt dnes dělá „seriózní“ novinařina. A nebo je to aprílový hoax?

U mnoha českých časopisů je zásadní rozdíl mezi tištěnou a webovou verzí. Dělají je odlišné redakce a výsledek cílí na trochu jinou čtenářskou skupinu. Web je navíc tlačen do větší kvantity článků, což se nutně musí projevit povrchností. Podobný článek by nemohl patrně vyjít v tištěném časopisu.

A TADY máte 15 reportérů, kteří zrovna neměli svůj den.