SARS byl výstrahou, kterou jsme odmítli brát vážně – G.cz
Vyhledávání

SARS byl výstrahou, kterou jsme odmítli brát vážně

Zdroj: Pixabay - public domain

Přesně před osmnácti lety onemocněl muž v čínské provincii Kuang-tung podivným zápalem plic. O tři měsíce později místní zdravotnická oficiální místa vyhlásila epidemii záhadné choroby. Dostala jméno SARS. A byla varováním, které jsme odmítli brát vážně.

Jan Studnička
Jan Studnička 16.11.2020, 16:14

SARS byl zabiják v řetězech

Zastavte mě, jestli jste to už někdy slyšeli. V nějaké čínské provincii se v nehygienickém prostředí připravují potraviny, exotické zvíře zasažené doposud neznámou chorobou nakazí člověka a ten, než si stihne uvědomit, že je z něj pacient nula, začne roznášet nemoc po okolí. Nemoc má původ v koronaviru a způsobuje selhání plic, špatné dýchání, v těžkých případech je potřeba pacienta hospitalizovat a uměle okysličovat. Lidé umírají ve velkém. Ano, máte pravdu, mluvíme o virovém onemocnění SARS, které zasáhlo svět v roce 2003.

SARS a covid-19 toho mají skutečně hodně společného. Ne nadarmo se covid oficiálně jmenuje SARS-CoV-2. Kromě místa vzniku a jeho původu, u obou nemocí se spekulovalo o netopýrech, je to i průběh a symptomy. Vysoké horečky, bolest hlavy, slabost… Jenomže původní SARS byl mnohem agresivnější a zabijáčtější. A věřte tomu nebo ne, v tom byla tenkrát naše spása.

Symptomy SARSu se objevují během dvou až osmi dní, v tu chvíli je také pacient nejnakažlivější a průběh je vždycky zlý. SARS je ostatně anglická zkrátka pro “těžký akutní respirační syndrom”. Celkem se jím nakazilo nějakých osm tisíc lidí a zemřelo jich sedm set sedmdesát čtyři, v některých oblastech byla úmrtnost až desetiprocentní.

Ale díky souhře těchto faktorů se podařilo SARS celkem rychle izolovat. Prostě každého, kdo se dusí na čerstvém vzduchu odvezete na infekční oddělení. Nemoc se zvládla rozšířit do třiceti zemí a tenkrát jsme to považovali za ohromný průšvih. Kdybychom jen věděli, co nás v budoucnu čeká.

Obyčejná chřipka

Zvlášť začátkem první vlny pandemie nemoci covid-19 se hodně mluvilo o tom, jak skvěle zvládly situaci východoasijské státy jako třeba Jižní Korea nebo třeba Vietnam. A experti se shodli na tom, že to má jeden společný důvod. Zkušenost se SARSem. Státy, které to v roce 2003 tvrdě koupily vytvořily strategie a opatření pro případ, že by podobná situace nastala znovu. Roušky, plošné testování…

Jeden může jenom doufat, že až, schválně neříkáme jestli, ale až… Až se poperem s covidem a jednou přijde ještě vážnější nemoc, budeme připraveni. Bohužel to při pohledu do společnosti na nějakou velkou obezřetnost nevypadá. I kdyby kolem řádila ebola zkřížená s rýmou, bude Václav Klaus stále tvrdit, že nošení roušek je levicový aktivismus.

Podobné články

Doporučujeme

Další články