Když je volič jen zákazníkem: Fenomén firemních stran a jeho šest určujících znaků – G.cz
Vyhledávání

Když je volič jen zákazníkem: Fenomén firemních stran a jeho šest určujících znaků

Zdroj: profimedia.cz

Desátá léta způsobila v české politice zemětřesení. Tradiční souboj mezi levicí a pravicí nabouralo všelidové hnutí ANO pod vedením druhého nejbohatšího podnikatele v zemi. Tomuto novému typu politického uskupení se někdy přezdívá „strana typu firmy“. O co vlastně kráčí?

redakce G.cz 6.10.2021, 08:36

Až do relativně nedávné doby bylo poměrně snadné určit, kde se daná strana na politickém spektru nachází a co jsou její hlavní hodnoty. V současnosti je to o něco složitější úkol. Klasické dělení na levici a pravici se totiž v posledních letech začalo eufemisticky řečeno mírně rozpadat. Na popularitě totiž nabývají nejrůznější politické projekty, které spojuje především tzv. antisystémovost, tedy vymezení se proti stávajícímu politickému systému včetně levopravého dělení. Jedním z nejúspěšnějších typů těchto protisystémových uskupení pak bývá tzv. strana typu firmy zvaná též strana-firma.

Tento typ stran definovali na konci devadesátých let minulého století politologové Jonathan Hopkins a Caterina Paolucci pomocí šesti základních znaků. Prvním z nich je existence tzv. politického podnikatele, který své straně či svému hnutí dodává jak politickou a ekonomickou moc a strana mu oproti tomu pomáhá uskutečňovat jeho politicko-ekonomické cíle. V českém prostředí tak lze logicky vybrat jako hlavního zástupce těchto firemních stran hnutí ANO Andreje Babiše. Jen si vzpomeňte na jeho slavné heslo „řídit stát jako firmu“, jež je samo o sobě manifestací celého konceptu těchto politických uskupení. Andrej Babiš je zcela evidentně typickým příkladem politického podnikatele, který pomocí svého bohatství a vlivu snadno vybudoval jednu z nejsilnějších stran v zemi.

Maskotem je nestraník

Druhý znak se úzce pojí s výše uvedeným – strany-firmy mají poměrně slabou strukturu vnitřních institucí, kdy je o téměř všem rozhodováno úzkým vedením kolem předsedy. Namísto klasických sjezdů, které rozhodují jak o vnitřních strukturách strany, tak i o případných nominantech na vládní posty, mají strany-firmy slabé regionální organizace a do vedení jsou často dosazovaní technokratičtí profesionálové – což je příklad i ministra Karla Havlíčka. Ten je fakticky druhým mužem hnutí, přičemž je nadále nestraníkem. Právě spoléhání na nestranné experty je pak třetím definujícím znakem těchto hnutí.

Čtvrtý znak je nízký počet členů hnutí, jelikož se strana snaží budovat spíše silné vnitřní jádro než jakýsi celospolečenský politický projekt. K současnému roku má tak největší parlamentní hnutí pouhých zhruba 2100 straníků, oproti tomu podstatně menší lidovci (KDU-ČSL) mají desetinásobnou členskou základnu. Ještě lépe se pak dá tento klíčový znak ilustrovat na dnes již nefunkčním Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, tedy předchozím politickém projektu dnešního předsedy SPD. Byť oba politické pokusy česko-japonského podnikatele vykazují silné rysy strany-firmy, Úsvit měl v mnoha ohledech k tomuto typu hnutí blíže. V roce 2013 tak měla strana o pět poslanců více než měla vůbec členů.

Nabízíme slevu na referenda

Pátou charakteristickou vlastností těchto uskupení je absence pevné ideologie či spíše její neustálá změna. Tím se dostáváme k úvodu článku a nemožnosti umístit tyto firemní strany na politickou osu. Hnutí ANO začínalo v roce 2013 jako „alternativa k ODS“, načež udělalo během osmi let doslova ideologický přemet vzad směrem k bývalým voličům sociální demokracie. Obdobně i první pokusy Tomia Okamury nebyly vůbec spojeny s nacionalisticko-xenofobními tendencemi. K těm se pan Okamura dopracoval až na základě společenské poptávky po národoveckých uskupeních. Strany-firmy tak mění své názory podle většinové voličské nálady, což se pojí i s posledním znakem.

Tyto partaje totiž nenahlíží na voliče ani tak jako na osoby s podobnou ideologií jako spíše na zákazníky. Pokud chce zákazník nízké daně, strana nabídne nízké daně. Pokud poptávají zákazníci zavření hranic, nabídne strana zavření hranic.

Tento typ stran je v dnešní době sociálních sítí a neustálého kontaktu mezi politikem a voličem prostřednictvím profilů spravovaných marketingovými experty na vzestupu. Ve výsledku totiž není rozdíl mezi reklamou nabízející boty nebo politickou stranu. Obojí si totiž svého zákazníka najde.

Zdroj informací:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Populismus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Babiš

Podobné články

Doporučujeme

Další články