Nacisté se v Německu dostali k moci v roce 1933 - a za dvanáct let bylo po všem. To komunistický režim, který má celosvětově na svědomí mnohem více krutostí a obětí na životech, se v Československu držel neuvěřitelné čtyři dekády. A to především kvůli tomu, že naši rodiče a prarodiče byli srabi. Tady je 5 věcí, které udělali špatně - a my je nedokážeme pochopit. Pět otázek, na které se jich zeptejte. A ať se nevykrucují. Ano, jsou to rodiče, které máme rádi, ale které jsme si nevybrali. Proto se můžeme ptát, proč se tak chovali.    

1. Proč jste nebyli tak odvážní jako sousedi?

Najdete tady svého tátu nebo dědu? Maďaři se proti stalinistickému režimu vzbouřili už v roce 1956, Poláci zrovna tak. Obě povstání byla krvavě potlačena, ale pro komunisty byla jasným signálem, že občané se jim jen tak nepodřídí. Čechoslováci se podřídili bez keců. Potom přišel rok 1968, což ale nebyl odpor proti socialismu, nýbrž snaha o jeho nápravu. Poláci se bouřili proti komunistům celá 80. léta. Čeští rodiče mlčeli a tak jsme na revoluci, a to ještě "sametovou", čekali až do roku 1989.

Otázka: "Rodiče, proč jste nevyšli do ulic, proč jste nedali najevo, že nechcete žít v totalitě? Proč jste více než dvacet let od roku 1968 do roku 1989 mlčeli, nic nedělali a jen se báli? To vám to všechno bylo jedno?"

   

2. Proč jste za svoji a naši svobodu nejen nebojovali, ale ani nedemonstrovali?

Na protikomunistických demonstracích před rokem 1989 bylo jen pár set lidí. Naši rodiče doma sledovali Bakaláře a lepili mávátka. V 50. letech, kdy musel být život v Československu skutečně hororem, se proti režimu aktivně postavilo jen pár jedinců – a jak je vidět třeba na případě bratří Mašínů, většinová společnost je stejně dodnes považuje za vrahy a ne za hrdiny. Komunisté našim rodičům prostě vymyli mozky opravdu důkladně. Proč tady ale v době normalizace, kdy už se nepopravovalo za politické názory a hrozilo maximálně věznění, žádný větší odpor nebyl?

Otázka: "Rodiče, proč před listopadem '89 bylo na demonstracích proti komunistům (28. říjen, 21. srpen, výročí Jana Palacha) jen pár tisíc lidí? Kde jste byli vy? Proč jste disidenty nepodpořili aspoň účastí na akcích? Proč jste byli zalezlí doma? Proč jste raději jeli na chalupu trhat tuřín, než jít veřejně žádat vlastní svobodu?"

   

3. Proč jste drželi hubu a krok?

Naoko sice naši rodičové s režimem nesouhlasili, ale přesto každý den dál pracovali na jeho posílení. Doma nadávali, občas si pustili Hlas Ameriky, ale všechen veřejný odpor nechávali na Havlovi a jeho disidentech. Naši rodiče přitom pracovali nad rámec toho, co je potřeba pro obyčejné přežití. Dělali přesčasy, chodili na pracovní soboty, na brigády, zúčastňovali se zdarma brigád v rámci Akce Z, chodili na oslavy VŘSR, doma vyráběli mávátka Ať žije KSČ atd. Kdyby všichni odmítli pro režim pracovat, přestali by uměle prodlužovat integritu systému a celý slavný československý socialismus s lidskou tváří by se zhroutil mnohem dřív. Jenže i takové rozhodnutí chce osobní odvahu, a ta u nás byla a stále je velmi podpultovým zbožím.

Otázka: "Rodiče, když už jste neměli odvahu veřejně vyjít do ulic a veřejně hlásat svoje názory, proč jste ten komunistický režim podporovali účastí na prvomájových pochodech, proč jste podepisovali petice proti chartistům, proč jste vstupovali do SSM, proč jste se družili se Sovětským svazem, proč jste se v práci snažili a chtěli být Hrdiny socialistické práce?"

   

4. Proč jste pořád dokola volili KSČ?

Za neúčast na podobných akcích vám hrozilo maximálně vynadání. Přesto se toho naši rodiče báli, že raději ohnuli záda. 99 procent našich (pra)rodičů volilo KSČ a dávali tak režimu zdání legitimity. Tu stranu, která ukradla lidem majetek, zavírala je do vězení, popravovala v 50. letech politické vězně; tu stranu, která zničila celou zemi. Naši rodiče a prarodiče volili stranu, na kterou doma nadávali. Stranu, která podporovala Sovětský svaz, o němž věděli, že tam vládne ještě větší teror a beznaděj.  Ze strachu? To by šlo pochopit v období 50. let, kdy se masově zavíralo a popravovalo. Ale třeba v 80. letech hrozilo nejčastěji už ‚jen‘ osobní nepohodlí – podřadná práce, špatné ubytování, nemožnost studia. Opravdu si naši rodiče vážili svobody tak málo, že pro ni nebyli ochotni toto podstoupit? Otázka: "Rodiče, proč jste vůbec šli k volbám? A když už jste tam byli, proč jste tam aspoň nehodili demonstrativně prázdný lístek?"    

5. Proč jste chtěli výhody, které za to nestály?

Umělečtí kolaboranti s komunistickým režimem Budeš bezproblémový občan? Fajn; můžeš jít na gympl, a pak vystudovat Vysokou školu marxismu-leninismu. Můžeš zažádat o devizový příslib, a vyrazit na dovolenou do Jugošky. Můžeš být v pořadníku, a za tři roky si koupit nového žigulíka nebo pračku. Když budeš chodit na brigádu, dostaneš lístek na Hložka. Ano, je to pravda, naši rodiče se nechali takhle snadno koupit. Za kus rohlíku prodali svoji hrdost. Nejde nám o ty miliony lidí, kteří vstoupili do komunistické strany, to jsou bezpáteřní lidé. Je nám ještě více smutno z toho, že když Němec vstoupil ve 30. letech do NSDAP, netušil ještě, že přijde válka a jejich Hitler se stane jedním z největších zločinců. Naši rodiče ale podporovali režim, o němž věděli, že je za ním krvavá historie.  A podporovali ho kvůli pár výhodám, které za to absolutně nestály. Otázka: "To vám ty výhody (dovolená na Jadranu, prémie k platu, vyznamenání od soudruhů) skutečně stálo za to, abyste tak ohnuli záda?"   Už ve Starém zákoně se říká: Ano, Ano, Ne, Ne budiž tvá odpověď. Vše ostatní je od ďábla. A my od našich rodičů a prarodičů chceme slyšet Ano, nebo Ne.