Jenže v tomhle případě je to trochu jinak. Ať už s velkým nebo malým „b“, obě jsou to výtečná piva, která však svůj název odvozují od dvou různých věcí.

Březňák s ‚malým‘ je samostatný pivní styl, jakýsi alkoholově silnější, sladově hutnější a chmelově hořčí ležák.

bira.jpg

Jednou z charakteristik březňáků je jejich o něco tmavší barva než u klasických světlých ležáků, což je dáno hlavně použitím většího množství surovin při vaření.

Vznikl údajně v 16. století v evropské pravlasti piva – Bavorsku. Bylo to ale možná již daleko dříve a možná ani ne přesně na tomto území. Akorát že nejstarší doklad, který dnes známe a máme, pochází z roku 1533 právě z Bavorska, kde tehdy vyšlo nařízení zakazující vařit pivo v období mezi 23. dubnem a 29. zářím.

Proto právě v březnu pracovali sládci přesčas, aby do stanovené lhůty navařili co nejvíce piva (tzv. märzen podle názvu měsíce) pro následující jarní a letní období. A když pak mohli koncem září zase ‚bezpečně‘ vařit, potřebovali mít volné sudy. Takže bylo nutno všechno pivo, co jim od března zbylo, vypít – a tak se zrodil Oktoberfest.

label_oktoberfest_maerzen1.jpg

Ve skutečnosti to má ale i hlubší ‚biologické‘ opodstatnění založené na dřívějších zkušenostech a tehdejších technologických možnostech. Březen totiž bývá posledním obdobím končící zimy, kdy ještě ve vzduchu nepoletují divoce žijící kvasinky – ty jinak padají do otevřených kvasných kádí a ze sebekvalitnější mladiny (ještě nezkvašeného piva) vytvoří projímavou nebo nepitelnou břečku.

snimek_obrazovky_2015-02-09_v_16.54.40.png

Pivní styl březňák od ikonického bavorského pivovaru Aecht Schlenkerla v Bambergu. Samozřejmě jako ostatní jejich piva je vyroben z nakuřovaných sladů, což mu dává intenzivní, ale příjemnou uzenou chuť.

Sládci tedy v březnu navařili nejen více objemu, ale do každé várky použili také větší množství sladu, díky čemuž je výsledné pivo alkoholicky potentnější (kolem 6%). A taky chmele, takže je hořčí. Jak alkohol, tak i chmel zároveň fungují jako přírodní konzervanty, a proto tohle ‚vydatné‘ pivo vydrželo tehdy lidem na letní měsíce až do zmiňovaného Oktoberfestu.

Březňák s ‚velkým‘ je něco jiného: klasický český ležák, který odvozuje své jméno od ‚místa narození‘, což je pivovar Velké Březno.

pivovar_velke_brezno.jpg

Pohled na Velké Březno z výšky a zákoutí místního pivovaru

Tenhle slavný severočeský pivovar byl oficiálně založen roku 1753, ale pivo tu podle dochovaných písemných pramenů vařilo minimálně již roku 1606. Koncem 19. století to byl již úspěšný pivovar známý i na tehdejším rakouském císařském dvoře a v mnoha zemích světa, kam své pivo exportoval.

Přitom ovšem stále zůstával oblíbenou značkou místních v blízkém i širokém okolí a jedním z jeho tehdejších oddaných konzumentů byl pan Victor Cibich. Původně rodák z Hustopečí u Brna, který se coby drážní úředník často stěhoval, až se roku 1891 se svou rodinou natrvalo usadil právě ve Velkém Březně. Kromě svého hlavního povolání – kontrolora Rakouské severozápadní dráhy a později přednosty stanice Velké Březno – provozoval v nádražních budovách maloobchod (s) uhlím. Byl zde natolik známý a oblíbený, že když v roce 1915 ve svých 59 letech zemřel, přišly se s ním rozloučit zástupy lidí, mezi nimiž nechyběly ani významné osobnosti místního politického a společenského života včetně hraběcí rodiny Chotků.

n_1206_4.jpg

Podoba etikety, jak jste ji znali až do dnešních dnů...

Devět let předtím byl ovšem správní radou Velkobřezenského pivovaru osloven, aby svoji sympatickou ‚pivní hlavu‘ propůjčil coby „tvář piva Březňák“. Victor Cibich souhlasil, za což mu byla přiznána doživotní renta 30 piv týdně. Tváří Březňáka zůstal dodnes (jaké další tváře a postavy na nás shlížejí z etiket známých výrobků si můžete přečíst TADY), ačkoli tomu tak vždy nebylo. Už po záboru Sudet jej Němci nahradili blonďatým typem, protože jim Cibich nepřipadal dostatečně árijský. Ovšem ani po válce neměl štěstí, protože komunistickým ideologům zase něčím připomínal V. I. Lenina. Zpět se mohl vrátit (a také vrátil) až po roce 1989.

breznak_novy_detail.jpg

Od nynějška se budete na etiketách setkávat s ‚novou podobou‘ pana Cibicha. Nejen, že je teď umístěn v kruhu, ale v pozadí jsou též budovy pivovaru ve Velkém Březně. A hlavně – Victor Cibich se tu usmívá.

Jak již bylo řečeno, Březňák (s velkým „b“) je ležák českého typu, který se zde ale vyrábí hned v několika verzích: jako výčepní světlé (klasická „desítka“), světlý ležák (klasická „dvanáctka“) a speciální Březňák 14 – silnější (6,5% alk.) čtrnáctistupňové pivo, což je zároveň co do pivního stylu vlastně i březňák s malým „b“.