Místo věčného sporu

O oblast Náhorního Karabachu se vedou více či méně ozbrojené spory od chvíle, kdy okolní státy nabraly nezávislost na Ruském impériu. Na(ne)štěstí tenhle spor neměl tak dlouhého trvání, protože těsně po rozpadu carského Ruska se ozval Sovětský svaz s tím, ať si nikdo tady na Kavkaze na žádnou nezávislost nezvyká. Sověti si ale byli vědomi tenze, kterou oblast způsobuje, takže ji sice ponechali na území tehdy Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, ale udělali z ní autonomní oblast.

Když už se ale ukazovalo, že “se Sovětským svazem na věčné časy” bude spíš “se Sovětským svazem až do začátku devadesátek”, začalo se válčit znovu. Karabašská válka trvala od února ‘88 do května ‘94, kdy bylo podepsáno příměří. Ale to nebrání zúčastněným stranám, aby se tak jako hravě tu a tam vojensky nenapadaly.

mohlo by vás zajímat

Vzestup Alexandra Lukašenka: Jak se bývalý ředitel kolchozu stal poslední evropským diktátorem?

V současnosti tedy existuje tak trochu samostatná, nezávislá a autonomní… ale oficiálně neuznaná republika Arcach, která pokrývá většinu Náhorního Karabachu. Drtivou většinu obyvatel tvoří Arméni. Ázerbájdžán se ale chová k oblasti jako šílený ex-přítel k dívce nebo Čína k Tchaj-wanu. Stalkuje každého, kdo do oblasti neohlášeně zaskočí, dělá si na ní pořád nároky a v posledních a týdnech ji i bije.

Kavkaz 21. století

Nesmíte si ale představovat boje o Náhorní Karabach jako něco, co jste viděli začátkem devadesátek v televizi - špinaví lidé ve vaťácích s kalachy. Boje o Stěpanakert, hlavní město republiky Arcach, se vedou především ve vzduchu pomocí hi-tech dronů. Město bylo bombardováno i během včerejška, jen za posledních pár dní už umřelo minimálně dvě stě padesát lidí a to včetně tuctu civilistů.

Arménští “separatisté” vrátili úder několika raketami, které zasáhly Gandžu, druhé největší město Ázerbájdžánu. Ano, skutečně se jmenuje Gandža a nesmějte se, tady jde o lidské životy.

mohlo by vás zajímat

Sovětský design: Plakáty od soudruhů z Východu nás stále baví

NATO volá po mírových dohodách, ale podle analytiků to nevypadá nadějně. Běžně takové konflikty uklidňuje silný hráč v regionu, ale jak řekl pro Český rozhlas politolog Jan Kofroň, Rusko je jednak samo zaskočeno intenzitou konfliktu a jednak má dost starostí v Bělorusku. Dalším potenciální spojencem je Turecko, které již tradičně nesdílí pacifistické tendence zbytku NATO. Erdoğan se sice nezapojuje oficiálně, Ázerbájdžán údajně už naverboval několik set syrských žoldáků z oblasti kontrolované právě Tureckem.

Na brzký konec konfliktu to nevypadá, vypadá to, že civilisté budou umírat i nadále.