Před deseti lety obsadili takzvaní zelení mužíčci Krym, čímž byla zahájena ruská vojenská agrese na Ukrajině. Maskovaní vojáci v neoznačených uniformách, kteří se tehdy objevili s ruskými zbraněmi v rukou, zpočátku mlžili a nikdo netušil, ke komu vlastně patří. Po dlouhém mlžení a popírání nakonec ruský prezident Putin přiznal, že jde o ruskou speciální jednotku, která výrazně přispěla k anexi Krymu.
V hlavní roli zelení mužíčci
Konflikt, který trvá dodnes, oficiálně začal na konci února 2014, nicméně historie sporu Ruska s Ukrajinou o oblast Krymu sahá až do roku 1783, kdy jej anektovala carská říše po vítězství nad Osmanskou říší v bitvě u Kozludži. A patřil jí už do roku 1954. Následně se Ruská federativní socialistická republika (RSFSR) rozhodla předat tuto oblast pod správu Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V později odtajněných dokumentech se ukázalo, že Prezidium Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) tento krok schválilo ve stejném roce, a to hned ze dvou důvodů. Jedním z nich bylo připomenutí 300. výročí znovusjednocení Ukrajiny s Ruskem odkazující na smlouvu z Perejaslavi z roku 1654, a tím druhým důvodem bylo předání z důvodu přirozené teritoriální blízkosti Krymu a Ukrajiny. Oblasti měly společné základy v oblasti zemědělství, ekonomiky a kulturních vazeb.
Krym byl původně označován jako „autonomní republika“ v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR), ale v roce 1945 byl jeho status změněn na „oblast“ v rámci RSFSR. Tato změna byla zdůrazněna jako důsledek nuceného vyhnání krymských Tatarů, což podle tehdejší vlády odstranilo potřebu autonomie. Když byla v roce 1954 Krymská oblast převedena pod správu Ukrajinské sovětské socialistické republiky, zachovala si po dobu třiceti sedmi let status oblasti v rámci Sovětského svazu. V roce 1991, poté, co proběhlo referendum a následně parlament Ukrajiny přijal příslušnou rezoluci, byl Krym povýšen na „autonomní republiku“. I po rozpadu Sovětského svazu si Krym zachoval toto označení v rámci Ukrajiny.
V roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu uznalo Rusko, že Krym náleží Ukrajině, čímž potvrdilo své předchozí jednání. Během 90. let se však Krymský parlament snažil získat na Ukrajině nezávislost, ale k tomu nedošlo a Krymu tak byla uznána jen částečná míra autonomie v rámci Ukrajiny.
V rámci takzvané krymské krize se na začátku roku 2014 objevili na území Krymu maskovaní vojáci v zelených neoznačených uniformách, kteří disponovali ruskými moderními zbraněmi. Nebylo však jasné, ke komu tito vojáci patří. Putin na začátku akce popřel, že by mělo jít o ruské vojáky, jenže nakonec se přiznal. Šlo o vojáky speciálních jednotek a námořní pěchoty. Takzvaní „zelení mužíčci“ přispěli k anexi Krymu. Tento postup se označuje za formu hybridní války. Součástí toho byla samozřejmě i informační válka s využitím trollů s cílem vyvolat rozruch na území Ukrajiny. Neoznačení zelení vojáci ve velkém figurovali a figurují dodnes v následné válce na východní Ukrajině.
V březnu 2014, po událostech Euromajdanu v Kyjevě, se Krym dostal do popředí pozornosti. Neoznačení vojáci Ruské federace obsadili Krym, ačkoliv Moskva to tehdy popírala. Pod kontrolou ozbrojenců a místních vůdců se 16. března 2014 konalo kontroverzní referendum o samostatnosti Krymu, které ukrajinský Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Oficiální výsledky referenda ukázaly, že 96,8 % hlasujících se vyslovilo pro připojení Krymu a Sevastopolu k Rusku. Republika Krym následně vyhlásila nezávislost na Ukrajině a 21. března 2014 Rusko začlenilo jak Krym, tak město Sevastopol do svého státního území. Většina zemí světa a Ukrajina považují tyto kroky za nelegální, jak bylo vyjádřeno v rezoluci OSN. Vedle Ruska uznalo ruskou anexi Krymu do roku 2019 pouze několik málo dalších zemí.
Zdroje informací:
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
