Dne 30. května roku 1943 došlo ve vyhlazovacím táboře v polské Osvětimi k příjezdu nového „lékaře“. Tím však nebyl nikdo jiný než tehdy 32letý Josef Mengele, muž, který si kvůli zrůdnostem, které prováděl, vysloužil přezdívku „Anděl smrti“.
Mengele
Mengele se narodil 16. března roku 1911 v Bavorsku a studoval filozofii u Alfreda Rosenberga, jehož rasové teorie ho velmi ovlivnily. V roce 1934, již jako člen nacistické strany, nastoupil do výzkumného týmu Ústavu pro dědičnou biologii a rasovou hygienu.
Po příjezdu do Osvětimi a v touze po postupu v lékařské kariéře publikováním „převratných“ prací začal experimentovat na živých židovských vězních. Pod rouškou lékařské „léčby“ aplikoval tisícům vězňů injekce nebo nařídil, aby je aplikovali jiní, a to se vším od benzinu po chloroform.
Pseudověda
Měl také zálibu ve studiu dvojčat, která pitval. Mengelemu se po válce podařilo uniknout vězení, nejprve pracoval jako stájník na statku v Bavorsku a poté se dostal do Jižní Ameriky.
V roce 1959 se stal občanem Paraguaye. Později se přestěhoval do Brazílie, kde se setkal s dalším bývalým členem nacistické strany Wolfgangem Gerhardem. V roce 1985 se do Brazílie vydal mezinárodní tým forenzních expertů, aby Mengeleho hledal.
Lov
Zjistili, že muž jménem Gerhard, o němž se však domnívali, že je Mengele, zemřel v roce 1979 na mrtvici při plavání. Zubní záznamy později potvrdily, že Mengele v určitém okamžiku převzal Gerhardovu identitu a ve skutečnosti byl obětí mrtvice.
Josef Mengele tak žil celých 35 let na útěku v tajnosti s padělanými doklady. Mossad měl Mengeleho určitou dobu na mušce, ovšem vzhledem k tehdejšímu trendu navazování přátelských vztahů se státy Jižní Ameriky se nakonec rozhodl hledat nepřátele „blíže k domovu“. Tělesné pozůstatky byly lovci nacistů objeveny až 6. června roku 1986, přičemž totožnost byla identifikována pomocí DNA testů až v roce 1992.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
