Krev tisíců lidí

Jindřich IV. Francouzský se narodil 13. prosince 1553 do bouřlivé doby, která byla poznamenaná náboženskými konflikty a politickými intrikami. Jindřich pocházel z rodu Bourbonů a neměl zpočátku žádné velké ambice, aby se stal jednou z nejvýznamnějších postav francouzské historie. V roce 1572 se stal králem Navarry pod jménem Jindřich III., čímž se stal vládcem malého, ale strategicky důležitého království na jihu Francie. Navarrské království se pod jeho vládou stalo jedním z mála útočišť pro francouzské protestanty, kteří byli v té době známí jako hugenoti.

Od roku 1562 byla Francie zmítána náboženskými válkami mezi katolíky, kteří měli podporu královské rodiny, a hugenoty. Tyto konflikty, které začaly masakrem ve Wassy, se postupně proměnily v sérii občanských válek, které zasáhly celou zemi. Politická a náboženská polarizace dosáhla vrcholu během vlády Karla IX., který se zoufale snažil nalézt řešení této krize. Karel IX. a jeho matka Kateřina Medicejská se rozhodli pro diplomatické řešení – svatbu mezi Jindřichem a Markétou z Valois, sestrou krále. Tento sňatek měl symbolizovat usmíření mezi oběma znepřátelenými tábory a přinést Francii tolik potřebný mír.

Markéta z Valois však nebyla s tímto svazkem spokojena. Její srdce patřilo jinému muži, a proto se svatbě zpočátku bránila. Nakonec však podlehla politickému tlaku ze všech stran a sňatek přijala. Ani Jindřich nebyl nadšený z tohoto rozhodnutí, ale souhlasil, protože věřil, že tím může zabránit dalšímu krveprolití. Jejich naděje na mír se však ukázaly být marné.

Karel IX. nikdy neměl v úmyslu se s hugenoty usmířit. Spolu s Kateřinou Medicejskou naplánoval zradu, která vyvrcholila masakrem během svatby Jindřicha a Markéty. Když svatební oslavy skončily a nevěsta odložila svatební šaty, vypukla Bartolomějská noc – krvavý masakr, během kterého bylo v Paříži zabito tři tisíce hugenotů. V následujících dnech se násilí rozšířilo po celé Francii, kde zahynulo více než dvacet tisíc dalších protestantů. Jindřich, který si nebyl vědom zrady, se rychle vrátil do Navarry, aby si zachránil život. Markéta zůstala v Paříži, ale byla uvězněna ve svém paláci, kde žila pod neustálým dohledem.

Jindřich a Markéta se později opět setkali, ale jejich manželství zůstalo bezdětné a poznamenané hlubokými rozdíly. Oba se věnovali různým aférám a jejich vztah byl spíše formální než skutečný.

Situace ve Francii se nadále zhoršovala, dokud Jindřich, více méně náhodou, nezískal francouzský trůn. Po smrti Karla IX. měl následovat jeho bratr Jindřich III., ale ten se stal obětí atentátu. Tím vymřel rod Valois a trůn připadl Markétě, která ho přenechala svému manželovi Jindřichovi. Ten čelil nesmírně složité situaci – musel se postavit proti katolické šlechtě, která ho odmítala uznat jako krále, ale zároveň chtěl zachovat přízeň hugenotů.

mohlo by vás zajímat

Guinessova kniha rekordů plná zákazů: Rekordy v přejídání a pití alkoholu jsou tabu dlouhé roky

Jindřich ukázal své politické schopnosti, když nejprve porazil armádu katolické šlechty a poté, aby si získal podporu většiny obyvatelstva, konvertoval ke katolicismu. Jeho slavný výrok „Paříž stojí za mši“ se stal symbolem jeho pragmatického přístupu. V roce 1598 vydal Nantský edikt, který hugenotům zaručil náboženskou svobodu a ukončil dlouhá léta krveprolévání. Tento krok přinesl Francii kýžený mír a stabilitu. No konečně!

Po rozvodu s Markétou se Jindřich oženil s Marií Medicejskou, která mu dala syna a nástupce trůnu, Ludvíka XIII. Jejich dynastie Bourbonů se tak stala pevně zakořeněnou na francouzském trůnu. Jindřichův potomek, Ludvík XIV., známý jako Král Slunce, se později stal jedním z nejvýznamnějších panovníků v dějinách Francie. Jindřich IV. zůstává v paměti jako král, který nejen že sjednotil Francii po dlouhém období náboženských válek, ale zároveň položil základy moderního francouzského státu.

Zdroje informací:

https://biblio.hiu.cas.cz/records/3e42ee28-58d9-46cd-b947-8a62085201cd?locale=cs