Tvorba postavy
Úplně na začátku dostanete postavu. Nemůžete si vybírat kde a v jakých podmínkách se narodíte, případně s jakou barvou kůže. Můžete potom během hry lehce upravovat svůj vzhled, ale připravte se na to, že budou existovat věci, se kterými prostě už nic nenaděláte. Můžete utopit hodiny gameplaye v posilce, ale ta stehna prostě zůstanou taková, jaká jsou.
Zajímavé je, že každý hráč vyráží do světa se svým vlastní setem skillů, ale i postihů, které jsou jednak nahozeny generátorem náhodných čísel a jednak se váží k tomu, z jaké oblasti jste. Je to trochu jako Skyrim, ale víc. Příklad; jste-li z východní oblasti, tedy z Moravy, vstupujete do hry s postihem k mluvení a budete se hůře domlouvat s kýmkoliv, kdo není z Moravy. Naopak, pokud jste třeba Ostravák, pro ostatní Ostraváky budete mít vždy charisma na bonus, protože vás prostě mají radši. Je to pitomé, ale takhle ta hra funguje.
Navazuje na minulý díl?
Oproti předchozímu dílu ČSSR je Česko 2020 mnohem přístupnějším světem. Je mnohem snažší se do hry dostat, a co je oproti minulému dílu skvělé, můžete v podstatě kdykoli ze hry odejít, když nepočítáme speciální eventy vývojářů jako například Koronavirus DLC. Obecně se tomu srovnávání s klasikou ČSSR asi těžko vyhnete, protože po hře pořád pobíhá hromada pravověrných veteránů série, kteří tvrdí, že předchozí díl byl obecně mnohem lepší, itemy byly levnější a vůbec, kdo potřebuje otevřený svět.
Určitá návaznost mezi díly ale existuje. Tak zaprvé, vypadá to, že hráči, kteří dosáhli nějakého postavení v předchozím díle, mají výhodu i ve hře současné. To je mimochodem i motiv hlavního záporáka, který funguje na takovém zvláštním algoritmu. V podstatě vám neustále krade peníze z inventáře, a za to si staví vlastní pevnosti. Není to úplně fér, ale hráče to aspoň nutí neustále něco dělat. Občas se někteří hráči sejdou hromadně na jednom místě ve hře a tam stojí a čekají, že se tím se záporákem něco stane, ale nikdy se to nestane. Tomu snad přijdeme brzy na kloub.
Worldbuilding
Co se příběhu týče, je dost individuální, takže moje story nebude vaší story, ale… celý herní svět má jeden vlastní velký narativ v takovém podivném settingu. Česko je něco mezi dystopickou postsovětskou zemí a debilní americkou komedií a hráč má většinu času pocit, že si vývojáři nedokázali vybrat, co chtějí víc.
Občas zcela evidentně některé aspekty hry vyloženě odflákli. Tak třeba postava prezidenta se ve hře objevuje jenom jednou za pár měsíců a sorry, ale když nemáte čas ho animovat, tak ho tam ani nedávejte, co to má jako znamenat? Stejně tak je tam postava rasistického protimigračního politika, kterého ale pravděpodobně generuje samotný program na tvorbu postav, takže je náhodně sám imigrant, ale žádná jiná postava si toho nikdy nevšimne. U toho jsme měli chuť hru vypnout a jít od toho, protože je evidentně rozbitá.
Na takové věci pravděpodobně budete narážet po celou hru. Vlastně celý projekt, všechno v Česku 2020, přestože je hra ve vývoji už třicet let, působí dost jako Early acces, tedy to, že si můžete zkoušet hru ještě před jejím dokončením.
Občas tam můžete najít nějakou cool aktivitu na hraní, zkoušeli jsme třeba sportovat, ale bolí z toho nohy. Stoprocentně nejlepší je asi interakce s jinými hráči a speciálně k tomu vychází datadisk Chorvatsko 2020, na který se všichni těší. Paradoxem tedy je, že nejpopulárnější část hry je moment, kdy můžete ze základního herního světa vylézt.
Verdikt
Původně jsme chtěli dát 4/10, protože přes všechny chyby velice oceňujeme ambicióznost projektu, ale… pak jsme zjistili, že můžete dobíjet staminu postavy pomocí piva a knedlíků plněných uzeným masem, takže je z toho nakonec10/10 a už odtud nikdy neodejdeme.