1. Chytni ho, švihni ho, pusť mu krev
Jinoši z afrického nomádského kmene Fulba (více dále bod 13) se scházejí spolu s příslušníky jiných klanů a vzájemně se šlehají proutěnými biči až do krve. Nesmějí přitom dát najevo strach ani bolest. Dav starších příslušníků pak rozhoduje, kteří z nich byli nejstatečnější, a mají tak právo stát se v rámci kmene opravdovými muži. Ty ostatní čeká zase za rok další kolo.
2. Zuby moudrosti? Ne, špičatosti!
Na ostrově Siberut patřící pod Indonésii žije dodnes ‚divoký‘ národ Mentawajů. Ti si nade vše cení svého tělesného vzhledu, protože podle tamní filosofie platí, že není-li „duše spokojena s tělem“, člověk zemře. Mladí lidé, zejména ženy, si proto při přechodu do dospělosti zbrousí zuby – bolestivě, ale po dlouhé věky zažitým způsobem – do špičky, aby „duše netrpěla“.
3. Musíš mít krokodýlí kůži
Skarifikace není dnes nic neobvyklého ani v našich končinách, ale pro lidi žijící kolem řeky Sepik na Papui-Nové Guinei představuje středobod jejich přechodu z dětství do dospělosti. Trvá několik týdnů, během kterých starší příslušníci kmene na těle jinochů pomocí ostrých nástrojů vytvářejí a znovu otevírají jizvy, které mají ve výsledku připomínat krokodýlí kůži.
4. Kuř, a bude ti kouřeno
Chlapci z horských kmenů žijících v Zambii odcházejí před dovršením dospělosti do tzv. mužských domů. Tam žijí deset let pouze s mužskými příslušníky kmene a postupně se propracovávají v hierarchii, mimo jiné podstupováním sebedestruktivních a znetvořujících zákroků. A taky orálním sexem s jinými obyvateli ‚domu‘. Jsou nejprve pouhými ‚akceptory‘, postupně se z nich ale stávají ‚donoři‘. Když nakonec dospějí, ožení se a nadále provozují již jen heterosexuální ‚hrátky‘.
5. Pořádně se zmažeme
Chlapci patřící ke kmeni keňských Okieků jsou nejprve obřezáni a poté zcela separováni od dospělých. Pomazávají se jílem, přičemž je dle legendy pronásleduje mytická příšera. Dospělými se stanou v momentě, kdy dokážou napodobit její řev.
6. Vše se v dobré zvrátí
Matausové, jedni ze stovek kmenů žijících v Papui-Nové Guinei, zbavují své chlapce ‚nečistot‘ a připravují je na novou dráhu ‚muže a válečníka‘ tímhle způsobem: nejdřív jim do krku strkají dva dřevěné klacky tak dlouho, dokud nezačnou zvracet. Pak je ostrými rákosovými stébly píchají do nosních dírek a jazyka, dokud není prolita krev. Za očistný akt je zde považováno právě zvracení a krvácení.
7. Nemel a polykej
Když se chlapci z kmene Mardudjara, jednoho z mnoha v rámci domorodé australské populace, ocitnou na pokraji dospělosti, vydají se v doprovodu dospělých na speciálně vyčleněné osamělé místo. Tam je položí na záda, kleknou si jim na hruď a obřežou je – a následně je přinutí odstraněnou tkáň pozřít bez kousání, tedy spolknout. Vítejte ve světě mužů.
8. Visáči
Chlapec z indiánského kmene Mandanů se mohl stát válečníkem pouze tehdy, když absolvoval „magický“ rituál Okipa. Nejprve nesměl čtyři dny spát. Pak mu kůží na hrudi provlékli starší muži z kmene dřevěné háky a pověsili ho za ně do výšky. Tam ho nechali, dokud nepozbyl vědomí. Pak ho zase sundali a na závěr mu ještě usekli malíček.
9. Ulov lva, posílíš naše řady
Masajové žijící mimo dalších zemí hlavně v Tanzanii a Keni obměňují každých šest až deset let řady svých válečníků. Ty nové rekrutují z davů dospívajících, které nejprve rituálně obřežou a pak odvedou do loveckého tábora, odkud se vydávají na lov. Aby byl celý přijímací rituál dokončen, musí každý nový adept ulovit lva – což ovšem vlády afrických zemí, kde Masajové žijí, v současné době kvůli ochraně divoce žijící fauny nevidí rády a brání tomu, pokud to přímo nezakazují zákonem.
10. Vzhůru dolů
Vypadá to jako bungee jumping. Praktikuje ho dorost ‚Oceáncijců‘ z ostrova Vanatu. Místo umělých pružných pryží je při skocích jistí spletené liány, které jsou tak dlouhé, aby existovala velká šance, že si mladý zasvěcovaný jedinec aspoň trochu rozbije hubu. A pokud přežije a oklepe se, už to není hoch, nýbrž muž.
11. Zapomnění, matka mužnosti
Dospívající Algokviny (členy kmene severoamerických indiánů) sebrali jednoho dne starší příslušníci a odvedli je na vzdálené opuštěné místo. Tam je spoutali a nakrmili durmanem – jedovatou rostlinou, která ovšem v určitých ‚bezpečných‘ porcích způsobuje pouze divně, ale zato intenzivně změněné stavy vědomí. Cílem bylo, aby indiánští jinoši zapomněli na své dětství a stali se z nich „skuteční muži“. Což se pak následně testovalo formou záludných dotazů; a pokud si zasvěcovaný na nějaké detaily ze svého předchozího života přeci jen vzpomněl, absolvoval další kolo.
12. Žába, deka, a pak zase žába
Chlapci z brazilského kmene Matis se musejí nejprve vydat na lov – poté, co se jim do očí vstříkne jed z ‚šípových žab‘, aby lépe viděli. Když to zvládnou, dostanou nakládačku od starších členů kmene. A pokud i tohle ustojí, čeká je ještě injekce žabího jedu pomocí velké dřevěné jehly. TAKHLE nějak to vypadá v praxi.
13. Nemáš kérku, nemáš nárok
Ženské příslušnice nomádských Fulbů (pohybujících se přes území mnoha severoafrických států) se mohou stát ženami teprve poté, co jsou jejich tváře ‚zkrášleny‘ tradičním tetováním.
14. Skok přes krávu
V Etiopii žije mnoho původních kmenů, včetně toho nazývaného Hamar. Než se z jejich chlapců stanou muži, kteří se mohou oženit, musejí podstoupit veřejné zbičování před zraky své rodiny a přátel. Pokud to vydrží bez projevů vzdoru, musí ještě stylem "odraz se a skoč" překonat překážku v podobě čtyř krav. Teprve když se jim tohle bez úhony podaří zvládnout, smějí se oženit (což zde znamená si i legálně ‚smočit‘).
15. Předkožko – pá pá
Xhósové, černošský kmen čítající na osm miliónů příslušníků žijících na jihovýchodě Jihoafrické republiky, má pro své chlapce, kteří se mají stát muži, tenhle adrenalinový zážitek. Když nazraje správná doba a jejich věk, odejdou společně do hor, kde vyčkají příchod speciálního šamana/chirurga. Ten je pak přímo v terénu obřeže a chlapci se vracejí zpátky do nížiny už jako muži poté, co se jim to zahojí. Zní to trošku jako parafráze na jednu slavnou píseň od Supertramp – Goodbye Foreskin, It's Been Nice...
16. Mravenci že koušou, to nám nevadí
Indiánský kmen Sateré-Mawé žije v hlubinách Amazonského pralesa. Aby se z místních chlapců stali muži, musí si navléct speciální ‚rukavice‘ – plné obřích tropických ‚žihadlových mravenců‘ (druhu Paraponera clavata), jejichž kousnutí patří prý k jedněm z nejbolestivějších na světě. Chlapci s tímhle speciálním ‚bazmekem‘ na rukou musí vydržet naprosto v klidu po dobu nejméně deseti minut, jinak se z nich nestanou „praví“ muži.
17. Obětování nepřátel
V Aztécké říši se mohl chlapec stát mužem pouze za následujících okolností: v sedmnácti letech se z něj stal voják, který musel zajmout nepřítele a přivést ho do domovského tábora, kde byl pak zajatý nebožák krvavě obětován – včetně legendární „traumatické kardiostomie“, tedy vyjmutí srdce z jeho těla plus případné následné konzumace ještě tepajícího svalového orgánu příslušným aztéckým ‚knězem‘. Vtip přechodového rituálu spočíval v tom, že chlapec prokázal sílu a důvtip úspěšným zajetím nepřítele, a poté i cynickou bezcitnost (zřejmě za jistých okolností žádoucí) tím, že tento akt pozoroval bez mrknutí oka.
A kdybyste chtěli vidět magické lesy, klikněte SEM.