1. Damien Hirst
Damien Hirst je známý hlavně svými zvířaty naloženými do formaldehydu z devadesátých let, mezi nimiž je nejslavnější žralok: Fyzická nemožnost smrti v mysli žijících (1991). Téma života a smrti znázornil i v díle Tisíc let, kde je za sklem izolována kravská hlava, rozkládaná mouchami, které se ve skleněném boxu líhnou i hynou. Jeho dílo Černé slunce je dokonce celé vytvořeno z muších mrtvolek.
2. Aj Wej-wej
Mezi nejslavnější čínské umělce patří třiapadesátiletý Aj Wej-wej, který představil v londýnské galerii Tate Modern dílo, kdy nechal do obří haly galerie navézt 150 tun porcelánových slunečnicových semínek. Tyhle semínka ručně malovalo dva roky na 1600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen. Slunečnicová semínka jsou v Číně oblíbenou pochoutkou, mají ale také několik dalších významů od odkazů na vládní propagandu až po výraz čínské sounáležitosti.
3. Anselm Kiefer
Hajlováním na veřejnosti ve Švýcarsku, Nizozemsku, Francii a Itálii na sebe upozornil německý neoexpresionistický malíř a sochař Kiefer v roce 1969. Chtěl, aby Němci přiznali ztrátu svého kulturního odkazu kvůli rasismu a xenofobii Třetí říše. Upozorňování na absurditu Hitlerovy politiky skrze umění mělo Německu pomoci osvobodit se od hrůz minulosti. Na svých rozměrných plátnech s texturou Kiefer zprostředkovává různé asociace zla, zničení a neodbytných vzpomínek.
4. Pierre a Gilles
„Dostali jsme mnoho, mnoho stížností,“ prohlásil mluvčí vídeňského Leopoldova muzea Klaus Pokorny na adresu kontroverzního díla výtvarné dvojice Pierre a Giles. Billboardy s trojicí nahých fotbalistů, které lákaly na výstavu s názvem Nackte Männer (nazí muži) se vedení muzea rozhodlo přelepit. I když se zdá, že jejich dílo je kýčem, snaží se jen upozornit na pozlátko vnější krásy a povrchnosti, se kterou většina lidí na homosexuální umění hledí.
5. Antoni Tàpies
Šokující témata byla oblíbenou inspirací tvorby katalánského umělce Tàpiese. Významně ho ovlivnila zejména druhá světová válka a španělská občanská války. Experimentoval s nejrůznějšími materiály – od drceného mramoru až po staré kusy látek či latex. Jeho nejoblíbenějším tématem ale byla obyčejná ponožka. Jeho teorií bylo, že umění mají tvořit ty nejprostší věci. Mezi jeho nejkontroverznější díla tak patří třímetrový model ponožky s dírou na patě.
Další pětici najdete na následující straně.