„Podle nejrůznějších průzkumů veřejného mínění u nás i ve světě patří právě mladí lidé do 26 let k největším plýtvačům s potravinami“, řekl za pořadatele Tomáš Studeník, ředitel společnosti Insane Business Ideas. „Na druhou stranu je však spousta mladých lidí uvědomělých a problémy dnešního světa jim nejsou lhostejné. V tom se je snažíme podporovat i my.“ Důvodem, proč mladí lidé potravinami plýtvají, může být např. chybějící informace o tom, jak potraviny efektivně zpracovávat. „Vzhledem k tomu, že jsou budoucími klíčovými spotřebiteli, je jejich vzdělávání o ekologických následcích plýtvání jídlem důležité,“ dodává Studeník.

Mezi lídry v boji proti plýtvání potravinami u nás patří vedle organizací, jako je Potravinová banka nebo Zachraň jídlo, také obchodní řetězec Tesco. Ten se stal vůbec prvním maloobchodním prodejcem v České republice, který měří a zveřejňuje údaje o plýtvání potravinami.

„Prevence plýtvání potravinami je pro Tesco naprosto přirozené téma, proto jsme velice rádi podpořili Wastedhack a napomohli osvětě v plýtvání potravinami u mladé generace. Sami plýtvání pečlivě měříme a reportujeme, od roku 2016 se nám podařilo snížit potravinový odpad o 78 %, což má značný ekonomický i ekologický dopad na celou společnost. Stejné je to i u koncových spotřebitelů. Když si uvědomí, jak a kde plýtvají, dokáží šetřit nejen finance, ale i planetu,“ uvedla Lucie Loučková, manažerka firemních vztahů a společenské odpovědnosti Tesco ČR.

v_praze_se_uskutecnil_prvni_cesky_creathon_pro_mladez_wastedhack.jpg

(Foto: Tesco)

Ke snižování potravinového odpadu společnosti Tesco přispělo zaměření se na systém objednávek a plánování, stejně jako hospodaření s potravinami, jejichž datum spotřeby se blíží a jsou zákazníkům v rámci speciálních sekcí v obchodech nabízeny s výraznou slevou. „Tyto sekce zákazníci často vyhledávají, sami nám tak pomáhají neplýtvat, a za to jsme rádi," dodává Loučková. Prostřednictvím partnerství s potravinovými bankami pak Tesco darovalo v loňském roce potravinové přebytky, které představovaly 3,7 milionů porcí jídel, které pomohly lidem v nouzi.

„Smyslem potravinových bank je předcházet plýtvání potravinami. Denně svážíme od potravinových řetězců i od výrobců neprodejné výrobky a rozdáváme je organizacím, které podporují lidi v nouzi,“ vysvětluje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Současně se však snažíme edukovat spotřebitele, jak správně ukládat potraviny, proč neplýtvat a jaké jsou následky plýtvání na prostředí, v němž žijeme. Tento hackathon je součástí mezinárodního projektu zaměřeného na oslovení mladých lidí s výzvou: neplýtvejte jídlem, protože škodíte životnímu prostředí.“ Projekt upozorňuje také na skutečnost, že výrobou jídla, které jsme vyhodili, vznikla nadarmo znečištěná voda, půda a uhlíková stopa v ovzduší. Tlením vyhozeného jídla vzniká navíc ještě škodlivý metan.

„Plýtvání nápoji, které nemůžeme kvůli kosmetickým vadám nebo krátké expiraci uvést na trh, dlouhodobě zamezujeme spoluprací s potravinovými bankami, které mohou tyto produkty využít. Potravinovým bankám jsme v roce 2022 darovali rekordních 530 tisíc litrů nápojů. Ty měly v odepsaných cenách hodnotu 13,7 milionu Kč. Jejich komerční hodnota byla třikrát vyšší. Třetina nápojů darovaných potravinovým bankám mířila v roce 2022 do uprchlických center. Jsme velmi rádi, že se podařilo podobný creathon realizovat. Je vidět, že mladá generace má k tématu plýtvání co říci a dokáže skvěle oslovit své vrstevníky,” dodává Ladislav Jelen, CSR & Community manažer Coca-Cola HBC.

Podle organizace Zachraň jídlo, která se svými partnery sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech, lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši potraviny v hodnotě 3 519 Kč na obyvatele. Pokud průměrnou domácnost podle Českého statistického úřadu tvoří 2,33 člověka, jedná se o 8 199 Kč na rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit až 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.