Málokdo uměl tak pravdivě zaznamenat typické projevy společenské stagnace jako slovenský dokumentární fotograf Anton Podstraský (1939–2007). Jeho fotky ze 60. až 80. let minulého století vystihují drsně a bez příkras atmosféru tehdejší normalizační doby.
Anton Podstraský začínal jako fotograf ve filmovém studiu Slovenského filmu v Bratislavě a od poloviny 70. let působil jako fotograf na volné noze. Jeho fotky se běžně objevovaly ve slovenském tisku a ukazovaly reálnou tvář života na okraji společnosti. Prostředím, kde nejčastěji fotil, byly totiž hospody, ulice, sídliště, romská ghetta. Tady našel své hrdiny – různé ztracené existence a outsidery, alkoholiky, obyčejné lidi – často smutné, skleslé a rezignované. Tím jako by zachytil opravdový obraz reálného socialismu v jeho závěrečné, pozvolna skomírající fázi.
To, že Anton Podstraský fotil lidi z okraje společnosti, nebylo náhodou. On sám se v tomto prostředí často pohyboval a s „objekty“ svého focení měl nejednou spor. I on však v jistém období života propadl alkoholu a dostal se do protialkoholní léčebny, kde také fotil.
Svojí tvorbou Anton Podstraský v mnohém připomíná českého fotografa Miroslava Tichého (1926–2011), který si sám konstruoval fotoaparáty a zvětšováky. Zatímco však Tichý výhradně fotil ženy z kyjovských ulic a koupališť, Podstraský se zaměřoval na život lidí v Bratislavě. Tichého fotografie se dnes prodávají za desítky tisíc eur a vystavují se po světových galeriích. Unikátní fotografie Antona Podstraského, který za svého života neměl žádné výstavy a nikde se neprezentoval, teprve čekají, až je svět objeví...
A ZDE se můžete podívat na několik normalizačních soch, které jsou tak hnusné, až jsou hezké.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
Komerční článek