Začneme zostra. Prezident Miloš Zeman. To je kapitola sama pro sebe (ono vlastně většina těch kašparů je kapitola sama pro sebe). Je Míla zahořklý a pomstychtivý dědek, který si vyřizuje účty? Ano. Lže, je sprostý a uráží oponenty? No jistě. Je obklopen proruskými filuty, kteří sledují jen své zájmy. Že váháte.
Nicméně, a to je potřeba zdůraznit a na tom musíme stavět, Miloš Zeman doposud nerozprodal korunovační klenoty, aby měl na chlast. Navíc je mu nutné přičíst k dobru, ačkoliv tak mnohdy nevypadá, je stále naživu. Mít prezidenta, který je naživu, to je přeci dobrá věc ne? Ne? Ale jo.
Máme trestně stíhaného premiéra, který se zuby nehty drží svého postu, ovlivňuje svá média, předvádí dotační podvody i kouzla s korunovými dluhopisy. To je sice špatné, ale zase hodně maká. On tvrdí, že hodně maká. Taky dal světu Karlu Šlechtovou, se kterou byla vždycky prdel, a nově i Táňu Malou, která má potenciál Karlu dokonce trumfnout.
Komunisté se budou podílet na vládnutí. Nebudou sice přímo ve vládě, ale co si budeme nalhávat, budou mít silné slovo. A právě tady je prostor pro trochu toho kladého. Komunisté nebudou ve vládě. No není to báječné? Nebudou nám vládnout komunisté. Oficiálně tedy. Aspoň něco.
Partu uzavírá vyléčený imigrant Tomio Okamura, který bojuje proti přistěhovalcům, kteří tu nejsou, a zastavuje diktát EU, který nezastaví, ale lidé to rádi slyší. Tento malý populista s velkým srdíčkem cílí na nejnižší lidské pudy a místo, aby problémy řešil, je vytváří. Nicméně pozitivní na tom je, že dal šanci pomalejším občanům, kterým to třeba nemyslí tak dobře, jako ostatním a založil pro ně chráněnou dílnu se jménem SPD, kde si tito nebožáci můžou hrát a hlasovat. Juhů.
A tady zjistíte, že zemětřesení na Chebsku byla kampaň proti Babišovi.