Psal se 27. leden roku 1945, když sovětská vojska vstoupila do Osvětimi v Polsku a osvobodila přeživší z tamější sítě koncentračních táborů. Zároveň tak byl rázem odhalen obrovský rozsah hrůz, které se zde odehrávaly.
Auschwitz
Osvětim ve skutečnosti nebyla jedním „koncentračním táborem“, ale komplexem několika táborů, označených jako I, II a III. V okolí rovněž existovalo také 40 menších „satelitních“ táborů.
Právě v Osvětimi II, v takzvaném Birkenau, zřízeném v říjnu 1941, vytvořila SS komplexní a monstrózně organizované vraždiště. V Birkenau bylo vybudováno 300 vězeňských baráků, čtyři „lázně“, v nichž byli vězni plynováni, sklepy pro mrtvoly a kremační pece. V roce 1944 dosáhla kapacita Auschwitz II-Birkenau až 200 tisíc vězňů.
Josef Mengele
Tisíce vězňů se také staly „pokusnými oběťmi“ šílených lékařských pokusů, na které dohlížel a které osobně prováděl táborový lékař Josef Mengele, přezdívaný jako „anděl smrti“. V táborech byli vražděni nejen Židé, ale prakticky všechny národnosti okupované Evropy, včetně českých a slovenských vězňů.
Rudá armáda od poloviny ledna postupovala stále hlouběji do Polska. Po osvobození Varšavy a Krakova zamířila sovětská vojska směrem k Osvětimi. V očekávání sovětského příchodu začali důstojníci SS v táborech vraždit, střílet nemocné vězně a vyhazovat do povětří krematoria v zoufalé snaze zničit důkazy svých zločinů.
Zločiny proti lidskosti
Přestože se nacisté pokusili většinu přeživších vězňů poslat na pochody smrti do jiných koncentračních táborů a snažili se zničit i písemné důkazy vraždění, bylo nalezeno dost nezvratných důkazů o zločinech proti lidskosti, které se v táborech odehrávaly.
Když Rudá armáda konečně prorazila až k táborovému komplexu, narazili sovětští vojáci na 648 mrtvol a více než 7000 hladovějících přeživších tábora. Bylo zde také šest skladišť naplněných statisíci dámských šatů, pánských obleků a bot, které Němci nestačili spálit.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jana Mrákotová
Jan Studnička
