1. Národní shromáždění bylo založeno na počátku Velké francouzské revoluce
Už během července 1789 probíhaly v hlavním městě Francie občanské nepokoje mezi buržoazií a chudšími vrstvami obyvatelstva. Po odvolání ministra financí Jacquese Neckera francouzským králem Ludvíkem XVI. bylo rovněž rozhodnuto o povolání vojenských oddílů o počtu 48 tisíc mužů do Versailles, které měly představovat ohrožení Národního shromáždění. Generální stavy byly zrušeny a Národní shromáždění bylo 9. července přejmenováno na Národní ústavní shromáždění.
2. Demise ministra Jacquese Neckera byla příčinou pádu Bastily
Jacques Necker byl ministrem financí za krále Ludvíka XVI. A mezi běžnými lidmi byl velice oblíbený, jelikož soucítil s nižší společenskou vrstvou. Avšak 11. července 1789 ho francouzský král odvolal na základě rozhodnutí rady. Když příštího dne zpráva o jeho vyhazovu prolétla Paříží, občané města cítili toto rozhodnutí jako další krok proti Národnímu ústavnímu shromáždění.
3. Bastila byla napadena kvůli střelnému prachu
Z obav, že budou Pařížané napadeni královskou armádou, vyrazili na Invalidovnu, aby získali zbraně. Ačkoliv v Invalidovně bylo několik kanónů, její obránci je proti nim nepoužili. Po překonání příkopu a mříží skladu se davu podařilo ukořistit kolem 30 až 40 000 mušket, kolem 20 kanónů a jeden minomet. Jediné, co postrádali, byl střelný prach, který se nacházel v Bastile. Údajně ho tam bylo kolem 13,5 tuny.
4. Během incidentu bylo zabito více než 100 lidí
Během bojů o Bastilu zemřelo celkem 98 útočníků a jen jeden obránce. Dalších 73 útočících bylo zraněno. Po dobytí Bastily se ukázalo, že je zde vězněno pouhých 7 vězňů. Kromě věznů byl v Bastile nalezen i policejní archiv. Hlavními důvody pádu Bastily byly nezasáhnutí podstatné části vojsk královské armády a skutečnost, že měl dav podporu u některých francouzských strážců Bastily, kteří byli vyzbrojení a cvičení vojáci a během dobývání nekladli odpor výměnou za to, že na ně dav neútočil.
5. Osvobození Markýze de Sade z Bastily je mýtus
Dle některých zdrojů byl Markýz de Sade jedním ze sedmi vězňů, kteří byli osvobozeni. Avšak ve skutečnosti byl 12 dní před dobytím Bastily převezen do blázince v Charenton-le-Pont, tudíž se zde během incidentu už nenalézal. Osvobozeni byli nakonec jen 4 padělatelé bankovek, kteří podvedli bankéře z Paříže. Dále Pařížané osvobodili dva blázny, kteří však byli následně přemístěni do stejného ústavu, kam byl převezen i Markýz de Sade. Posledním vězněm byl jistý šlechtic, jenž byl v pevnosti uvězněn na žádost příbuzenstva, jelikož se dopouštěl incestu. Takže alespoň nějakého zvrhlíka Bastila ukrývala, i když to nebyl zrovna de Sade.