Krajské volby jsou specifickou disciplínou

Přestože jsou krajské volby specifickou disciplínou, která se od voleb do Poslanecké sněmovny výrazně odlišuje, lze ji brát jako suverénní předvolební průzkum a ukazatel k volbám do Poslanecké sněmovny v příštím roce.

V krajských volbách hraje důležitou roli určitá lokální situace a loajalita – pochopitelně problémy, které pálí obyvatele žijící na Ostravsku, nebudou v průniku se spektrem problémů trápící obyvatele ve Středočeském kraji, přičemž všechny politické subjekty v závislosti na lokalitě přizpůsobují předvolební kampaň i nabízený program.

To část občanů zohledňuje při výběru vhodného politického subjektu, kterému svůj hlas odevzdá, výsledky krajských a sněmovních voleb se tedy mohou z těchto důvodů odlišovat. Například v krajských volbách z roku 2016 uhrála poměrně solidní výsledek ČSSD (15,25 %), naproti tomu ve volbách do Poslanecké sněmovny z roku 2017 se jednalo o propadák (7,27 %).

Propad hnutí ANO a komunisté pod pěti procenty

Aktuální volební modely ukázaly mnohé, otázkou ovšem je, nakolik přesně a spolehlivě. Je potřeba podotknout, že volební modely se výrazně liší v závislosti na společnosti či agentuře, která je zaštiťuje. Společností resonoval zejména volební model ČT od agentury Kantar CZ, který oproti červencovému průzkumu zaznamenal čtyřprocentní pokles hnutí ANO (ze 32 % na 27,5 %), komunisté (4,5 %) ani lidovci (4 %) by se do Sněmovny nedostali.

Podobný propad hnutí ANO byl zaznamenán i v průzkumu agentury STEM, kde si hnutí Andreje Babiše pohoršilo z květnových 33,7 % hlasů na 28,4 %. Výsledky průzkumů se poté lišily u dvou dalších jmenovaných stran, dle agentury STEM by se do Sněmovny dostali jak komunisté (7,3 %), tak lidovci (5,4 %). Oba zmíněné volební modely se shodují například u opoziční TOP 09, které dlouhodobě balancuje na pětiprocentní hranici.

Nicméně onen propad u největšího politického subjektu v Parlamentu působí poněkud zbytečně drasticky. S přihlédnutím k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2017 (Hnutí ANO 29,64 %) se už o tak propastní rozdíl totiž nejedná. Lze konstatovat, že volební preference ANO mají klesající tendenci a s největší pravděpodobností bude výsledek horší než v roce 2017, ovšem stále se bude držet kolem hodnoty 29 %.

mohlo by vás zajímat

KOMENTÁŘ: Je ministryně Schillerová zase ve stresu, nebo se na ministerstvu šíří nákaza papalášstvím

Zamíchat kartami může koronavirus

Nejdůležitějším činitelem, který pravděpodobně výrazně ovlivní jak krajské, tak parlamentní volby, je pochopitelně COVID-19 a krize s ním spojená. Koronavirus je tím klíčovým hráčem, který může znatelně zamíchat kartami a překvapit nás všechny. V současné situaci hraje roli několik aspektů. Občané se ve volebních místnostech na moment stanou pomyslnými „soudci“, kteří zhodnotí práci vládní koalice a opozice v době krize.

Lze předpokládat, že Andrej Babiš, hnutí ANO a sociální demokracie bude tratit nejvíce u podnikatelů a umělců, které stát ze dne na den odřízl od příjmů a dostal je tak do značných existenčních potíží, přičemž „kompenzace“ byla vyloženě absurdní. Nejen, že přišla pozdě, ještě navíc se jednalo o směšné bolestné pro páteř ekonomiky (podnikatele), která v běžném chodu nestojí stát ani korunu. Druhým nejvlivnějším aspektem budou občané v důchodovém věku, kteří musí zhodnotit, jak se o ně stát v době krize postaral. Zdali přihlédnou k „předvolebnímu daru“ vládní koalice je v současnosti nezodpověditelnou otázkou.

Otázkou také je, jak velká část lidí se bude bát k volbám přijít kvůli pandemické situaci a obavám z nákazy. Nejvíce ohroženou skupinou jsou právě lidé v důchodovém věku, což nehraje ve prospěch hnutí ANO, jehož velkou voličskou základnu tvoří právě tato skupina obyvatel.

Dalším faktorem, který jednoznačně ovlivní volby, je naopak práce a vystupování opozice v době krize. Znovu jsme se setkali se skutečností, kdy opozice pravděpodobně dělá víc, než je schopna prezentovat svým potenciální voličům. Jediné čeho si pak průměrný volící občan, který si nijak zvláště nelibuje ve sledování politiky, všimne, je na jedné straně zodpovědný premiér Andrej Babiš, který v pravou chvíli nahradil Adama Vojtěcha přísným a erudovaným Romanem Prymulou, na straně druhé opoziční strany, pompézně mávající žlutými cedulemi s rádoby burcujícími hesly. Přestože se tedy opozice snaží pracovat a konstruktivně se zapojovat do řešení krizové situace, výsledný dojem působí z důvodu špatné prezentace „úspěchů“ poměrně tragicky.

mohlo by vás zajímat

Roman Prymula se nepovažuje za spasitele a nechce být ministrem covidu. Nová protikoronavirová opatření nás ale čekají

Nižší volební účast než obvykle

Ať už volebním modelům přikládáme váhu větší či menší, prvním reálným odkrytím karet budou až krajské volby, které nás čekají již v příštím týdnu. S největší pravděpodobností nemůžeme očekávat, že se výsledky, ať už krajských či parlamentních voleb, nějakým drastickým způsobem změní. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v následujícím roce budeme možná svědky určité redukce počtu stran, které ve Sněmovně zasednou, nicméně například ke změně pořadí tří největších subjektů zřejmě nedojde. Co ale můžeme střízlivě očekávat, je nižší volební účast právě u krajských a senátních voleb, která bývá velice nízká i v normální situaci.