Také jste si poslední dobou všimli, že nejen "co člověk, to názor", ale "co lékař, to názor"? Ano, hovoříme o aktuálně o nejcitovanějším onemocněním, které vládne tou naší modrou planetou, o COVIDU-19. Asi máloco veřejnost na jednu stranu sjednocuje, ale na druhou polarizuje, jako právě tahle diagnóza. Nejednotnost panuje i mezi odbornou, lékařskou veřejností. Rektor naší nejstarší univerzity profesor Tomáš Zima, sám lékař - biochemik, od začátku vypuknutí pandemie apeluje především na "zdravý rozum". Sám ale říká, že se nejedná o chřipku a ani on sám virus nepodceňuje, na druhou stranu na rovinu připomíná, že bojujeme s něčím, co nezmizí, stejně jako nezmizely choroby jiné. Ano, i taková je prostě příroda, ať se nám to líbí, nebo ne.

Dělali jsme spolu rozhovor v první polovině března (konkrétně 11.3.), kdy se celá koronavirová patálie po světě vlastně rozjížděla. Nakažených se uvádělo necelých 120.000 a zemřelých s Covidem 19 necelých 4 300. Dnes jsou ta čísla výrazně jiná. Nakažených jsou po celém světě miliony, počty zemřelých také rostou. Překvapilo vás, jak se virus rychle rozšířil a stále šíří dál? Neustále nám jsou komunikována čísla o nemocných. Vysvětlete prosím, zda je opravdu každý pozitivně testovaný automaticky nemocný.

Myslím, že se dá použít výraz "Mediální pandemie". Přehršel informací bez ladu a skladu, strašení lidí, to jsem říkal mnohokrát. Chápu chuť a touhu po informacích, rozumím i tomu, že pro média to bylo a je ohromné téma. Ale proč ta snaha o skandalizaci, o show, o headline, o atraktivitu namísto kvality a vypovídajících informací! Nicméně komunikování počtu nemocných bez srozumitelného kontextu a hlavně jasné strategie, jak se s virem vypořádat může vyvolávat mnohé emoce přes pocit totální beznaděje po naštvanost a nevíru ve státní úředníky.

mohlo by vás zajímat

Co se týká koronaviru, nepředpovídejme scénáře jako z béčkových katastrofických filmů, říká profesor Tomáš Zima

Je nutné znovu zopakovat, že kdo je pozitivně testovaný, není nemocný a je třeba říci, že výrazná většina pozitivních osob není nemocných, je pouze pozitivní. Jen malé procento má mírné a ještě menší procento pak vážné příznaky, kdy musí být hospitalizováno. Ta čísla jsou hledání skandálu, čísla by měla být komunikována jinak, včetně těch týkajících se osob, které zemřely.

Dá se vůbec v našich končinách hovořit o pandemii? Ano, počty pozitivních testů narůstají, ale také se přece více testuje...

Slovo pandemie bylo použito Světovou zdravotnickou organizací. U nás ta čísla z hlediska posledních dní samozřejmě hovoří o epidemii. Ano - čím více budeme testovat, tím více budeme mít případů. Avšak důležité je, že většina osob pozitivně testovaných není nemocných, mají jen nález koronaviru v nosohltanu, a že jen malá část osob je hospitalizována. Čísla se zvedají a také ještě budou. Samozřejmě zde je nejvíce zásadní, zdali bude pokračovat současný trend, kdy nejsou lidé hospitalizováni a kdy se rapidně nezvyšuje úmrtnost na virus. Budeme se s tím muset naučit žít. Neříkám, že je to chřipka. Virus nepodceňuji, pořád toho nevíme dost, ale musíme začít normálně fungovat a COVID-19 tu bude s námi, stejně jako „běžná“ chřipka. Musíme se s ním naučit žít a fungovat ve společnosti normálně.

Také se pořád hovoří o druhé vlně. Ale lze ji vůbec očekávat, když ke konci té první vlastně nedošlo a otázkou je, zda vůbec někdy dojde?

Pojďme si říci, co chápeme pod druhou vlnou. Nárůst hospitalizovaných, úmrtí či pouze aritmetický nárůst nemocných? Problémů je mnoho. Samozřejmě představa, že u nás budeme mít tisíce nemocných, je děsivá. Situace v Praze začíná být vážná, ale opět: co to znamená reálně? Trasování, karantén, to jsou vše pojmy, které slýcháme několik měsíců a řešení nikde. Samozřejmě, že lockdown, restriktivní opatření, vlastně rozloží a zpomalí šíření tohoto viru mezi populací. Pokud se opatření rozvolní, tak počty narůstají. Je ale si třeba uvědomit, že tady bojujeme proti přírodě, tento typ koronaviru tady je a bude tady samozřejmě v obyvatelstvu naší planety žít, takže není řešení, že budeme nadosmrti nosit roušky. Když byly chřipky, také jsme nenosili roušky- měl je málokdo, především turisté z Asie - myslím, že nově si na to budou zvykat i Češi – a roušky budou nosit osoby, které mohou šířit kapénkovou nákazu. A proč ne - je to o ohleduplnosti a zodpovědnosti k ostatním.

Je opravdu nutné testovat i lidi bez příznaků? Neměli by být léčení - když vezmeme nyní jako léčbu i samotné testování - ti, kteří jeví příznaky nemoci? Je opravdu nutné posílat lidi do karantény v takové míře, jak se to děje nyní?

To jsou výborné otázky, mnoho lidí se v posledních dnech nechává testovat samo, aniž by je k tomu někdo vyzval. Je to samozřejmě příklad zodpovědného chování, ale co máte dělat, když nemáte příznaky a budete pozitivní. Půjde se otestovat celá rodina, všichni známí, budete v karanténě oněch deset dnů a pak opět zaplatíte za testy? Je to začarovaný kruh... Vedou se o tom debaty celosvětově, jakou kategorii lidí testovat, jestli je plošné testování efektivní. Samozřejmě testovat se musí lidé v kritické infrastruktuře, ve zdravotnictví, hasiči, personál v domovech pro seniory a osoby v kontaktu s rizikovými osobami tak, aby nedocházelo zejména k vážným tragickým případům. Je se třeba chovat zodpovědně.

Člověk je asi přirozeným přenašečem i jiných virů, bacilů, bakterií, akorát o tom neví. Nemělo by se tedy testovat i na další nemoci? Poslední dobou se vše smrsklo jen na covid. Je nějak podchycené, jak rostou počty jiných onemocnění. Část lékařů hřímala a hřímá, že díky omezení prevence a také strachu lidí z návštěvy lékaře, aby se nenakazili covidem, raději na vyšetření nešla nebo přišla pozdě, a že se mužeme "tešit" na opravdu obrovské problémy? Potvrzuje se to?

Bohužel máte pravdu. V současné době je vše zaměřeno na covid, ale jsou tady i jiné infekce, jsou tady jiné nemoci, které samozřejmě mají významné dopady na zdraví a kvalitu života lidí a samozřejmě při zanedbání vedou i ke smrti. Je to otázka třeba nádorových onemocnění. Důležité je aby občané nezanedbávali preventivní prohlídky a nebyly vystrašeni covidem-19 tak, že by nešli na tuto prohlídku.

Jaký je váš názor na zaváděná protiepidemická opatření? Které z nich se vám jeví jako nejvíc funkční? Jsou to skutečně roušky?

Protiepidemiologická opatření závisí na několika faktorech: zaprvé, že se obyvatelé budou chovat zodpovědně, ohleduplně, že budou dodržovat hygienická pravidla - mytí rukou, případné omezení sociálního kontaktu (to neznamená být zavřený týdny doma a nevycházet – zvlášť starým občanům nečinnost a nemožnost se stýkat s blízkými, nepodnikat aktivity může velmi ublížit). Málokdo si uvědomuje, že WHO definuje zdraví jako "stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady". Ale je nutné aby samozřejmě při příznacích zůstali lidé doma.

Co se týká roušek, tak roušky mají smysl v místech většího výskytu osob, určitě MHD a vlaky například. Problematické je to samozřejmě ve škole, prostor třídy, kde si žáci třeba jedí svačinu a roušku sundají. A co je velmi důležité- aby toto společnost vnímala, je třeba, aby ta opatření byla konzistentní, aby se neměnila obden, aby byla také jednoduchá a srozumitelná, pochopitelná, "polopaticky" vysvětlená a zdůvodněná a myslím, že by neměla být plošná a měla by být selektivní.

Kdo teď přijde s funkční vakcínou, bude adorován a pandemie bude pravděpodobně ukončena. Dá se odhadnout, kdy k tomu dojde? A lze v takto rekordně krátké době vyvinout nejen účinnou, ale také bezpečnou vakcínu?

Vakcína je otázka několika měsíců, či spíše let a opět se bude jednat o ochranu rizikových osob, zdravotníků, kritické infrastruktury. Ale i vakcína někoho bude chránit více, někoho méně. Bude záviset na imunitní odpovědi jedince. Není a nebude to zázračný všelék. A je si třeba uvědomit, že vakcína nezabíjí virus a nezabije ho, nevymítí. Podobně máme vakcínu na tuberkulózu, neštovice, spalničky a pořád tyto choroby jsou mezi námi. Ale samozřejmě nám očkování pomáhá tyto závažné nemoci zvládnout.

mohlo by vás zajímat

Média vytvořila svět, ze kterého se všechny problémy vypařily a zůstal jen COVID-19, upozorňuje psycholog Radek Ptáček

Bude nutné proočkovat většinu populace?

To je složitější otázka, o tom si pohovořme, až ta vakcína bude. Aby toto bylo efektivní je nutné proočkovat více než 65 až 85 procent populace, což je idealistické.

A poslední otázka - při našem prvním rozhovoru jste mi řekl, abychom nepředvídali scénáře jako z béčkového katastrofického filmu. Nemáte pocit, že se to ale ve finále vlastně stalo? A že si v těch katastrofách vlastně lidstvo libuje?

Ano, skandální informace mají většinou ohlas a své čtenáře a diváky. Ale jde o to, že se musíme naučit s virem žít, musíme mít respekt, ale nepodléhat mu, nepanikařit. Musíme také zachovat zdravý rozum, protože chaotická rozhodnutí a jaksi "vypnutí“ celé společnosti není to správné řešení.