fb pixel Slovenské devadesátky, Miroslav Sýkora: Syn diplomata založil nejobávanější gang na Slovensku – G.cz
Vyhledávání

Slovenské devadesátky, Miroslav Sýkora: Syn diplomata založil nejobávanější gang na Slovensku

Bratislava
Zdroj: Pixabay

Miroslav Sýkora byl otec mafie na Slovensku. Byl výjimečný tím, z jakého prostředí pocházel. Měl velmi dobré vyhlídky, mohl se stát diplomatem, ale nedokončil vysokou školu. Víc jej zajímaly peníze a jejich rychlé získání. Tak se stalo, že vznikla první organizovaná zločinecká skupina na Slovensku.

Václav Adamus
Václav Adamus 25.5.2022, 01:26

Narodil se 1. ledna 1964 v Bratislavě. Na rozdíl od svých souputníků se narodil do rodiny, která byla dobře situovaná, rozhodně neměli nouzi o peníze. Jeho otec byl diplomat, on sám studoval nejdříve na gymnáziu a měl nastoupit na dráhu diplomata jako jeho otec. Poté nastoupil do sovětského Moskevského institutu pro mezinárodní záležitosti. Již to, že tuto mimořádně prestižní školu nedokončil, svědčí o něčem zvláštním v jeho charakteru. Zde se setkává se spolužákem Šaňou Belovičem, začali dělat nelegální kšefty – přiživovali se na dodávkách nedostatkových potravin do Českého domu, také si zde udělal první kontakty s podsvětím, které v Sovětském svazu existovalo již za Stalinových dob a zformovalo se v sovětských gulazích. Své kontakty na ruskou mafii využije hned po pádu komunismu u nás. Po návratu do Bratislavy studuje chvíli žurnalistiku, ale studia rovněž zanechá. Byl jiný než ostatní bossové, byl to de facto intelektuál, ostatní byli většinou zápasníci, kteří dobře ovládali nějaké bojové umění (Dinič, Papáy, Svoboda a další).

Jeho nástup na scénu kopíruje pád komunismu. Byl o krok napřed před ostatními – měl kontakty v Moskvě, v politice, ale hlavně v podsvětí. Byli to právě veksláci, mafiáni a příslušníci StB, kteří byli nejlépe připraveni na návrat kapitalismu do našich končin. Miroslav Sýkora byl až do své smrti veřejnosti neznámý. V první polovině devadesátých let zavládla euforie a nikdo nechtěl slyšet varování před nástupem mafie. Slovenská média začátkem devadesátých let o organizovaném zločinu téměř neinformovala. Začínali vybíráním výpalného, poskytováním ochrany a poté následovaly podvody s DPH. Během malé privatizace si „nahrabali“ na zmanipulovaných dražbách nemovitostí. Poté, co vybuchli v autě romští bossové Tuti a Papas Daničovci, se stal absolutním bossem Bratislavy. Jeho skupina dostala později označení Sýkorovci, ale více se vžil výraz „Sýkorky“.

Únos prezidentova syna

Organizovaný zločin definuje hlavně propojení se státem. Bez krytí ve státních strukturách žádný mafián dlouho nevydrží. Dnes už není žádným tajemstvím, že slovenská tajná služba SIS spolupracovala s mafiány. Využívala je na špinavou práci a když bylo potřeba, tak se dohodli s jiným gangem na likvidaci bosse, který toho věděl již nebezpečně moc. Sýkorky byly první, kdo takovou spolupráci navázal. Jednoho dne dostaly šílený úkol – unést prezidentova syna. Vše měl nařídit Ivan Lexa s požehnáním Vladimíra Mečiara, kterého se však nikdy nepodařilo z přípravy usvědčit. Vše je zahaleno stínem vnitropolitického boje o moc v zemi. Využili toho, že na prezidentova syna Michala Kováče ml. je vydán policejní zatykač v Rakousku v souvislosti s jeho podnikáním zde. Zatčení prezidentova syna by mohlo zdiskreditovat i jeho. Lexa si tedy objednal únos Kováče ml. u Sýkory. Ten měl proběhnout za asistence SIS. 31. srpna 1995 cestoval Kováč do Hainburgu, po cestě jej zastavila dvě auta. Jeden z posádky měl vojenskou uniformu a vyzval Kováče, ať si nastoupí do auta a neklade odpor, ten se však bránil a museli jej do auta dotlačit. Tam dostal nejspíš pár ran a také na něj použili paralyzér, poté do něj lili násilím alkohol, až upadl do bezvědomí. Probudil se až v hainburgské nemocnici. Rakušané jej propustili, jelikož bylo konstatováno, že byl do Rakouska zavlečen násilím a nevydal se trestnímu stíhání dobrovolně. Slovenská média se nezabývala ničím jiným, pak přišel zvrat v celém případu. Ozval se člen SIS, který byl do celého únosu zapleten. Byl jím Oskar Fegyveres, jenž chtěl o celé kauze vypovídat na popud svého kamaráda Róberta Remiáše. Fegyveres však po své výpovědi utekl do zahraničí, kde se skrýval, jelikož měl obavu, že mu jde o život. Celkem oprávněnou nutno říct. Spojku s domovem mu dělal jeho kamarád Remiáš. Ten po čase zjistil, že je sledovaný, toto sledování se stávalo stále agresivnější. Přestával se cítit bezpečně už i doma. Měli na něj udeřit Sýkorovi lidi a nutit ho, aby prozradil místo úkrytu svého kamaráda, nebo aby výpověď změnil. Remiáš se zlomit nikdy nedal. 29. dubna 1996 vybuchuje Remiášovo auto i s řidičem. Byl zrovna na křižovatce. Policejní vyšetřování vedlo k šéfovi tajné služby Ivanu Lexovi, je však možné, že Sýkora jednal ze své vlastní vůle. Když se mu nepodařilo splnit úkol a „přemluvit“ Remiáše, rozhodl se, že se Lexovi odvděčí jinak. Byla to však medvědí služba, která jej nejspíš stála život.

Slovenská loupež století

17. října 1995 se mohli diváci dozvědět, že neznámí pachatelé ukradli z pobočky nitranské banky 130 milionů korun a 43 milionů ve valutách. Tato krádež ale nebyla v režii Sýkorek a ti chtěli z celého lupu daň – loupež se odehrála v jejich teritoriu. Stalo se to, že náměstek ředitele SIS Lexa Jaroslav Svěchota prozradil Sýkorkám, kde si budou zloději rozdělovat lup – vesnice se jmenovala Krvavé Šenky. Sýkorovci je přepadli a vzali jim asi polovinu celého lupu. Nastala také přestřelka, při které Sýkora střelil do nohy bosse Križanoviče. Tu mu později museli amputovat, od té doby Sýkora posílil svou ochranku, věděl moc dobře proč.

6. února 1997 v pravé poledne byl Sýkora před hotelem Holiday Inn rozstřílen. Neměl ochranku, to znamená, že se měl sejít s někým mocným. Tím byl právě Svěchota, který zde čekal a vylákal jej zde na schůzku. Celá akce byla tedy poprava organizovaná SIS a provedena nejspíš lidmi od Križanoviče.

ZDROJE:

wikipedie. aktuality.sk, wikipedie, www1.pluska.sk

Súmrak bossov (2017, dokumentární série)

Podobné články

Doporučujeme

Další články