Co se týká koronaviru, nepředpovídejme scénáře jako z béčkových katastrofických filmů, říká profesor Tomáš Zima – G.cz
Vyhledávání

Co se týká koronaviru, nepředpovídejme scénáře jako z béčkových katastrofických filmů, říká profesor Tomáš Zima

Zdroj: archiv profesora Tomáše Zimy

Profesor MUDr. Tomáš Zima, Dr.Sc. je rektorem Univerzity Karlovy. Zároveň je ale také přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je i vedoucím referenční laboratoře ministerstva zdravotnictví pro klinickou biochemii. Jaké jsou názory tohoto lékaře na současné dění kolem koronaviru, který v současné době do jisté míry zasáhl do života nás všech?

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 11.3.2020, 15:33

Neoddiskutovatelným faktem je, že něco takového, co se kolem koronaviru děje, valná většina z nás nezažila. Lidí v karanténě přibývá, zavřely se školy, kulturní a sportovní události byly zakázané. Strach pomalu ovlivňuje i ty nejotrlejší. Je to ale na místě? Aktuální údaje uvádí, že zasažených je celkem 115 zemí světa. Počet celkově potvrzených případů je 119 132, z nichž zemřelo 4.284. Je nutné ale říct, že vyléčených je 65.776. Čísla jsou uveřejněná na Seznam Zprávy, jejich zdrojem je OMS, WHO, Mapping nCov, National Health Commission of the PCR a jsou z dnešního rána. Vzhledem k povaze viru, který se šíří opravdu rychle, je jasné, že se data neustále mění.

Na jedné straně se nachází skupina těch, kteří mají sklony být hysteričtí a pořádají nálety do supermarketů, na opačné straně pak ti, kdo koronavirovou nákazu bagatelizují. Správný přístup je samozřejmě někde uprostřed. Nic nepodceňovat, ale také nepanikařit. K tomu vyzývá i profesor Tomáš Zima v našem rozhovoru.

Stále si stojíte, pane profesore, za svým tvrzením, že kolem koronaviru panuje hysterie?

V jistém smyslu určitě ano. Někteří lidé skutečně reagují nepřiměřeně. Jsou až zbytečně vystrašení, dělají si zásoby. To ke všeobecnému klidu a rozvaze rozhodně nepřispívá. V tento moment bychom se měli všichni naopak snažit, abychom míru stresu snížili na minimum. Je dokázané, že stresem namáhaný organizmus je obecně mnohem náchylnější k nákazám a nemusí se jednat jen o nový typ koronaviru.

Vláda rozhodla o zavření škol, a to až do odvolání. Stejně tak došlo k uzavření nebo ukončení akcí, kde se shromažďuje víc než 100 lidí. Zavřená zůstávají také divadla, kina, sportovní utkání… Jak tento krok hodnotíte?

Je to jedno z opatření, které má vést k zastavení nebo alespoň omezení šíření koronavirové infekce. A my to samozřejmě respektujeme a chápeme. Pro celou řadu rodičů menších dětí to sice bude představovat problém, protože musí vyřešit hlídání, ale v tento moment je důležité snažit se epidemii zastavit. Co se týká uzavření různých divadel nebo rušení sportovních a kulturních akcí, tak se samozřejmě nabízí otázka stanovení onoho limitu počtu zúčastněných osob. Ale je logické, že v uzavřeném prostoru, kde se koncentruje větší množství lidi, je míra rizika nákazy mnohem vyšší. To samé je ale u klasické chřipky. Jedná se de facto o jakoukoliv nákazu. Nemusí to být právě koronavirus.

A k uzavření Univerzity Karlovy. Výpadek ve vysokoškolském studiu 2 týdny je zvládnutelný, studenti se budou vzdělávat samostudiem. Pokud bude výpadek delší, tak to budeme řešit i podle jednotlivých oborů. Jedna z možností je například výuku posléze prodloužit. Samozřejmě odkládáme akce, které jako univerzita pořádáme, a to včetně promocí. Pokud bude někdo potřebovat diplom, bude mu vydán.

Neustále dochází k nárůstu počtu nakažených ve světě, ale i u nás. Navyšují se i počty těch, kteří následkům onemocnění podlehli. Dá se tedy nyní říct, že se jedná o smrtící virus?

Co to je vlastně „smrtící virus?“ To je i virus chřipky, kterou každoročně prodělá mnoho tisíc našich lidí. A někteří chřipku nebo hlavně komplikace, které jsou s ní spojené nepřežijí. Já osobně považuji za smrtící virus ebolu, kde úmrtnost je 60 – 80%, zatímco u koronaviru je to 1 – 2%. Zároveň je již teď jasné, že nejohroženější jsou opravdu senioři. V Itálii, která je z evropských zemí nejpostiženější, nemají úmrtí osoby pod 50 let. Senioři by se tedy měli chránit a zbytečně neriskovat.

Počty nakažených budou v Čechách aktuálně stoupat. Ale je dobré podívat se i na trasu koronaviru. Čína hlásí postupný pokles. Nyní koronavirus útočí na Evropu, USA, postupuje světem. Uvidíme, jak rychle zaberou vládní opatření a jak je to osobní disciplinovaností každého jedince.

Jedná se aktuálně opravdu o nejhorší hrozbu pro lidstvo?

To souvisí s tím vyvoláním paniky. Aktuálně je celosvětově nakažených cca 120.000 lidí a je nás víc než sedm miliard. Existuje skutečně celá řada onemocnění, která naši civilizaci postihují v mnohem vyšší míře. Což ale neznamená, že bychom měli koronavirus podceňovat. Ve 20 % případů je průběh infekce koronaviru vážný (např. oboustranný zápal plic).

Jak nahlížíte na rychlost šíření tohoto viru? Proč se tak děje? A šlo tomu nějak účinně zabránit?

Rychlost šíření jednoznačně souvisí s vlastnostmi toho viru. Je velmi snadno přenosný kapénkovou infekcí. Svoji roli hraje i doba kontaktu s tím, kdo již nakažený je, ale také například vzdálenost. Opakovaně se také komunikuje inkubační doba. A nedomnívám se, že by rozšíření viru z Číny do světa šlo v dnešní globální době zabránit. Cestování je běžnou součástí našich životů, takže to bylo opravdu otázkou času, kdy koronavir opustí Čínu.

Hrozí reálné nebezpečí, že virus zmutuje, a to nejhorší všechny teprve čeká?

Prosím, nevyvolávejme paniku! Viry mají tu, pro ně běžnou vlastnost, že mutují. Koronavirus není žádná výjimka. Ale předpovídat scénáře jako z katastrofických béčkových filmů opravdu není ani nutné ani vhodné.

Aktuálně se pořád mluví o koronaviru. Je ale známá celá řada smrtelných nemocí, které již několikrát vyděsily svět. Ebola, SARS, ale poslední dobou se znovu objevuje tuberkulóza, spalničky, se kterými se svět rozhodně nevypořádal. Proč?

Teď se dotknu třaskavého tématu, a tím je očkování. Aktuálně dochází k tomu, že všichni volají po vakcíně proti koronaviru. Přitom proočkovanost proti chřipce je u nás stále nízká. Stejně tak zde klesá proočkovanost jako taková. Jsou zde jisté skupiny, které očkování vyloženě odmítají a považují ho za škodlivé. Tak se pak nemůžeme divit, že celá řada onemocnění se vrací nebo narůstá jejich výskyt. Je to opravdu paradoxní situace. Typickým příkladem jsou spalničky, kdy jejich nárůst je opravdu důsledek odmítání očkování. Stejně tak narůstá počet nemocných TBC a i tam bych hledal jednu ze zásadních příčin v nezájmu o očkování.

V souvislosti s koronavirem samozřejmě probíhá intenzivně výzkum a vývoj nových antivirotik. První výsledky bychom mohli očekávat, jak se zdá, již koncem března.

Hrnou se na nás až katastrofické zprávy. Opravdu nenajdeme něco, čím bychom mohli veřejnost uklidnit? Vždyť probíhají výzkumy a vývoje nové vakcíny... Dá se předpokládat kulminace a následný postupný pokles počtu nakažených?

Na rovinu, to je trochu i na vás, na médiích, jaké zprávy a jakou formou je budete šířit. Z některých titulků opravdu až mrazí a já se nedivím, že jsou lidi vyděšení. Určitě koronavirus nepodceňujme, ale používejme zdravý rozum. Vybavme si, jaké diagnózy už nás měly v nedávné minulosti vyhubit – namátkou vir ZIKA, SARS, ebola, ale i prasečí chřipka… A civilizace stále přežívá. Ano, každého lidského života je samozřejmě obrovská škoda, ale znovu opakuji, že úmrtnost u této nové diagnózy je 1 – 2%.

Buďte zdravě obezřetní, dodržujte nařízená opatření, ale nepropadajete skepsi, koronavirus lidstvo nevyhubí. Hlavně – zachovejme chladnou hlavu a zdravý rozum.

Děkujeme za rozhovor, pane profesore.

Podobné články

Doporučujeme

Další články