Zase ta Čína

Ve 20. století si lidstvo prošlo několika závažnými pandemiemi. Kromě smrtící španělské chřipky, která na konci první světové války pozabíjela mezi 50 až 100 miliony nakažených, se jednalo ještě o dvě další chřipky, jež měly obě (podobně jako koronavirus) původ v Číně.

První byla tzv. asijská chřipka, která se v letech 1957 až 1958 roznesla z pevninské Číny do celého světa. Původem nákazy pak byla zřejmě tamější drůbež, jež se skrze vývoz do ciziny dostala ven z komunistické velmoci. Mezi nejhůře postižené země pak patřila především Velká Británie, kde byl počet nakažených tak vysoký, že světový tisk začal nemoci na čas říkat „britská chřipka“. Z 9 milionů nakažených Britů jich zemřelo na 14 tisíc a ve Spojených státech si pak nemoc vyžádala zhruba 70 tisíc mrtvých – naštěstí měla nemoc úmrtnost pouhá 0,3 procenta. Přesto si virus celosvětově vyžádal mezi 1 až 4 miliony mrtvých. Britští lékaři pak peskovali svět i vládu, že se ze španělského chřipkového neštěstí za 30 let vůbec nepoučili. A ani o 10 let později to nebylo lepší.

mohlo by vás zajímat

Je to jen mlha, nepanikařte. Smrtící smog roku 1952 zabil v Londýně na 12 000 lidí

V červenci 1968 začaly z tehdy ještě britského Hongkongu přicházet děsivé zprávy tamějších lékařů, kteří se potýkali s masivním rozšířením nové, neznámé nemoci. Během necelého měsíce se více než 15 % obyvatelstva tohoto významného města nakazilo novým zmutovaným virem chřipky H3N2, což znamenalo více než půl milionu občanů. A vzhledem k tomu, že Hongkong v té době patřil k nejdůležitějším dopravním uzlům na světě, netrvalo dlouho a virus se vesele začal šířit do světa. Přes Singapur nejprve do Indie, Filipín, Austrálie a Evropy – z válkou zničeného Vietnamu jej pak vracející se američtí vojáci natáhli k sobě do Států. Na počátku roku 1969 byl již virus ve všech koutech světa.

Zůstaňte doma a dejte si whisky

Mezi příznaky patřila silná zimnice, horečka, bolesti svalů a dušnost – hongkongští lékaři pak svým pacientům doporučovali zůstat doma s aspirinem, čajem, citrony a whisky. Nejhůře postižení pak byli již tradičně lidé se slabou imunitou a ti starší 65 let. I když uběhlo pouhých 10 let od poslední pandemie, svět se prostě nestihl poučit. Naštěstí se ale světu podařilo nemoc zvládnout, a to z několika důvodů. V Hongkongu vláda zavedla masivní bezpečnostní opatření, díky kterým se podařilo nemoc jakžtakž zvládnout do té doby, než byla v rekordně krátkém čase vyvinutá vakcína. Dalším faktorem pak byla skutečnost, že si velká část asijské populace prodělala předchozí asijskou chřipku, díky čemuž měli lidé lepší imunitu proti novému viru. Lepší moderní antibiotika pak pomáhala s bojem proti sekundárním bakteriálním infekcím.

GALERIE Hongkongská chřipka roku 1968

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Ve Spojených státech si virus dovezený vojáky vyžádal na 100 tisíc mrtvých. Toto číslo by bylo mnohem větší, nebýt toho, že oproti Hongkongu chřipka nejsilněji udeřila na přelomu roku 1968 a 1969, kdy byla většina amerických rodin na zimních prázdninách. Tím sice docházelo k šíření nemoci, ale ne už ke koncentraci nakažených na jednom místě. Navíc pouhý měsíc po vypuknutí pandemie se začalo s očkováním, které zachránilo nespočet životů. I přesto si ale hongkongská chřipka s úmrtností 0,5 procenta vyžádala na 1 milion lidských životů.