1) Podpora ostatních kandidátů

fran2.jpg

Z pětice favoritů zůstala jen Marine Le Penová a Emmanuel Macron. Poražení kandidáti buď podpořili Macrona nebo nikoho. (Foto: NewStatesman.com)

Vítězem prvního kola se stal Emmanuel Macron s necelými 24 %, druhá Marine Le Penová získala 21,5 % hlasů. Jisté tedy je, že kandidáti etablovaných stran pohořeli na celé čáře a to jak z tábora konzervativců, tak především vládnoucích socialistů. Otázkou je, jak se ostatní kandidáti postaví k volbě ve druhém kole. Macrona podpořil socialista Benoit Hamon, kterého volilo jen málo přes 6 % a s notnou dávkou sebezapření i pravicový Francois Fillon, který s 19,9 % hlasů skončil třetí. Jen těsně čtvrtý levicový Jean-Luc Mélenchon s 19,6 % nepodpořil nikoho. Politici se tedy očividně zdráhají vyslovit podporu nacionalistické Marine Le Penové, dokáží ale stejně ovlivnit své voliče?

2) Vztah Francie k EU

macle1.jpg

Silně proevropský Macron by byl v čele Francie splněným snem špiček EU. (Foto: neweurope.com)

Nový francouzský prezident významně ovlivní postavení Francie v rámci Evropské unie. Macron je výrazně proevropský a hodlá pokračovat v současné podobě fungování EU s tím, že by si přál ještě silnější integraci jednotlivých členských států. Lze tedy očekávat, že bude velkým spojencem Německa a čelních představitelů Unie v Bruselu. Naproti tomu Marine Le Penová je k EU velmi kritická. Vyžaduje revizi vztahů jednotlivých států vůči Francii a v případě jejich neúspěchu i vyhlášení referenda o vystoupení země z EU. V případě, že by v referendu občané odhlasovali setrvání, slibuje Le Penová svou rezignaci. Odchod Francie by mohl vést i k úplnému rozpadu EU.

3) Euro

macle4.jpg

Po vítězství Marine Le Penové hrozí, že Francie přestane platit eurem. (Foto: coin-database.com)

Volba prezidenta by mohla i výrazně zahýbat kurzem společné evropské měny euro. Eurooptimistický Macron pochopitelně hodlá u eura setrvat a k tomu posílit jeho pozici tím, že by apeloval na všechny členské státy k jeho přijetí a v rámci eurozóny pak vytvářet vlastní společný rozpočet. Marine Le Penová by chtěla vyhlásit referendum o návratu Francie k placení frankem. Jesliže by skutečně Francie euro opustila, znamenalo by to pro evropskou měnu velký kurzový propad a není vyloučeno, že by následovaly i další státy, které by se vrátily k původní měně. Pro měnovou politiku EU by to znamenalo velké problémy.

4) Imigrace

fran1.jpg

Nový prezident určí, jak se Francie postaví k muslimům a uprchlíkům. (Foto: lemonde.fr)

Otázka přijímání uprchlíků rozděluje oba kandidáty asi ze všeho nejvíce. Le Penová má radikální řešení. Uzavření hranic, zavedení důsledných kontrol při vstupu do země a ročně udělit azyl maximálně deseti tisícům pečlivě prověřených lidí, kteří by v případě, že by nepracovali, měli jen omezený přístup k základním sociálním dávkám. I přístup k francouzskému občanství pro cizince by byl mnohem složitější. Naproti tomu Macron prohlašuje, že imigrace je pro Francii obohacující, země by měla každého uprchlíka vítat a naopak jich v současné době přijímá málo a poskytuje jim málo výhod. Na rozdíl od Le Penové, která by zemi před uprchlíky prakticky uzavřela, by z ní Macron rád udělal jednu z hlavních uprchlických destinací.

5) Ekonomika

ecnm.jpg

Jak to dopadne s francouzskou ekonomikou? Názory analytiků se rozcházejí. (Foto: ecomist.com)

Macron byl ministrem hospodářství a pracoval jako investiční bankéř. Firmám navrhuje snížení korporátní daně, majitelům nemovitostí pak daně z jejich vlastnictví. Reformovat by chtěl i podobu daní pro nejbohatší Francouze. Jeho cílem by bylo omezení státních výdajů o 60 milionů euro, čehož by rád dosáhl zefektivněním státní správy. To by se realizovalo mimo jiné i propuštěním několika tisíc úředníků. Le Penová v ekonomické oblasti nabízí snížení daně z příjmů, boj proti daňovým únikům a zjednodušení daňového systému. Zároveň plánuje snížit důchodový věk na 60 let. Klíčovou ekonomickou reformou by ale byl její výše zmíněný návrh na opuštění eura. Tuto možnost jedni vnímají jako restart francouzské ekonomiky, druzí jako katastrofu.

6) Bezpečnost

macle2.jpg

Nacionalistka Le Penová slibuje posílení bezpečnosti a zamezení terorismu. Je to ale splnitelné, nebo se jedná o čirý populismus? (Foto: profimedia.cz)

Francie v posledních dvou letech zažila několik děsivých teroristických útoků. Obavy z činnosti islámských radikálů proto byly významným tématem voleb. Le Penová navrhuje monitorování muslimské komunity a zavírání islamistických mešit. Osoby vyznávající radikální islám by ze země vyhošťovala a zbavovala občanství. Zároveň navrhuje vystoupení země z NATO a posílení vlastní francouzské armády a policie až o 15 tisíc mužů. Macron se k tématu terorismu vyjádřil tak, že je nutné začít ho považovat za běžnou součást životů v dnešní době. I on chce ale posílit bezpečnost a přijmout nové policisty a členy ozbrojených sil, nicméně při zachování členství Francie v NATO. Odmítá ale zasahovat do práv muslimů, což by podle něj bylo jen podvolení se strachu a slabošství. Konkrétní kroky k islamismu prorůstajícímu francouzskou společností ale nemá, občanům doporučuje, aby se prostě spoléhali na stát a EU a důvěřovali jim.

7) Zahraniční politika

macle5.jpg

Budou pro Francii v následujících pěti letech Donald Trump a Vladimír Putin nepřátelé, nebo spojenci? (Foto: slate.com)

I pohledy na to, jak by Francie měla vystupovat ve vztahu k zahraničí, se u Macrona a Le Penové výrazně liší. Macron by se řídil společnou politikou Evropské unie a jednal podle ní, nebránil by se ani kontroverzním obchodním smlouvám na unijní úrovni. Naproti tomu Le Penová tvrdí, že Francie by se měla spoléhat jen sama na sebe a jednat s určitými státy i přes nelibost špiček EU. Tím má na mysli svůj vřelý vztah k Rusku, kde navrhuje zrušení protiruských sankcí a obnovení vzájemného obchodu nebo k americkému prezidentovi Trumpovi, s nímž by si přála spolupracovat. Oba dva státníky nicméně považuje Unie za hrozbu.

8) Dopady na Česko

macle6.jpg

Francouzský prezident Hollande si s Milošem Zemanem příliš nenotoval. U Emmanuela Macrona to bude ještě horší, kdežto Marine Le Penová by si s naším prezidentem mohla rozumět. (Foto: salon.com)

Mnoho Čechů nemá francouzské občanství, aby mohli volby svým hlasem ovlivnit a i komunita Francouzů žijících v Česku není příliš početná. Přesto je pravděpodobné, že změnu na postu francouzského prezidenta pocítíme i u nás. Silně proevropský Macron by mohl na Česko vyvíjet tlak kvůli přijetí eura i nepřijímání dostatku uprchlíků, naproti tomu Marine Le Penová by si v lecčem mohla notovat s naším prezidentem Zemanem. Nedělejme si ale iluze o tom, že by její zvolení bylo pro Česko výhrou, Češi by byli cizinci jako všichni ostatní, co nemají francouzské občanství, a taky by se jich týkala omezení jak na hranicích, tak při obchodování nebo práci a pobytu v zemi. Z pohledu našince lze říct, že kandidáti jsou jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.

A TADY si přečtěte o zajíčkovi Macronovi a jeho o 24 let starší manželce.