1) Odpůrci očkování

pro4.jpg

Odpůrci očkování existují již téměř 200 let. Stupidní jsou pořád stejně. (Foto: theatlantic.com)

V posledních letech čím dál častěji sílí hlasy různých biomatek a jiných odpůrců očkování, kteří se ohánějí vším možným od toho, že vakcíny způsobují autismus, až po to, že slouží k očipování lidí. Co naplat, že to první bylo mnohokrát vědecky vyvráceno a to druhé je od pohledu pitomost. Jakkoliv se může zdát, že pobláznění „antivaxxers“ se vyrojili až s rozmachem internetu, hnutí odpůrců očkování je stejně staré jako očkování samo. Původní bojovníci proti vakcínám v 19. století byli ještě vyhrocenější než ti dnešní. Varovali například před takovými absurditami, jakože z vakcín lidem narostou kravské rohy. Když na počátku 20. století vypukla epidemie neštovic, na což vláda v USA zareagovala povinným očkováním, způsobili jeho odpůrci masivní pouliční nepokoje. V současnosti se jim naštěstí nic podobného nepodařilo. Podařilo se jim tak leda to, že v Evropě opět umírají děti na spalničky, které byly považovány za vymýcené. Gratulujeme.

2) Fake news

pro3.jpg

Otec fake news Joseph Pulitzer. Dnes se po něm jmenuje novinářská cena. Donald Trump by měl radost. (Foto: pulitzer.org)

Fake news neboli v překladu falešné zprávy, starším slovníkem tzv. dezinformace. Toto slovní spojení se do povědomí většiny z nás dostalo v souvislosti s americkými prezidentskými volbami a vzestupem Donalda Trumpa. Zavádějící, manipulativní a smyšlené zpravodajství je nicméně mnohem starší než Trump, Putin a další v současnosti s ním spojované osobnosti. U zrodu fake news stál ve druhé polovině 19. století například i Joseph Pulitzer (ano, ten, po kterém se jmenuje nejznámější novinářská cena). Pulitzer vydával noviny The World, v nichž většina ‚zpráv‘ byly naprosté výmysly či překroucená realita. Pulitzerovy noviny kupříkladu během americko-španělské války naprosto nehorázným způsobem štvaly proti Španělům historkami o tom, jak znásilňují jeptišky, to samé se pak opakovalo během první světové války proti Němcům. Smyšlené historky o ‚nepřátelských‘ skupinách lidí jsou nicméně ještě mnohem starší. Média se posunula do digitální éry, metody se ale příliš nezměnily.

3) Omezování zbraní

pro1.jpg

Aristoteles byl jedním z prvních lidí, kteří veřejně prosazovali omezování zbraní. Dnes to místo něj musí dělat EU. (Foto: wikipedia.com)

V Česku momentálně probíhá plamenná debata o omezení držení zbraní, které vyplývá z požadavků nové směrnice EU, proti níž se Česko ohrazuje. Debata o omezování zbraní probíhá i v USA, tedy v zemi, která je co do držení zbraní asi nejliberálnější na světě. Problematika toho, kdo a za jakých podmínek může být majitelem zbraně, je však o stovky let starší než vynález prvních střelnch zbraní. Představte si místo pistolí meče a místo politiků antické filosofy a zbytek je pořád ta samá písnička. Řečtí filosofové Thucidides a Aristoteles byli jedněmi z prvních odpůrců zbraní a napsali mimo jiné, že muži by neměli vlastnit meč, neboť vládnout by mělo pouze právo, protože když vládnou zbraně, právo umírá. I ve starém Římě platilo omezení nosit zbraně ve městě, ostatně i proto k vraždě Julia Caesara došlo na místě, které bylo považováno za ležící za hranicemi Říma. Omezování střelných zbraní pak začalo ve středověku, kdy se vztahovalo na luky a hlavně kuše, a pochopitelně později přešlo na palné zbraně na střelný prach.

4) Předražená olympiáda

pro2.jpg

Plavecký stadion LOH v Riu je po roce ruina. Smutná ukázka toho, že moderní olympiáda je v prvé řadě přeborem ve vyhazování peněz. (Foto: dailymail.co.uk)

Poslední letní olympijské hry v brazilském Rio de Janeiru poukázaly na asi největší nešvar moderních sportovních slavností. Tím je obrovská finanční zátěž, která často hostitelské město totálně vysaje a přivede na pokraj bankrotu. Ostatně od olympiády v Riu uplynul rok a nákladné stadiony za stovky milionů dolarů chátrají a Rio de Janeiro se topí v dluzích. Říkáte si, že dříve se toto nedělo a nešlo o peníze, nýbrž o sport? Při těch antických olympijských hrách možná, ty moderní bohužel téměř od počátku obnovy této prastaré sportovní tradice provázejí finanční problémy. Již první moderní hry v roce 1896 v Athénách překročily plánovaný rozpočet desetinásobně. Trend brutálně nadfinancovaných her pak definitivně nastolilo nacistické Německo, které z her v Berlíně v roce 1936 udělaly demonstraci moci Třetí říše. Od té doby se všechny hostitelské státy snaží ukázat se v co nejlepším světle, a to i za cenu absurdního zadlužení. Že jim to za ty dva týdny předstírání, že někoho zajímá závodní plavání nebo atletika, vůbec stojí.

5) Považování uprchlíků za teroristy

pro.jpg

Nahraďte Italy muslimy a dobový komiks z počátku 20. století by mohl uspět i během dnešní protiuprchlické vlny. (Foto: wikipedia.com)

V dnešní době je krajně nezáviděníhodné být uprchlíkem. Nejenže vám zničili domov a vy musíte někam na druhý konec světa, aby vás nezabili, ale ještě se na vás budou na tom druhém konci světa koukat jako na teroristu. Momentálně tento neblahý trend na vlastní kůži zažívají muslimové z Blízkého východu, ale minimálně v USA to není nic nového a podobným očistcem si v minulosti prošly mnohé jiné etnické a národnostní skupiny. Na počátku 20. století se s všeobecnou nesnášenlivostí potýkali italští přistěhovalci považovaní za komunisty a mafiány, v období druhé světové války pak v nelibost upadli všichni Japonci, k nimž se Američané mnohdy chovali hůře než Němci k Židům během Křišťálové noci, ničili jejich obchody a dokonce je deportovali do speciálních táborů. Vůči muslimům se hněv obrátil někdy koncem 80. let, kdy se vyostřila situace na Blízkém východě, a atmosféře moc nepřidaly události 11. září 2001. Slabou útěchou může pro muslimy být to, že pokud Američané zůstanou věrní tradici, za pár let začnou považovat za veřejné nepřátele zase někoho jiného.

Tady se můžete naštvat nad omezeností odpůrců očkování.