Příběh nejhledanějšího teroristy 70. let: Carlos unesl 11 ministrů, skrýval se i v ČSSR – G.cz
Vyhledávání

Příběh nejhledanějšího teroristy 70. let: Carlos unesl 11 ministrů, skrýval se i v ČSSR

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Hovoří se o něm jako o jednom z nejhledanějších teroristů na světě, kteří žil ve 20. století. Jméno Iljič Ramirez Sánchez, který byl přezdíván jako Šakal nebo Carlos, znali tehdy lidé stejně jako dnes znají například Usámu bin Ládina. Tento venezuelský rodák má na svědomí minimálně 83 lidských životů a od roku 1994 si odpykává doživotní trest odnětí svobody. Před 51 lety se pod ochranou StB účastnil schůzy arabských studentů v Praze, kterou organizoval Svaz iráckých studentů.

Martin Miko
Martin Miko 3.6.2020, 14:30

Terorista se sklony k marxismu

Málokterý terorista byl v 70. a 80. letech minulého století tak nechvalně proslulý jako Iljič Ramirez Sánchez. Ten se narodil v roce 1949 ve venezuelském Caracasu do rodiny bohatého právníka, který měl však tak trochu marxistické sklony. Měl totiž 3 syny a jednoho z nich pojmenoval Vladimir, druhého Iljič a třetího Lenin, takže si obrázek udělejte sami. Jméno Iljič se však příliš nechytlo, protože mu všichni začali říkat přezdívkou Carlos, kterou si mezi lidmi získal tím, že prostě pocházel z Latinské Ameriky.

Po vystudování střední školy se přestěhoval do Londýna, kde žil několik let. Jeho otec si však přál, aby bydlel a studoval v Moskvě, a tak tam nastoupil na Univerzitu Patrice Lumumby, odkud byl po dvou letech studia vyloučen. V Moskvě si totiž navykl na hýřivý a bohémský způsob života, což se moc neslučovalo se studiem. V roce 1964 se rozhodl, že se připojí ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu. Následně pak absolvoval vojenský výcvik na Kubě, což mu pomohlo v nastartování jeho dráhy teroristy v 70. letech. On sám sebe však považoval za součást revoluce, ale podle všeho se spíš hledal.

Když v roce 1970 nastoupil do výcvikového tábora Lidové fronty pro osvobození Palestiny, mělo to být velkou přípravou na dráhu teroristy. O 3 roky později spáchal svůj první teroristický útok. Postřelil viceprezidenta Britské sionistické federace Josepha Sieffa, který ale útok přežil. Jeho husarský kousek, který ho „proslavil“, přišel až v roce 1975, když v Rakousku společně s dalšími 5 teroristy dokázal zajmout přes 60 lidí během zasedání představitelů ropného kartelu OPEC ve Vídni. Podařilo se jim tak unést 11 ministrů do Alžírska. Během únosu dokonce zemřeli 3 lidé. O rok později stál údajně i za únosem francouzského dopravního letadla do ugandského Entebbe. Tajné služby mu rovněž připisují výbuch z roku 1983 ve francouzském kulturním středisku v Berlíně.

O Sánchezovi je známo, že se několikrát ukrýval i v socialistickém Československu, kam podle archivu StB přicestoval celkem osmkrát. Vše se událo samozřejmě v utajení. Nicméně pokaždé měl diplomatický pas z Jemenu nebo Sýrie a pokaždé se navíc představoval pod jiným jménem. Vydával se například za Walida Wattara, Michela Khouriho nebo Al Bakriho Mohsena Kassema, takže ho bylo v podstatě nemožné vzhledem k tehdejším technologiím vypátrat. Ví se o něm, že pravidelně bydlel v hotelu Intercontinental, kde se také setkával s agenty a teroristy ze všemožných teroristických hnutí.

I když byl v Československu vítán a chráněn StB, tak byl zároveň těmi samými odposloucháván. Z odposlechů se ukázalo, že je to zarytý bojovník proti západnímu světu a sionismu, ale na druhou stranu se živil tím, že byl nájemný vrah. Mnohokrát byl najat na zabití politických odpůrců v různých zemích a podle některých informací stojí za vraždou až 83 osob.

Sánchez byl nakonec dopaden v roce 1994 v súdánském Chatúmu francouzskou tajnou službou. Následně byl odsouzen na doživoti za vraždu dvou policistů a svůj trest si dodnes odpykává ve Francii. Šakal samozřejmě tvrdil, že je nevinný, ale důkazy mluvily za vše. V roce 2010 byl o jeho šíleném životě dokonce natočen autobiografický snímek Carlos.

Podobné články

Doporučujeme

Další články