1. Věstonická venuše

Objev Věstonické venuše byl pro archeology na celém světě celkem zásadní. Vyvrátil totiž domněnku, že keramiku lidé v paleolitu (neboli starší době kamenné) ještě neznali. Soška ženy s nadstandardně oblými boky a velkými prsy vyrobená nejspíše ze směsi hlíny a vápence ležela ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru přibližně 10 metrů. Byla rozlomena na dva kusy, které její nálezci nejprve vůbec nepovažovali za kompatibilní – tedy že se jedná o dva kusy z jedné sochy, které do sebe zapadnou. Vedle ní byly v ohništi nalezeny i další keramické plastiky, většinou v podobě zvířat.

Pravěká femme fatale měří 11,5 centimetru a v monumentálních bocích je 4,3 centimetru široká. Její oči jsou pouze stylizovaně načrtnuté. O to větší pozornost věnoval její tvůrce ňadrům (levé je větší) a bokům. Patrné jsou i tukové zářezy na zádech. Na jejích hýždích byl nalezen otisk prstu zhruba desetiletého dítěte.

Válka ji mohla zničit

Momentálně je uložena v trezoru Moravského zemského muzea v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. A bohužel se s ní naživo příliš často nepotkáte. Vystavována bývá pouze ojediněle a v běžných expozicích ji nahrazuje kopie. Ještě aby ne – američtí starožitníci ji v roce 2004 ocenili na 40 milionů dolarů. Málem jsme o ni koncem 2. světové války ale přišli. V té době byla uschována v mikulovském zámku. Naštěstí ji muzejníci převezli do Brna pod záminkou fotografování.

Zbylá část sbírky, která zůstala na zámku, lehla při osvobozovacích bojích popelem. Věstonická venuše však není jedinou archetypálně ženskou soškou nalezenou na území dnešní Evropy. Její konkurentky – figurky z různých dob, materiálů a v různých tvarech, přezdívané Venuše – se našly leckde. Ta naše je pro nás (a pro toho, kdo ji stvořil) ale stejně nejkrásnější.

mapa.png

Ve všech těchto lokalitách se našly Venuše. (Foto: commonswikimedia.org)

2. Willendorfská venuše

Na tuhle Venuši jsou pro změnu hrdí Rakušané. Nejznámější archeologický nález na území našich sousedů (byla nalezena ve Willendorfu nedaleko rakouského Kremsku (Křemže). A nespleťte si ji s českou Křemží. Je to už taky pěkně stará rašple. Z vápence ji kdosi vytesal před 22 000–20 000 lety př. n. l. Jak jí to po tak dlouhé době sluší, se můžete přesvědčit na vlastní oči ve vídeňském Přírodovědném muzeu (Naturhistorisches Museum Wien). Vystavují ji tu v prehistorickém oddělení a logicky patří mezi vůbec nejatraktivnější exponáty. Kromě obřích prsou, břicha a na první pohled patrného pohlaví má 11 centimetrů vysoká figurka i pupík, tvořený přirozeným otvorem v kameni pokračujícím na zadní stranu. Chybějí jí chodidla a obličej. I tak je to ale hvězda a v médiích často zastupuje i své kolegyně Venuše.

3. Moravanská venuše

Nenechte se zmást. Tahle Venuše pochází nikoliv z Moravy, nýbrž ze Slovenska. Konkrétně z Moravan nad Váhom nedaleko Piešťan, kde ji v době první republiky vyorali rolníci z pole. Dnes je uložena v Ponitranském muzeu v Nitře. Měří 7,5 centimetru a okolo roku 22 800 př. n. l. ji vyřezal pravěký umělec z klu mamuta.

4. Petřkovická venuše

Tahle svým způsobem ‚sexy‘ paleolitická plastika má poněkud odlišnější rysy. A hlavně rozměry sekundárních pohlavních znaků. Byla objevena roku 1953 na ostravském vrchu Landek. 4,6 centimetru vysoké ženské torzo bez hlavy vyřezal pravěký obdivovatel plošších tvarů z hematitu před přibližně 23 000 lety. Absence hlavy byl zřejmě autorský záměr. Její tvůrce uvažoval na svou dobu velmi nekonvenčně a moderně. Byť soška pochází z Ostravy, nárokuje si ji Brno, kde ji uchovávají ve zdejším Archeologickém ústavu. Do Ostravy byla zapůjčena na výstavu pouze párkrát, ale v budoucnu by se měla frekvence zapůjčení značně zvýšit.

5. Venuše z Hohle Fels

laop-consult-de.jpg

(Foto: laop-consult.de)

Možná ji znáte i jako tzv. Švábskou venuši. 6 centimetrů vysoká soška vyřezaná z mamutího klu byla objevena poblíž německého města Ulm nedaleko hranic s Bavorskem. Soška, která připomíná cosi mezi kyprou ženou a mraženým kuřetem, vznikla už před 35 000 lety. Jde o jeden z nejstarších případů figurativního umění vůbec. Paul Mellars, archeolog z Univerzity v Cambridge, ji označil za pravěkou pornografii. Časopis Nature ji pro změnu popsal jako prehistorickou pin-up girl.

6. Venuše z Lespungue

Opravdu výrazně žensky stylizovaná soška pochází z doby před 25 000 lety a materiál, ze kterého vznikla, byl původně rovněž součástí mamuta. Francouzští archeologové ji našli v roce 1922 v jeskyni Grotte des Rideaux v kaňonu řeky Save u Lespugue v jihozápadní Francii. Momentálně je soška s asi nejpřehnanějšími druhotnými sexuálními znaky součástí sbírek pařížského Musée de l'Homme (Muzeum člověka).

7., 8. Venuše z Tan-Tanu a Venuše z Berekhat Ram

První jmenovaný kamenný artefakt nalezený v Maroku je předmětem dohadů. Někteří odborníci tvrdí, že se jedná o běžný kámen, který zvětrávání, a eroze obrousily do nynější podoby připomínající lidské tělo neurčitého pohlaví. Jiní se domnívají, že přírodními geologickými procesy vzniklý kámen byl následně dotvořen a dokonce i obarven, čemuž by nasvědčovala látka na povrchu kamene obsahující železo a mangan – složky pradávného barviva. 6 centimetru vysoký kus křemencové skály je datován do doby 500 000–300 000 let př. n. l. Byl objeven německými archeology na břehu řeky Draa nedaleko marockého města Tan-Tan.

GALERIE Venuše ze všech koutů světa

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Druhá z Venuší pochází z Golanských výšin na území mezi Izraelem a Sýrií, konkrétně ze syrského Berekhat Ramu. V roce 1981 ji zde nalezl archeolog N. Goren-Inbar. Ten ji ve vědecké zprávě popsal jako artefakt upravený do tvaru ženské postavy, který má na svědomí nejspíše příslušník rodu Homo erectus, a to někdy v období 800 000–233 000 let př. n. l. Ten do něj podle něho vyřezal tři drážky představující krk a ramena postavy. Jeho tvrzení byla později zpochybněna. Podle některých jeho kolegů není zřejmé, že rýhy do červeného tufu (vyvřelé horniny) vytvořil člověk, a pokud ano, jeho záměr je více než nejasný. Tato Venuše je tedy nadále předmětem nejen vědeckých dohadů.

A tady si projděte pozoruhodný život Jana Husa od narození až k upálení v Kostnici.