Protižidovský pogrom v Holešově aneb Jak naši vojáci přemluvili občany k rabování a znásilňování – G.cz
Vyhledávání

Protižidovský pogrom v Holešově aneb Jak naši vojáci přemluvili občany k rabování a znásilňování

Zdroj: archiv České televize

Židé to neměli lehké v žádné době napříč celým světem, což potvrzuje i pogrom v židovském ghettu v moravském Holešově. Ten sice rozpoutali vojáci ze vznikající Československé armády, nicméně následně se k nim přidali další obyvatelé města. Součástí rasových nepokojů nebylo jen rabování, ale i znásilňování a vraždy bývalých vojáků z 1. světové války.

Martin Miko
Martin Miko 3.12.2020, 07:00

O rabování Holešova se postarali vojáci i občané

Město Holešov se stalo útočištěm židovské komunity už v dobách středověku. První záznamy o židovském obyvatelstvu na tomto území pocházejí z roku 1391, když zde jistý Žid Pešak z Brna získal dvůr v Kostelci u Holešova. Oficiálně se však do Holešova dostali Židé v roce 1454, když byli vypovězeni z královských měst. Židovská komunita v Holešově byla pod ochranou tamní vrchnosti, a navíc patřila k nejvýznamnějším na celé Moravě. Přesto v době svého největšího rozmachu dosahovala počtu obyvatel, který se pohyboval okolo 1700, což se rovnalo zhruba třetině obyvatel města Holešov. V roce 1850 dokonce vznikla politická obec Holešov, která spravovala židovskou čtvrť ve městě.

Lidé bohužel s touto židovskou čtvrtí, takzvanou Židovnou, nesouhlasili, a dokonce proti ní brojili všemožnými způsoby. Například už v roce 1774 bylo ghetto poničeno a vyrabováno po vraždě křesťanské prostitutky, která zkoušela vydírat vlivného Žida. K dalším násilnostem došlo v roce 1899, když židovská obecní policie zasáhla proti českým provokatérům, na což další den odpověděli čeští křesťané útokem na Holešov. Zavražděni byli hned 4 lidé, přičemž všichni z nich byli katolíci.

K nejznámějším pogromům v tomto městě však patří ten, od kterého uteklo už 102 let, stalo se tak v noci ze 3. na 4. prosince 1918. Podle pamětníků se jednalo o plánovanou akci, o které se vědělo už několik dnů předem. Po městě se tehdy procházela skupina vojáků právě vznikající Československé armády, která pocházela z Ostravy. Pogromu prý předcházelo důsledné opíjení v hospodě a hecování místních obyvatel, aby se připojili k rabování ghetta. Součástí jejich plánu bylo například i přestříhat telegrafní a telefonní dráty ve městě, aby se o chystané akci lidé z čerstvě vzniklého Československa dozvěděli co nejpozději.

A pak došlo na útok! Kromě rabování a znásilňování se českoslovenští vojáci rozhodli i vraždit. Celkem prý vyrabovali 51 domů, 26 obchodů a modlitebnu. Pamětníci hovoří hrozivých požárech a znásilněných ženách. Jedna židovská dívka jménem Terezie Kappová prý byla znásilněna dokonce čtrnáctkrát. Po vyrabování židovské části Holešova se vojáci ve 4 ráno rozhodli vzít nohy na ramena a vyrazit směr Ostrava.

Nicméně nepokoje v podobě napadání Židů místními občany pokračovaly i další den. Zastavit je nedokázali ani vojáci v počtu 120 mužů, kteří dorazili z Kroměříže. Problém byl v tom v tom, že se k rabujícím přidávali další a další lidé, kteří přijížděli do Holešova na tradiční trhy. Nakonec muselo do ghetta dorazit 250 vojáků, kteří se spojili s místní policií. Až těm se podařilo zastavit šílený pogrom. Nakonec do města přijela i vojenská skupina z Brna, která hlídala náměstí dvěma kulomety.

Škody byly neuvěřitelné. Podle vyšetřujících úředníků dosáhlo rabování škod ve výši 5 milionů československých korun. Četníci proto museli vykonávat domovní kontroly u místních občanů, u kterých nakonec nalezli uloupené předměty v hodnotě 126 tisíc korun. I dlouho po rabování se lidem občas povedlo nalézt nějaký ukradený předmět například ve věži kostela apod. V rámci rabování přišli o život dva Židé, kteří paradoxně také patřili k armádě, a dokonce bojovali v 1. světové válce. Jedním z nich byl Hugo Gretzer, který byl zastřelen, protože v jednom z rabujících vojáků poznal kolegu z války a tím druhým byl Herman Grunbaum, který se snažil se zbraní v ruce bránit svůj dům.

I takto šílené situace se udály pár měsíců po založení Československa.

Podobné články

Doporučujeme

Další články