Svým barmanským uměním a schopnostmi přesvědčil odbornou porotu a nechal za sebou více než 60 mladých talentovaných barmanů. To je stručná vizitka Jaroslava Jeřábka, vítěze prvního ročníku barmanské soutěže Kinley Grand Cocktail Cup. O rodákovi z Hranic na Moravě určitě v budoucnu ještě uslyšíme. V současnosti působí v pražském konceptu a baru AnonymouS, kde se přesvědčil o tom, že práce za barem je pro něj zároveň jeho největším koníčkem.
Pražský Royal Theatre Club se stal dějištěm souboje nadějných českých barmanů. V rámci soutěže Kinley Grand Cocktail Cup se zde utkala finálová šestice, která postoupila na základě výběru odborné poroty. Mezi porotce zasedli ti nejzkušenější z oboru: Miloš Danihelka z L´Fleur baru, Filip Stránský z AnonymouS baru a vítěz řady barmanských soutěží Štěpán Šimánek. Celým večerem diváky i soutěžící provázela dvojice zkušených barmanů a ambasadorů Tomáš Kubíček a Tomáš Kučera. Na konci náročného klání se z vítězství radoval Jaroslav Jeřábek, sympatický a ostřílený barman, který celou soutěž předváděl velmi konzistentní výkony. V rozhovoru pak prozradil více o své kariéře a plánech do budoucna.
Jak dlouho se věnujete barmanské profesi?
Obecně v gastronomii se pohybuji už od svých šestnácti, kdy jsem chodil na brigády do kaváren a restaurací. Hned jakmile jsem dovršil osmnácti let, začal jsem navštěvovat i podniky, kam jsem jako mladší nemohl a v Hranickém klubu jsem tehdy viděl barmana, který byl moc sympatický, bavil lidi a dělal svou práci skvěle. Samozřejmě tehdy mě spíš uchvátilo to, jak házel lahvemi a plival oheň. V tu chvíli jsem si řekl, že je to přesně to, co bych jednou chtěl dělat. Nakonec jsem se ale odebral cestou mixologie nikoli flairového barmanství.
Co vás na této práci nejvíce baví?
Jedním slovem bych to shrnul na „svoboda“. Nicméně z hlubšího pohledu je to určitě práce s lidmi. Každý den v baru je vlastně svým způsobem jiný. Nikdy nevíte, na koho narazíte, koho poznáte a co vám, jak se říká „cvrnkne do nosu“. V naší práci máme obrovskou rozmanitost, neustále se trh vyvíjí, zákazníci také a my s nimi. Je to konec konců nikdy nekončící studium. Díky tomu, když se k tomu dobře postavíte, nikdy nemáte možnost tak zvaně vyhořet nebo zůstat na jednom místě. Získáváte přátele po celém světě a každým krokem vpřed se vám otevírá nepřeberné množství možností. Zní to všechno skvěle viďte? Každopádně je na místě říct, že tahle práce není pro každého.
Proč jste se rozhodl přihlásit do barmanské soutěže Kinley?
Prvotně jsem se přihlásil převážně z důvodu, že jsem chtěl zase pokročit o kousek dál a napravit chyby, které jsem udělal na předchozích soutěžích a tím se posunout. Abyste rozuměli, Kinley soutěž byla teprve má čtvrtá, protože jsem začal soutěžit teprve na konci loňského roku. Každou soutěží jsem se posunul o kus dál. K tomu měla primárně sloužit i tato soutěž. Abych se opět mohl posunout a zdokonalit.
Která část byla pro vás nejnáročnější a proč?
Paradoxně hned ta první. Vzhledem ke konceptu, kde pracuji a jeho hostům, je mi v našem světě bližší angličtina, co se týče např. představení produktů, popis pracovních procesů nebo improvizace. To jsem poněkud podcenil při přípravě a zjistil jsem to hned v první minutě, kdy jsem začal před porotou prezentovat svůj koktejl. Jakmile jsem ale postoupil do druhé části, už jsem byl podstatně klidnější.
Kdy jste začal věřit tomu, že byste mohl celou soutěž vyhrát?
Bude to znít možná zvláštně, ale začal jsem ve vítězství věřit až po tom, co můj soupeř Lukáš na poslední části mystery boxu začal připravovat svůj koktejl. Abyste rozuměli. Ostatní soutěžící byli podstatně mladší věkem a zkušenostmi, než jsem já, a to mě stavělo do velmi výhodné pozice. Každý z nich odvedl skvělou práci, nicméně pořád jsou pro ně některé procesy, chutě nebo kombinace neznámé a toho jsem já právě využil v posledním kole, kde jsem dá se říct nabyl větší víry ve vítězství.
Čím si myslíte, že jste přesvědčil odbornou porotu o vašem vítězství?
V první části soutěže si myslím, že to bylo jednak použitím lokálních surovin, poukázáním na obnovitelné zdroje, podložené fakty o jednotlivých produktech a podle jejich zpětné vazby, v poslední řadě skvělým balancem koktejlu a použitého cordialu.
Co vám soutěž dala a vzala?
V každém případě mi soutěž dala jakousi dávku sebevědomí, které mě nějakou dobu bude popohánět abych na dalších soutěžích mohl být zase o kousek lepší než teď a také mě popostrčila k tomu, abych více procvičoval při prezentacích svůj rodný jazyk. haha Co mi vzala? Zajímavá otázka. Asi bych řekl, že jediné by byl čas, který jsem věnoval přípravě na soutěž, kde to vlastně taky není negativum, protože je přece lepší dělat to, co vás baví, než sedět na pohovce a dívat se třeba na televizi a nedělat nic.
Jak jste oslavil své vítězství?
Nikterak bujaré oslavy se nekonaly, protože z celého večera jsme byli všichni unavení. Oslavou pro mě bylo to, že jsem měl v publiku svou skvělou partnerku, která mě podporuje každým směrem v mé práci a naše společné kamarády a kolegy barmany, kteří mi s úsměvem a objetím gratulovali ke skvělému výkonu. Každý jsme si dali pár drinků na zapití úspěchu a užili si klidnou atmosféru.
Jaká byla reakce vašeho okolí?
Partnerka a přátelé kteří byli v publiku byli stejně šťastní jako já a následovala velká gratulace a kolegové z práce se přidali také, po tom, co se to dozvěděli. Následující den mi přišlo nespočet gratulačních zpráv od známých a lidí co mě sledují.
Jaký je váš profesní sen?
Určitě se jednou chci vyrovnat znalostmi a zkušenostmi barmanské špičce u nás a jakýmsi způsobem se mezi ně zařadit a také si jednou otevřít s partnerkou náš vlastní podnik.
Jaký je váš oblíbený míchaný nápoj s Kinley tonicem?
Rozhodně bych řekl, že gin tonic a když je chuť, tak Martini tonic. Rychlé, jednoduché a chutné.
Jaká je vaše oblíbená příchuť Kinley?
Když přijde na pití tonicu samotného, tak vždy sáhnu po Ginger ale, nová receptura se velmi vyvedla u Pink Aromatic Berry.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
Kateřina Horáková
Jan Studnička
Jana Mrákotová
Komerční článek