Osmnáctý týden roku 2017 přinesl do českých politických vod asi nejbouřlivější vlnobití za posledních několik let. V úterý sedmého května premiér Bohuslav Sobotka překvapil rozhodnutím podat demisi vlády a jen o tři dny později ještě více šokoval rozhodnutím, že demisi podávat nebude a místo toho raději odvolá Andreje Babiše z postu ministra financí a místopředsedy vlády. S každým dalším dnem tak politické vlny v Česku pomalu nabírají intenzity tsunami.

sobod.jpg

Spory mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem vyeskalovaly v současnou politickou krizi. Co bude dál je vzhledem k značně živelnému vývoji situace prakticky nemožné odhadovat. (Foto: profimedia.cz)

Jablkem sváru v současné turbulentní politické situaci je Andrej Babiš. Již několik měsíců ho premiér žádal, aby vysvětlil původ svého majetku a vyvrátil podezření z daňových úniků. Na konec dubna vystavil Sobotka Babišovi ultimátum, že pokud vše nevysvětlí a nezbaví se tak podezření, bude jako premiér nucen vyvodit z Babišova počínání jakožto člena vlády důsledky. Když se Babiš stylizoval do role nevinného mučedníka zlých politiků, kteří se ho snaží vyštvat z politiky, bylo jasné, že Sobotka se žádného kloudného vysvětlení nedočká.

Všichni tak trochu očekávali, že Sobotka Babiše odvolá. Ve finále tak i udělal, nicméně to, co odvolání ministra financí předcházelo, připomínalo – spíše než rozvážné politické kroky zkušeného státníka – jednání zmateného krále z Pyšné princezny, který odvolával, co odvolal, a sliboval, co slíbil. Sobotka nejprve v úterý oznámí, že podá koncem května demisi a s ním padne celé vláda, ve středu pak prohlásí, že demisi podá již ve čtvrtek, na čtvrteční schůzce s prezidentem jako termín uvede druhou polovinu měsíce, a v pátek ráno pak na mimořádné tiskové konferenci pro jistotu řekne, že vlastně žádnou demisi podávat nebude. Aby se v tom čert vyznal.

ml_fb.jpg

Sobotka se chová chaoticky, Babiš jako hysterka a Zeman jako nenávistný buran. Prostě politická reprezentace k pohledání. (Foto: facebook)

Aby v tom Sobotka nebyl sám, nedůstojné divadlo s ním ochotně rozehráli i zbylí účastníci momentální politické tragikomedie. Andrej Babiš obráží média, v nichž štká nad svým nešťastným osudem nepochopeného hodného strýčka, co to s námi myslí dobře, jen jsou na něj lidé bůhvíproč zlí, a chová se u toho poněkud hystericky. A prezident Miloš Zeman během schůzky na Pražském hradě dokázal, že se nechová jako hlava státu, ale jako ten poslední buranský hulvát kdesi z venkovské putyky. V mezinárodních médiích je tak Česko se svými politiky v lepším případě pro smích, v tom horším dělá jen ostudu.

Při bližším pohledu nejsou Sobotkovy kroky zas až tak nesmyslné. Vzhledem k faktu, že Miloš Zeman ho nesnáší a naopak si velmi notuje s Andrejem Babišem, nejspíše původně Babiše odvolávat nechtěl, jelikož se obával, že předseda hnutí ANO by vše obrátil ve svůj prospěch. Pád celé vlády byl tak poměrně logickým krokem. Během oněch pár dní se nicméně ukázalo, že Zeman jako prezident by byl schopen v rozporu s ústavními zvyklostmi odvolat jen Sobotku a pak se o tom bůhvíjak dlouho handrkovat u ústavního soudu, a nadto vyšlo na povrch, že Babiš kromě všech dosavadních skandálů nejspíše i ovlivňoval obsah médií, která vlastnil. Změna názoru, stažení demise a odvolání Babiše tak ze strany Sobotky bylo rázným krokem člověka, který už nemá moc co ztratit.

profimedia-0325129366.jpg

Jakou budoucnost bude tato země mít nejspíše neví už ani Sobotka. (Foto: profimedia.cz)

Asi největším kamenem úrazu Sobotkova počínání je to, že na důvěryhodnosti mu ubírá skutečnost, že k němu došlo tak trochu s křížkem po funuse. Sobotka už delší dobu věděl, co je Babiš zač, spory mezi sebou měli prakticky od počátku vlády a Babišovy skandály jen eskalovaly. Kdyby Sobotka problematického a vzpurného ministra odvolal hned zkraje, možná by se zapsal do dějin jako silný a rázný premiér. Když ale tři a půl roku Babišovo chování toleroval, pomáhal mu prohlasovat jeho návrhy zákonů, a pak si těsně před volbami vzpomenul, že je to vlastně nepřijatelná osoba, s níž nechce mít nic společného, tak to celé na člověka, který nemá čas a náladu na nějaké hloubavé politické analýzy, nutně musí působit spíše jako projev určitého zoufalství.

O Zemanově buranském chování při přijímání Sobotkovy (ne)demise více TADY.