Před 84 lety, 16. března 1939, byl vyhlášen takzvaný Protektorát Čechy a Morava. Znamenalo to, že území Československa bylo Německem anektováno. Zároveň se jednalo o porušení Mnichovské dohody, protože na základě smlouvy měly být nacistickému Německu postoupeny „jen“ Sudety. Tyto změny znamenaly v podstatě okamžitý dopad na život Čechů.
Těžké časy pro Čechy
Dnešním dnem si připomínáme zavedení Protektorátu Čech a Moravy, který znamenal zrušení zbytku občanského života na našem území. Jak všichni víme, tak po odrtržených Sudetech od Československa jsme se stali národnostní menšinou, přišli jsme o majetky, český jazyk byl zakázán, a navíc byly zrušeny všechny politické i kulturní spolky, což znamenalo zničení naší národní identity během velmi krátké chvíle.
Když se Hitler rozhodl obsadit zbytek naší země, znamenalo to pro nás absolutní katastrofu. Doslova byly odstraněny zbytky občanské společnosti, svobody a práva našich občanů. Veškerý tisk a rozhlas na našem území byl podroben cenzuře. To nebylo všechno. Rozhodlo se totiž o rozpuštění všech politických, kulturních a zájmových spolků, které ještě v Československu zbyly. Rozpuštěn byl například Sokol, Junák a další sdružení. Zároveň bylo rozhodnuto o uzavření všech vysokých škol. Studenti byli následně poslaní na nucené práce do Německa. Romy a Židy nečekalo nic dobrého, protože byli v zásadě ihned deportováni do koncentračních táborů.
Proti tomuto útlaku byl samozřejmě obrovský odpor, takže se nemůžeme divit, že Češi nezapomínali na svou tradici a minulost. Češi se navraceli ke své kulturní minulosti. Četli české autory, zpívali české národní a vlastenecké písně a v divadlech se hrála česká klasika. A to bychom to nebyli my, abychom nezapomínali na náš humor, který byl v té době na vzestupu. V dobách okupace vznikaly nové anekdoty a kreslené vtipy. Samozřejmostí bylo i poslouchání zahraničních rádií, a to především Londýn. To se však trestalo smrtí.
A jak k tomu všemu došlo?
Poté, co se stal Emil Hácha prezidentem, čekalo ho během krátkého období mnoho velkých zvratů. Jednalo se například o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi. 14. března 1939 byl Hácha pozván do Berlína, kde se měl setkat s Adolfem Hitlerem. Musel bohužel počkat do půl druhé ráno, jelikož se německý diktátor díval na film. Po setkání se dozvěděl, že se německá armáda chystá Československo napadnout a dostal na výběr, jestli se ze země stane protektorát, nebo jestli proběhne vojenská invaze. Hácha se s touto nabídkou odmítal smířit. Když mu ve 4 ráno nacistický politik Hermann Göring pohrozil vybombardováním Prahy, utrpěl Hácha infarkt. V kritickém stavu se pak po přivolání lékaře nakonec rozhodl nabídku přijmout. Tímto odpudivým způsobem vznikl Protektorát Čechy a Morava.
Hitler sice Háchovi slíbil, že bude zachován autonomní vývoj českých zemí, byla to však lež. Česká autonomní správa neexistovala a vše bylo podřízeno německým okupantům. Nedílnou součástí protektorátu byl například přídělový a lístkový systém, což vyvolalo vytvoření černého trhu. Potraviny se rozdělovaly podle národností. Němci dostávali více potravin než Češi, což byl další důvod vzniku černého trhu. Více potravinových lístků jste však mohli získat prací přesčas apod. Rozhodně to nebyla lehká doba. Češi totiž byli nacisty využíváni jako levná a zároveň kvalifikovaná pracovní síla, zároveň však byli vnímáni v očích Němců jako „podřadný“ druh.
Věděli jste, že 17. března 1939 začala platit na našem území jízda vpravo? Platilo to na celý Protektorát Čechy a Morava kromě Prahy. V našem hlavním městě se začalo jezdit vpravo až o 9 dnů později. V ten den se na území Prahy odehrálo hned 26 dopravních nehod, z čehož byla jedna dokonce smrtelná.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
Komerční článek
Jan Fiedler