Země nomádů je nejlepším filmem roku 2020. Tak pravila Americká filmová akademie. Režisérka snímku Chloé Zhao se stala teprve druhou ženou v historii Oscarů, která získala Oscara za režii. Letošní Ceny AFA překročily covid a navzdory netradiční formě ceremoniálu přinesly závan normálnosti do nenormálního života posledních dvanácti měsíců. Zároveň ukázaly snahu o větší diverzitu. Po dlouhých letech nudy tentokrát bylo příjemné to sledovat.
Ženy a rasy vpřed!
O 93. ročníku udílení Cen Americké filmové akademie se jednou asi bude mluvit jako o historickém. A to nejen proto, že klasický ceremonioál předávání Oscarů byl pozměněn a uzpůsoben koronavirové pandemii. Nejznámější filmové ceny ukázaly snahu o větší diverzitu už v nominacích, ale i jména letošních oscarových vítězů jí jdou naproti. Ačkoliv drtivá většina sošek je poprávu zasloužených, po letech intenzivní kritiky ze strany přehlížených menšin se stran korektnosti až učebnicově ukázkový rok 2021 v rámci Oscarů může jevit mírně úsměvný. Ženy a lidé jiných barev pleti tu byli vždycky. Opravdu je nešlo brát v potaz, dokud o sobě nedali vědět skrze hlasité mezinárodní protesty?
Ale se vší úctou k vítězům; hvězdou večera, který probíhal na dvou místech zároveň (v tradičním Dolby Theatre a v budově losangeleského nádraží Union Station) a v omezeném počtu hostů, navíc vybavených rouškami a respirátory, je bezpochyby čínská režisérka Chloé Zhao. Země nomádů, její melancholická road movie s přesahem k sociálnímu dramatu, se totiž stala nejlepším filmem roku. Sama Zhao navíc byla oceněna Oscarem pro Nejlepší režii. Je první Číňankou a první ženou jiné než bílé rasy, které se to podařilo, a teprve druhou ženou obecně ve skoro stoleté historii Cen AFA. Země nomádů přinesla úspěch i Frances McDormand, jež jej nejen produkovala, ale také v něm ztvárnila titulní roli. Pro americkou herečku je to druhý herecký Oscar za tři roky a třetí v rámci kariéry. You go, Frances!
Kromě Zhao byla nominována ještě jedna režisérka, dosud známá hlavně jako herečka. Emerald Fennell, autorka vynikajícího MeToo filmu Nadějná mladá žena, nicméně proměnila „pouze“ nominaci za původní scénář. Nejlepší adaptovaný scénář měl podle Akademie snímek Otec (The Father). To je rozhodně pravda. Strhující komorní drama zachycující postupující stařeckou demenci z pohledu nemocného nicméně stojí především na vynikajícím, chce se říct až životním výkonu Anthonyho Hopkinse v hlavní roli.
Filmová legenda si za roli muže, jenž ztrácí sám sebe, rovněž „odnesla“ sošku, což se může zdát překvapivé v kontextu Zlatých glóbů a jiných filmových cen, které v této kategorii letos ocenily předčasně zensulého Chadwicka Bosemana. Boseman byl nominován také na Oscara. Hopkins se ceremoniálu nemohl zúčastnit, a tak mu jeho naleštěný plešoun bude teprve doručen. Zároveň se třiaosmdesátiletý Hopkins tímto stal nejstarším držitelem hereckého Oscara a je to jeho první Cena AFA od Mlčení jehňátek. Snad o této výjimečné chvíli Hannibal-kanibal natočí nějaký zábavný TikTok.
I když pověst „vybělených Oscarů“ je reálná, tvrdit, že se členové Akademie během jednoho ze svých tajných setkání za svitu svící oděni v šarlatových pláštích dohodli, že to letos rozdají filmovým tvůrcůcm různých ras a pohlaví, aby byl chvíli klid, je samozřejmě přehnané. Stejně jako kinematografie sama, i Oscaři reflektují hlavní témata, která v daném roce hýbala společností. Vynechat tedy ženy nebo Afroameričany letos dost dobře nešlo.
Za výkon ve vedlejší mužské roli získal sošku Daniel Kaluuya, který ztvárnil vůdce chicagské pobočky Černých panterů ve filmu Judas and the Black Messiah. Kaluuya v kategorii mimo jiné soupeřil i se svým kolegou ze stejného snímku, Lakeithem Stanfieldem, kteroužto nezvyklou situaci umožnila změna pravidel soutěže. Nejlepší herečkou ve vedlejší roli se stala výtečná jihokorejská rodačka Yeo-jeong Yoon, která září ve filmu Minari.
Nenápadný film, jenž si ale rozhodně zalouží pozornost, Ma Rainey – matka blues, nakonec bodoval v kategoriích Kostýmy a Make-up. Maskérky Jamika Wilson a Mia Neal jsou první ženy tmavé barvy pleti v historii Cen AFA, které v této kategorii zvítězily (nebo vůbec byly nominovány). Kdo vlastně docela ostrouhal, to je David Fincher a jeho Mank. Film s největším počtem nominací nakonec získal Oscara jen za Kameru a Výpravu. Je to další potvrzení toho, že dobám, kdy na Oscarech bílí muži předávali ceny jiným bílým mužům a navzájem se plácali po ramenou, jak je ten jejich Hollywood krásný – a bílý – definitivně odzvonilo? To si povíme tak za deset let.
Nejlepším zahraničním snímkem se stalo i divácky úspěšné drama Thomase Vinterberga Chlast. Nejlepším celovečerním animákem je výborná Duše (Soul). Nolanův Tenet, který pro někoho – pro mě ne – překvapivě zůstal stát stranou, byl oceněn za vizuální efekty. Škoda, že toho víc neposbíral Sound of Metal. Film Daria Mardera o metalovém bubeníkovi, který ztratí sluch, má sílu i půvab. Oscary získal v kategoriích Střih a Zvuk. Aspoň, že tak. Kompletní přehled výsledků letošních Oscarů si můžete prohlédnout na oficiálních stránkách Cen Americké filmové akademie.
A pokud se chcete sami podívat na filmy, které letos byly nominované, žhavte streamingové služby. Co kde najdete, to jsme před časem popsali v přehledné galerii.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
