Již týden trvá v Česku asi nejhlubší politická krize za posledních několik let. V úterý 2. května nejprve premiér Bohuslav Sobotka překvapivě oznámil, že podá za celou vládu demisi, ještě větším překvapením ale bylo, když si o tři dny později demisi rozmyslel a místo toho se rozhodl odvolat z vlády ministra financí Andreje Babiše. Tím se ale situace ještě více zamotala, jelikož prezident republiky Miloš Zeman se namísto respektování ústavních zvyklostí raději postavil za Babiše.

profimedia-0331225136.jpg

Nedůstojné divadlo, které Zeman v současné vládní krizi rozehrál, by pro něj mohlo mít i vážné následky. (Foto: profimedia.cz)

Zeman prostřednictvím mluvčího Ovčáčka nejprve sdělil, že Babiše neodvolá, jelikož Sobotkova žádost nemá stanovenou formu, protože obsahuje datum a o tom ústava nehovoří. V pondělí 8. května se Zeman sešel s Babišem a následně přišel s ještě absurdnějším odůvodněním odmítnutí Sobotkova návrhu. Odvolání ministra financí by podle Zemana bylo porušením koaliční smlouvy. Podle ústavních právníků se tímto rozhodnutím Zeman začal pohybovat na velmi tenkém ledě.

Ústava ve svém článku 74 stanovuje, že prezident odvolá člena vlády, pokud mu to navrhne předseda vlády. Zeman sice správně podotkl, že o dataci návrhu ústava nehovoří, nicméně jak poznamenali v minulém týdnu odborníci na ústavní právo, je tento údaj v textu žádosti zcela irelevantní a nemůže zakládat její neplatnost. Nehledě na to, že Zeman již přijal ze Sobotkových rukou sedm návrhů na odvolání ministrů, všem vyhověl a všechny byly opatřené datem.

koal.jpg

Koaliční smlouva je oproti ústavě bezcenným kusem papíru. Jestliže ji Zeman hodlá preferovat, hrozí mu ústavní žaloba. (Foto: vlada.cz)

Mnohem problematičtější je pak Zemanovo odmítnutí odvolat Babiše s odvoláním na koaliční smlouvu. Ústava totiž jasně ukládá prezidentovi povinnost ministra v dané situaci odvolat, podle výkladu ústavních expertů tak musí učinit bez zbytečného odkladu a nemůže si klást podmínky nebo se vymlouvat na to, že se rozhodne až po návratu ze státní návštěvy Číny. Jestliže se odmítá Zeman ústavou řídit a namísto toho hodlá respektovat koaliční smlouvu, která ani není normativním právním aktem a ze své podstaty nemůže být ani vynutitelná, dopouští se protiústavního jednání a porušení prezidentského slibu, v němž se zavázal základní zákon zachovávat.

Ústavní právníci se shodují, že Zeman jednoznačně poskytl poslancům a senátorům záminku pro to, aby na něj podali k ústavnímu soudu ústavní žalobu pro hrubé porušení ústavy. Jestliže by tento krok navrhly 2/3 senátorů se souhlasem 2/3 poslanců, mohl by ústavní soud Zemana zbavit prezidentské funkce a zároveň i způsobilosti ji znovu nabýt. Problém je ale ten, že potřebný počet zákonodárců k podání ústavní žaloby se bude v současném složení parlamentu jen těžko hledat a i kdyby byla žaloba podána, většina ústavních soudců je Zemanovi nakloněna a vděčí mu za to, že je do funkce jmenoval. Celá situace svědčí o tom, že demokracie v Česku začíná být ve vážném ohrožení.

ZDE si můžete připomenout, jak v rámci řešení vládní krize Zeman kromě Sobotky urazil i většinu obyvatel Česka.