Svatý Pio z Pietrelciny byl italský kněz a světec, který se proslavil především svými stigmaty a zázraky, jako byla bilokace (schopnost být na dvou místech zároveň) a jasnovidectví. V roce 2002 byl kanonizován a prohlášen za svatého, přičemž na tuto událost dorazilo více než půl milionu věřících.
Muž, který dělal zázraky
Když bylo otci Marcianovi Morremu deset let, měl příležitost setkat se s Piem. Vzpomínky na to však nemá příliš pozitivní. Protože již tehdy uvažoval o vstupu do řeholního života, bylo mu umožněno navštívit klášter, kde otec Pio pobýval. Když měl Pio spolu s ostatními dětmi vyzpovídat, odbyl je s tím, že na ně nemá čas. Což v něm zanechalo stopy.
Po nějaké době ho bratři přemluvili, aby jim přece jen udělil rozhřešení, které s roztřesenou rukou nakonec všem dal. Říkalo se, že Pio byl osvícen Bohem, a že dokázal odhalit skutečnou povahu lidí. Když se u něj jednou chtěl vyzpovídat jeden zarytý komunista, známý svým odporem k církvi, Pio ho bez váhání odmítl a poslal ho pryč. Zřejmě už předem věděl, jaký je tento muž, nebo mu to Bůh napověděl, a rozhodl se, že taková osoba si rozhřešení nezaslouží. Nakonec však mezi nimi vzniklo přátelství, a Pio se stal jeho důvěrníkem.
Na zpověď u otce Pia se lidé dostávali na základě pořadových čísel, podobně jako na úřadě nebo v bance. Ve zpovědnici často trávil celý den, a jen zřídka si dopřál přestávku na hrnek mléka nebo sklenici piva. Někdy byl natolik vyčerpán, že omdlel, ale i přesto odmítal posílat čekající lidi domů. Únava byla také hlavním důvodem jeho občasných výbuchů hněvu vůči lidem.
Když však na někoho křičel, rychle se omluvil. Většinou byl totiž laskavý a veselý člověk, ale byl pořád jenom člověkem. Své schopnosti vyprávět vtipy dokonce ocenil i známý italský komik Carlo Campanini. Kromě vtipů si rád z přátel dělal legraci. Mnozí se pak ptali, jestli jeho slavná stigmata nebyla také součástí jeho smyslu pro humor. Někteří lidé totiž věřili, že byl jen obyčejným podvodníkem. Většinou to tvrdili lidé z řad ateistů.
Všichni životopisci Pia se shodují v jedné věci – jeho otevřené rány, stigmata, mu způsobovaly velké bolesti, což mělo dopad na jeho celkové zdraví. Už při vstupu do řehole se musel potýkat se všemožnými obviněními. Někteří jeho bratři ho považovali za simulanta, který se nechce podřídit klášterním pravidlům, a proto se vymlouvá na nemoci, aby mohl měnit kláštery nebo se vracet do rodného města.
Kritika přišla dokonce z nejvyšších církevních kruhů. Kongregace pro nauku víry ho obvinila z toho, že si stigmata způsobil sám, aby lidi během bohoslužeb oklamal. Je to pravda? Mohlo být možné, že si Pio celých padesát let obnovoval rány podobné těm, jaké utrpěl Kristus při ukřižování, jen proto, aby upoutal pozornost? Dělal to pro slávu, nebo šlo o skutečný zásah boží? To se dnes už nikdo nedozví.
Zdroje informací:
https://www.pastorace.cz/clanky/sv-padre-pio-simulant-a-vtipalek
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
