Lex Babiš alias novela zákona o střetu zájmů, dnes platí přesně tři roky. Zákon o střetu zájmů z roku 2006 se týká funkcionářů, kteří rozhodují z pozice veřejné moci o věci, na níž mohou mít svůj osobní zájem, a stanovuje jim určité povinnosti. Novela, která v roce 2017 nabyla účinnosti, zpřísnila a rozšířila pole povinností a mimo jiné zjednodušila přístup k daným informacím. Novela se stala kontroverzním dokumentem, u kterého došlo ke střetu názorů zejména opozice a největšího politického subjektu v České republice, hnutí ANO. Problematika, kterou se novela zaobírala, nakonec přerostla do celoevropského rozměru a zabývali se jí i auditoři Evropské komise.
Co se novelou zákona změnilo?
Zmíněná novela byla po svém schválení terčem ostré kritiky především ze strany premiéra Andreje Babiše, předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnka a dalších straníků protikorupčního hnutí, úpravu zákona však kritizoval i prezident Miloš Zeman. Ke konci minulého roku naléhal na předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského, aby soud rozhodl ve věci podané stížnosti na novelu zákona o střetu zájmů, která tou dobou ležela na stole již třetím rokem. Novelou se primárně zpřísnil kontrolní mechanismus, ve kterém jsou funkcionáři povinni podat oznámení již ke dni vzniku dané funkce. Dále pak nastavuje vyšší sankce a elektronizuje majetková přiznání.
Premiér podle Evropské komise porušuje zákon o střetu zájmů
V minulém roce Evropská komise rozhodla, že premiér Andrej Babiš porušuje zákon o střetu zájmů ve věcech majetkových. Premiér a hnutí ANO se ovšem s výsledkem auditu nespokojují a tvrdí, že zákon zakazuje explicitně pouze vlastnictví podniků. Novela z roku 2017 sice donutila premiéra Babiše zbavit se přímého vlastnictví firem, ovšem ten je může dále ovládat skrze svěřenské fondy, čímž zákon již právně neporušuje, ale ve střetu zájmů zůstává i nadále. Jelikož se novela zákona nejznatelněji dotkla právě premiéra Andreje Babiše, začalo se jí přezdívat „Lex Babiš“, a jak premiér rád dodává, jde podle něj o „zákon proti Babišovi“. V původním znění novely se nemluvilo pouze o přímých vlastnících jako v její konečné verzi, ale doslovně o „ovládajících osobách“, což by nyní postavilo Andreje Babiše do výrazně horší pozice, než v jaké se v současnosti nachází. Andrej Babiš by byl jednoznačně ve střetu zájmů v situaci, kdy by ovládal svěřenské fondy a ty by měly pod kontrolou koncern Agrofert. V novele by se ale muselo hovořit právě o zmíněné „ovládající osobě“, nikoli pouze o přímém vlastníkovi.
S novelou zákona přišel tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek, podle kterého trpěl zákon deficitem. Návrh byl podpořen expremiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD, čímž také došlo ke zhoršení vzájemných vztahů s Andrejem Babišem. S pozměňujícím návrhem poté přišel poslanec Jan Chvojka. Chvojkův návrh byl ve druhém čtení ochuzen o zmíněnou důležitou část, vyjadřující se k přímému vlastnictví či ovládání firem. Stalo se tak, aby novela nevzbuzovala pochybnosti v otázce ústavnosti. Tři nejzásadnější části novely ovlivňující Babišovu angažovanost v politice se týkaly zákazu účasti spoluvlastněných firem na veřejných zakázkách, zákazu provozování TV, rozhlasu a vydávání novin a zákazu poskytování dotací a investičních podnětů pro spoluvlastněné podniky. Novela zákona byla vrácena do sněmovny jak senátem, tak prezidentem, ale pokaždé byla Sněmovnou odhlasována a vstoupila v platnost.
Situace v okolních zemích není příznivá
Závěry z auditu Evropské komise hovoří o zřetelném porušování zákona premiérem Babišem a v důsledku věci by Česko mělo vracet dotace v hodnotě několik set milionů korun. Konečná verze auditu poskytla náboje především opozici, předseda vlády se ale brání tím, že Evropská komise není v pozici, kdy by mohla vykládat České zákony, ovšem přesně k těmto věcem je mimo jiné určena. Neexistuje zde totiž žádný centrální dozorčí orgán, který by dohlížel na dodržování zákonů o střetu zájmů. Je tomu tak především proto, že střet zájmů není konkrétně právně definován a v každé zemi je v legislativě zakotven jiným způsobem. Země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) nemají pro střet zájmů žádnou univerzální definici.
Například v Maďarsku absentuje jeden shrnující zákon, který by problematiku řešil. Problematiku zastřešuje téměř třicítka zákonů úzce souvisejících s tématem střetu zájmů. Právní prostředí a situace v zemích V4 tedy není v tomto ohledu příznivá, naproti tomu například Estonsko má dva fungující portály předkládající podrobné informace o zákonech, které souvisí se střetem zájmů. Dále pak v Estonsku funguje i transparentní online systém pro přiznávání majetku. V transparentnosti je tedy Pobaltí napřed, ale ani zde není zákon, který by kompletně zahrnoval všechny souvislosti, a chybí zde i instituce, jež by se věnovala pouze této oblasti, stejně je tomu i v České republice a ostatních zemích V4.
V poslední době téma znovu oživlo, především zásluhou české verze auditu Evropské komise, která do České republiky dorazila. K tématu se také posledně vyjádřil Václav Klaus mladší v souvislosti s jeho kontroverzním pozměňovacím návrhem, týkající se navýšení rozpočtu stran na politickou kampaň před volbami ze současných 90 milionů korun na hodnotu 200 milionů korun. Dle něj se zákon „Lex Babiš“, který byl vytvořen, aby mohl šikanovat nejbohatšího českého politika, minul účinkem. Českou verzi auditu Evropské komise již obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj a České republice tak začala oficiální dvouměsíční lhůta, během které se k auditu může vyjádřit.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
