Kontroverzní lex Babiš: Vysněný efekt zákona, který měl přijít, nepřišel – G.cz
Vyhledávání

Kontroverzní lex Babiš: Vysněný efekt zákona, který měl přijít, nepřišel

Zdroj: Autor: neznámý – https://www.zeleni.cz/pomozme-italii-a-uprchlikum/, CC BY 3.0 cz, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=71906335

Lex Babiš je zákon, který měl vlivným politikům zabránit v tom, aby se jejich firmy mohly ucházet o veřejné zakázky a také v tom, aby vlastnily média. Zákon, jenž byl směřován primárně na tehdejšího ministra financí Andreje, jenže ten se po dlouhých průtazích při schvalování rozhodl vložit akcie svých firem do svěřenských fondů. Zároveň samozřejmě počítal se zpětným převodem po odchodu z politiky. Jenže jak to tedy vlastně doopravdy je?

Martin Miko
Martin Miko 9.2.2021, 16:04

Zákon proti Babišovi

Před 4 lety začal platit zákon o střetu zájmů politiků, jenž všichni známe jako lex Babiš. Tento zákon zakazuje firmám, ve kterých figurují členové kabinetu nejméně čtvrtinovým podílem, ucházet se o veřejné zakázky, nenárokové dotace nebo například investiční pobídky. Součástí tohoto zákona je i zákaz členům vlády provozovat televize, rozhlasové stanice nebo vydávat periodický tisk. Také nejsme jediní, komu přijde, že tento zákon vznikl jen kvůli Andreji Babišovi? Dalo by se to nazvat jako světový unikát.

Lex v latině znamená zákon a v minulosti jsme se s neoficiálním pojmenováním obecně právních předpisů po známých českých osobnostech setkali už mnohokrát. Kromě aktuálního lex Babiš z minulosti známe i například lex Havel, lex Masaryk nebo lex Beneš, nicméně na rozdíl od našeho současného předsedy vlády se tyto zákony týkaly spíše jejich zásluh o stát, nikoliv o střet zájmů, který pramenil z toho, že náš premiér je zároveň jedním z nejbohatších lidí v této zemi a ovládá značnou část tuzemského mediálního trhu.

Když nakonec v listopadu 2016 dokázali schválit senátní verzi novely o střetu zájmů, povedlo se jim zabránit budoucím členům vlády a mnoha dalším funkcionářům v tom, že nebudou smět žádat o dotace a řídit média. Babišovi se samozřejmě tento zákon nelíbil a dlouhodobě ho kritizoval, nicméně jeho právníci nakonec vymysleli, jak ho obejít. Na začátku února 2017 přešly akcie jeho firem Agrofert a Synbiol na svěřenské fondy, na které dodnes dohlíží nejen Babišovi právníci, ale i jeho žena. Babiš vložil do prvního ze svěřenských fondů 90 % akcií Agrofertu a 100% podíl Synbiolu. Do druhého fondu pak uložil zbylých 10 % firmy Agrofert. Tím pádem vyhověl zákonu lex Babiš, jenž byl vytvořen v podstatě kvůli němu a jeho působení na mediální i dotační scéně.

„Je mým zájmem, aby správa majetku ve svěřenských fondech byla vykonávána zkušenými odborníky, kteří prostředí skupiny dobře znají. Totéž je zájmem managementu firem. Zájmy mé rodiny budou prezentovány pouze jejím jedním zástupcem v kontrolních orgánech fondu,“ řekl tehdy Babiš na tiskové konferenci.

Od té doby je Babiš některými orgány i tuzemskými politiky podezříván z toho, že jeho střet zájmu i nadále trvá. Za svým si stojí například Evropská komise, která provedla audit, v němž tvrdí, že český premiér je definitivně ve střetu zájmu. Nicméně Andrej Babiš i nadále říká, že Agrofert neřídí ani neovládá. Celkově se v rámci střetu zájmu Andreje Babiše a Evropské komise jedná o kauzu, jež sahá k evropským dotacím, o něž Česko kvůli premiérovu střetu zájmu přichází. Evropská komise například ČR zamítla dotace v celkové výši 285 milionů korun, které holding Agrofert získal nebo měl získat na dotacích od 9. února 2017.

Jako jednu z posledních zajímavostí bychom mohli připomenout rozhodnutí Státního zemědělského investičního fondu (SZIF), jenž na konci minulého roku doporučil podpořit z unijních peněz určených pro rok 2014 až 2020 i dvě firmy z holdingu Agrofert. Dohromady jde o částku 45 milionů korun, kterou firmy žádají. Podle informací ČTK se fond takto zachoval i přes unijní prošetřování možného střetu zájmu Andreje Babiše.

Podobné články

Doporučujeme

Další články