EU – G.cz
Vyhledávání

EU

Evropská unie je politické a ekonomické nadnárodní uskupení, jehož cílem je zlepšit spolupráci v Evropě.

Kořeny vzniku tohoto uskupení sahají hluboko do minulosti. Hospodářské a politické sjednocování evropských zemí začalo v 50. letech. V roce 1951 byla podepsána Pařížská smlouva o založení Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO). Zakládajících států bylo celkem 6: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Smlouva vstoupila v platnost 27. července 1952.

V březnu 1957 tyto státy podepsaly tzv. Římské smlouvy, díky kterým vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Dochází k zavedení společného trhu.

K 1. červenci 1967 dochází ke sloučení ESUO, EHS a Euratom a začíná se hovořit o Evropském společenství (ES).

K prvnímu rozšíření této organizace dochází za časů ropné krize. K šestici států se 1. ledna 1973 připojila Velká Británie, Irsko a Dánsko.

Na deset vzrostl počet členů dne 1. ledna 1981, kdy do ES vstoupilo Řecko. Dne 1. ledna 1986 se připojilo Španělsko a Portugalsko.

V polovině 80. let začaly být odstraňovány kontroly na společných hranicích. Došlo k podpisu Schengenské dohody, později pak i druhé Schengenské dohody a začal být vymezován Schengenský prostor, ve kterém se měli pohybovat bez omezení nejenom osoby, ale i zboží, služby či peníze.

Důležitým milníkem byl podpis tzv. Maastrichtské smlouvy (Smlouvy o Evropské unii), která je platná od roku 1993.

V roce 1995 se rozrostl počet členů Evropské unie (EU) o Rakousko, Finsko a Švédsko.

Další důležitou smlouvou byla Amsterdamská smlouva, která vstoupila v platnost od roku 1999, která například posílila pravomoci Evropského parlamentu.

Kvůli dalšímu rozšiřování byla v roce 2001 přijata Smlouva z Nice, která přizpůsobovala instituce EU novému počtu členů. Jednalo se například o to, kolik bude komisařů a jaké slovo budou mít při rozhodování větší státy.

Zlomovým byl rok 2002, ve kterém bylo ve 12 členských státech Evropské unie zavedeno euro, do oběhu se dostaly euromince a eurobankovky. Později se počet zemí eurozóny rozšířil na 19. V roce 2019 eurozónu tvořily tyto země EU: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

V roce 2004 vstoupilo do EU dalších 10 nových zemí, mezi nimi Česká republika. Dále pak přistoupily: Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie 1. května 2004. 

K dalšímu rozšíření došlo v lednu 2007. Řady EU se rozšířily o Rumunsko a Bulharsko.

Dne 1. července 2013 vstoupilo do EU také Chorvatsko.

Na začátku roku 2019 měla Evropská unie 28 členů. Existuje 6 tzv. kandidátských zemí: Bosna a Hercegovina, Albánie, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko.

Naopak Spojené království, které je členem od roku 1973, chce po referendu o členství Spojeného království v EU z unie vystoupit (brexit).

Další články