Z kanibala celebritou
Issei Sagawa se narodil 26. dubna 1949 v Japonsku. Přišel na svět předčasně, a proto byl poměrně drobného vzrůstu. Dne 11. června 1981 spáchal ve Francii brutální vraždu, když zavraždil holandskou studentku Renée Hartevelt. Její tělo poté zohavil a částečně zkonzumoval ze zvědavosti. Po návratu do Japonska se stal mediálně známou osobou. Proč tomu tak vlastně bylo?
Sagawa tvrdí, že jeho fascinace kanibalismem má kořeny už v jeho dětství. V jednom snu, který ho velmi ovlivnil, se on a jeho bratr objevili v obřím hrnci, kde se měli vařit. Od té doby ho představa konzumace lidského masa přitahovala. Nechtěl však být snězený, ale spíš kuchařem. Tento sen však nebyl jediným zdrojem jeho temných tužeb.
Sagawa měřil pouhých 145 centimetrů a jeho štíhlá postava způsobovala, že se cítil málo atraktivní a nedostatečný pro ženy. Touha po kanibalismu se v něm rozvinula i jako prostředek, jak přijmout krásu a vitalitu ideální ženy. Zvláštní je, že jeho ideálem nebyly Japonky, ale evropské ženy se světlými vlasy. Svými temnými myšlenkami se nechával ovládat až během vysokoškolských studií.
Své temné touhy se Sagawa poprvé pokusil naplnit na tokijské univerzitě Wako, kde ho zaujala jedna Němka s blonďatými vlasy. Jedné noci se k ní vloupal s tím, že ji zavraždí, ale protože neměl žádný plán, začal v bytě hledat vhodnou zbraň. Nakonec mu padl do oka deštník, ale než stihl něco udělat, žena se probudila a začala křičet. Sagawa se v panice dal následně na útěk. Policie ho velmi brzy dopadla, ale protože nezmínil své kanibalské úmysly, byl obviněn pouze z pokusu o znásilnění. Jeho otec, Akira Sagawa, situaci vyřešil finančním odškodněním oběti, takže případ skončil bez dalších následků.
V roce 1981 nastoupil Sagawa ke studiu na pařížské Sorbonně. V rozhovoru pro magazín Vice popsal, jak si často zval do bytu prostitutky, ale nikdy se nedokázal odhodlat k tomu, aby jim ublížil. Nakonec se seznámil s pětadvacetiletou blonďatou studentkou z Nizozemska, Renée Hartevelt, která ho svou výškou o 34 centimetrů převyšovala. Sagawa se do ní natolik zamiloval, že chtěl získat její pozornost za každou cenu. Díky finanční podpoře od svého otce si Renée najal jako soukromou učitelku němčiny. Postupně mezi nimi vzniklo přátelství a Sagawa ji zval na výstavy i večeře. Když se však pokusil posunout jejich vztah dál, Renée jeho pokusy odmítla. Rozhodl se proto, že už nebude čekat a přistoupí k činu.
Pod záminkou, že potřebuje pomoct s plynulým čtením jedné německé básně, pozval Sagawa Renée do svého bytu. Když dívka začala číst, nečekaně na ni zezadu vystřelil a zasáhl ji do zadní části krku. Sagawa byl v šoku tak otřesenž, že na chvíli omdlel. Po probuzení přemýšlel o tom, že by se udal policii, ale nakonec v něm zvítězila touha naplnit svůj dávný sen. Renée nejprve svlékl, a poté jí odřízl kousek bradavky a špičku nosu. Ve svých dvaatřiceti letech tak poprvé a naposledy ochutnal lidské maso.
Zaměřil se na hýždě, ale zjistil, že musí použít nůž, aby maso oddělil. Zaujatý barvou lidského tuku, pokračoval v řezu až ke svalům, odkrojil si kousek a ochutnal. Po částech, které postupně zkonzumoval, a po mnoha fotografiích, které pořídil, se pustil do dlouhého znesvěcování těla. Při tom poslouchal záznam Renéeina přednesu německé básně, který si předem stihl nahrát.
Následující ráno se Sagawa rozhodl zbavit těla. Rozřezal ho na části a napěchoval do dvou kufrů. Poté si zavolal taxi s úmyslem nechat se odvézt k nejbližšímu jezeru, kde by zavazadla hodil do vody. Když si však všiml, že kolemjdoucí upřeně hledí na jeho zakrvácené kufry, zpanikařil, odhodil je na zem a rychle utekl zpátky do bytu. O dva dny později ho policie zatkla. Sagawa se k činu okamžitě přiznal, a soudce nařídil jeho převezení do psychiatrické léčebny, protože ho shledal nepříčetným. S pomocí otce s vlivnými kontakty byl však Sagawa převezen zpět do Japonska, kde Francouzi nakonec stáhli všechna obvinění, protože byl označen za nezpůsobilého stanout před soudem.
Kvůli tomu nemohli Sagawu soudit ani v Japonsku. Po patnácti měsících strávených v japonské psychiatrické léčebně byl propuštěn na svobodu a brzy se stal celebritou. S potěšením vyprávěl o svém zločinu různým médiím a publikoval také několik knih o gastronomii. Stále otevřeně mluvil o své touze opět okusit lidské maso. „Nedávno jsem na nádraží zahlédl ženu s pěkným pozadím. Její maso by se hodilo na velmi tenké plátky,” prohlásil bez skrupulí v rozhovoru pro magazín Vice.
Kromě svých kanibalských fantazií se věnoval i umění. Maloval ženské akty. Dne 24. listopadu Sagawa zemřel ve věku 73 let na zápal plic.
Zdroje informací:
https://murderpedia.org/male.S/s/sagawa-issei.htm
https://www.thehindu.com/news/international/popular-japanese-cannibal-who-killed-ate-a-student-but-was-never-punished-dies-at-73/article66213891.ece
https://www.newsweek.com/issei-sagawa-dead-dies-japanese-cannibal-paris-dutch-woman-never-saw-jail-1764143