Chlorochin je (možná) cesta
Vypadá to, že Francie našla další způsob, jak účinně a rychle léčit koronavirus. Tisková mluvčí vlády Sibeth Ndiaye v úterý 17. března médiím oznámila, že výsledky léčby pacientů pozitivních na COVID-19, kterým byl nasazen lék zvaný chlorochin, jsou "slibné", a že testování léčby "bude prodlouženo".
Už v pondělí profesor Didier Raoult, který testuje chlorochin ve vědeckém institutu v Marseille, řekl, že účinek chlorochinu na koronavirus byl velkolepý; podle výsledků virus do tří dnů zmizel u 3/4 pacientů, kterým byla léčba nasazena. Účinnost léku podporují i výsledky testování z Číny, kde v únoru provedli lékaři studii na stovce nakažených pacientů. I jim antimalarikum pomohlo.
Chlorochin je široce používané chinolinové léčivo, jehož účinek se podobá chininu. Používá se především jako antimalarikum - po podání se tato látka koncentruje v tělech původců malárie a blokuje jejich metabolické pochody. Byl vyvinut během amerického programu hledajícího antimalarika za druhé světové války a od té doby funguje.
Naděje má jméno Remdesivir
Koncem února přitom český Státní ústav pro kontrolu léčiv před užíváním chlorochinu ve spojitosti s koronavirem varoval, ono to ale mělo svůj důvod. Internetem se totiž začala šířit fáma, že lék působí jako preventivní ochrana před COVID-19, a že v České republice není dostupný. Lidé začali panikařit, a tak musel SÚKL zakročit: "Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem," objevilo se na oficiálním Twitteru instituce s odkazem na vyjádření WHO.
Nadějí pro nás je nyní také experimentální lék remdesivir, který vyvinula americká společnost Gilead původně pro boj s ebolou. Náměstek ministra zdravotnictví a šéf krizového štábu Roman Prymula uvedl, že Česko o něj může požádat, ačkoliv lék ještě není plně schválený. Pokud by se tak stalo a USA by nám lék dodaly, podle Prymuly by se neužíval plošně, dostal by se k pacientům v kritickém stavu, kterým by ale podle dosavadních výsledků z jeho testování mohl zachránit život.
Australští vědci zase pokročili ve vývoji očkovací vakcíny proti koronaviru. Přišli totiž na to, jak konkrétně se náš imunitní systém proti viru dokáže bránit. Výzkumný tým věděl, že řada nakažených se vyléčila sama. Monitorováním imunitního systému nakaženého člověka pak lékaři určili čtyři typy buněk, které proti nákaze bojují. V tomto konkrétním případu byla tím člověkem sedmačtyřicetiletá nemocná ženě z Wu-chanu, která byla v Austrálii hospitalizována. Tři dny předtím, než se její zdravotní stav zlepšil, vědci v jejím krevním oběhu zaznamenali výskyt specifických buněk, které se také objevují u pacientů zotavujících se z chřipky.