„Ty vole, tak to je zenový!“ zaslechli jste možná v hospodě. Co to přesně znamená? Někdy v 1. století po Kristu pronikla z Indie do Číny po Hedvábné stezce mahájánová škola buddhismu. Postupně z ní vznikl čínský čchanový buddhismus, kterému se v Japonsku začalo říkat zen.
Přitom došlo k zásadní proměně. Zen totiž odmítá náboženské uctívání, rituály, výstavbu přezdobených chrámů, zdlouhavé studium posvátných textů a podobně. Místo toho zdůrazňuje okamžitou osobní zkušenost a záblesk náhlého uvědomění. Tedy subjektivní pochopení absurdity okolní reality s pomocí přímého vhledu. Třeba jako tady:
Ťuknutí do čela
Když se nám to podaří, zažijeme osvobozující stav, kterému se říká satori. Najednou si prostě všimnete, že svět kolem nás je úplně jiný, než se vám předtím zdálo. Mysl se ve stavu satori náhle zbaví nečistot a mentálních šablon a pocítí „nedualitu“ – čirou realitu, jaká je sama o sobě bez rušivých zásahů našeho Ega.
Satori je třeba když se ťuknete do čela a překvapeni náhlým nalezením souvislostí si řeknete: „Aha!“ Není na tom nic mystického ani tajemného. „Každý z nás občas jedná ‚osvíceně‘, tedy naprosto adekvátně situaci,“ píše Vlastimil Marek v knize Chvála přítomnosti: Zen pro každého (Metafora 2014).
Prozření nesmyslem
K dosahování stavu satori vymysleli zenoví buddhisté rozsáhlý systém kóanů – nelogických hádanek a záměrně nesmyslných hříček, jejichž jediným smyslem je vyvolat v žákovi prožitek absurdity, nelogičnosti a iracionality. Jde o to vyhodit mysl ze zajetých šablon. Kóany se snaží „obejít“ rozumové pochopení a místo něj vyvolat čistě pocitový zážitek. Svět zůstane stejný, ale my ho náhle začneme prožívat a chápat jinak než předtím.
Kóany prolamují konvenční způsoby našeho přemýšlení o realitě a rozbíjejí stereotypní myšlenkové programy. Příkladem jsou třeba záměrně nesmyslné otázky: „Jak zní tlesknutí jedné ruky?“ nebo „Jak vypadala tvoje tvář před narozením tvých rodičů?“ nebo modernější „Kam zmizí Windows, když vypnete počítač?“
Osvobozující absurdita
Zenové prozření může ve vaší hlavě spustit i dobrý vtip. Ty nejlepší vtipy přece vždy stojí na protnutí zcela mimoběžných rovin, které vám přinese náhlý zážitek osvobozují absurdity, rozbíjející konvenční myšlení. Třeba tohle:
A TADY se podívejte, na jak malinkaté planetě žijeme.