Putin v projevu pohrozil Západu

Prezident Ruska Vladimir Putin se očividně víc než celého Západu bojí toho, co se s ním stane, až nebude prezident. V rámci svého tradičního poselství totiž pronesl tradiční řeč k oběma komorám parlamentu, která zahrnovala celou řadu zajímavých témat, a to včetně vyhrožování celému světu, jenž s ním nesouhlasí. Putin se na začátku věnoval pandemii v souvislosti s covidem-19, přičemž ocenil zodpovědnost a solidaritu obyvatel Ruska, kteří se snaží celou situaci zvládnout. Všem následně poděkoval, a to včetně lékařů, kteří se dennodenně snaží pomáhat, kde se dá. V souvislosti s tím vyzval svoje občany k tomu, aby se nechali naočkovat proti covidu. Podle deníku Dommersant bylo v polovině dubna naočkováno už 7 miliónů lidí, což je skoro 5 % obyvatel země.

Pak Putin poděkoval zemědělcům, kteří sklidili rekordní úrodu, armádě za zajištění bezpečnosti i představitelům náboženských společností za přínos společnosti. Následně mluvil i o negativních věcech v rámci Ruska. Jednou z nich je i neustálý úbytek obyvatel Ruska, jenž ho trápí. Ruská vláda se prý bude snažit, aby ruských občanů v zemi přibývalo a s tím rostla i jejich průměrná délka dožití. Podle této výpovědi byl zřejmě poslední rok pro Rusko těžký i v souvislosti s covidem, a tak Putin vyzval k dodržování pandemických opatření a posílení vědecké infrastruktury, které by mělo zemi zajistit strategickou nezávislost i v tomto ohledu. Na covid už totiž v Rusku zemřelo přes 100 tisíc obyvatel země.

V souvislosti s pandemií navíc v Rusku klesl hrubý domácí produkt (HDP) o 3,1 %, což znamenalo největší pokles za více než deset let. Na druhou stranu prý ruská centrální banka oznámila, že se z toho tamní ekonomika dostává a vše se vrací zpět k normálu.

Velkým tématem Putinova projevu byla samozřejmě i zahraniční politika. Putin prohlásil, že smyslem zahraniční politiky Ruska je zajištění míru a blahobytu pro své občany, přičemž je zde i zájem bránit své vlastní zájmy stejným způsobem, jako to dělají ostatní. Ruskému prezidentovi se nelíbí setrvávající sankce a ani plány na státní převrat v Bělorusku a zavraždění Lukašenka. Putin se zároveň podivil nad protiruskou západní politikou, kterou považuje za bezdůvodnou. Následně označil USA za hlavního agresora, jemuž se chtějí spojenci jenom zalíbit. Putin se v projevu samozřejmě opřel i o Západ a varoval ho před „překročením mezí“ v rámci mezinárodních vztahů.

Putin varoval Západ, že v případě překročení červené linie bude odpověď Ruska asymetrická, rychlá a tvrdá. Nicméně tuto linii si prý země bude určovat sama. Následně se kromě zmínky o přídavcích na děti a plánech do budoucna věnoval povídání o nových zbraňových systémech Ruska. Pohovořil například o mezikontinentálních raketách, útočném letectvu nebo námořnictvu. Součástí projevu byla i nabídka k dohodě jaderným velmocem o zajištění bezpečnosti v tomto segmentu.

mohlo by vás zajímat

KOMENTÁŘ: Petr Cibulka měl pravdu. Po Česku nám běhají ruští agenti, a nám je to jedno

Z projevu, který sledovalo více světových médií než obvykle, bylo patrné, že v něm Putin naschvál věnoval prostor i Západnímu světu z důvodu probuzení rozruchu ve světě. Nesmíme zapomínat na to, že Česko v současné době vede s Ruskem spor kvůli výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Rusko navíc stupňuje napětí v rámci války s Ukrajinou, jež je rovněž ve středu dění ve světě. Tohle ještě může dopadnout velmi zle.