Poslancům, kteří trávili uplynulé čtyři roky v poslanecké sněmovně, končí jejich volební období. Jak už to tak u dvousetčlenného kolektivu bývá, pro jednotlivé poslance to často byly diametrálně odlišné čtyři roky. Zatímco někteří se ze sněmovních lavic prakticky nehnuli, jiní by možná měli problém správně odpovědět na otázku, kde se vůbec poslanecká sněmovna nachází. Účast na jednáních je napříč zákonodárci silně proměnlivá.
Konec volebního období je vždy časem na bilancování. Můžeme se zaměřit na to, kolik toho poslanci stihli projednat, jak úspěšná byla vláda s prosazováním svých návrhů či jak se naopak dařilo opozici s blokováním vládních návrhů a prosazováním svých vlastních. Zároveň se ze statistiky hlasování můžeme přesvědčit o tom, kdo z politiků poctivě chodil do práce a kdo se spíše flákal a na hlasování dorazil, jen když se mu zrovna chtělo.
Poslanecký mandát má tu výhodu, že po zvoleném poslanci nikdo nemůže vyžadovat, aby se zasedání poslanecké sněmovny účastnil a hlasoval na nich. To samé platí i pro mandát senátorský, jak ostatně můžeme vidět na příkladu senátora Fantiška Čuby, který se v senátu už skoro rok neukázal, a přesto pobírá plat v plné výši včetně náhrad. Tradičně nejmenší účast mívají poslanci, kteří jsou zároveň ministry, jelikož ti tráví většinu času spíše na vládě. Druhou častou kategorií absentérů pak bývají ti zákonodárci, kteří jsou navíc například starosty nebo primátory.
Podíváme-li se na průměrnou účast na hlasováních v poslanecké sněmovně u všech poslanců jednotlivých stran, pak nejdisciplinovanější byli poslanci KSČM, kteří se účastnili téměř 85 % všech hlasování. Na druhém místě jsou poslanci hnutí ANO se 76% účastí a třetí jsou lidovečtí poslanci – ti za svým koaličním partnerem zaostávají jen o půl procenta. Nejméně se sněmovních jednání účastnili poslanci TOP 09 v těsném závěsu za poslanci ČSSD.
Nejlepší docházku ze všech zákonodárců měl poslanec KSČM, Jiří Valenta, který hlasoval v 99,2 % všech případů. Na druhém a třetím místě pak nalezneme zástupce sociálních demokratů, Romana Sklenáka a Jiřího Petrů. Za nimi je opět dvojice komunistů, Jan Klán a Vladimír Koníček. Ti všichni se zúčastnili více než 95 % hlasování. Pomineme-li ministry, pak prvenství mezi absentéry drží bývalý předseda TOP 09, Karel Schwarzenberg, který se účastnil jen 35,6 % hlasování.
Za největší problém můžeme považovat poslance, kteří se ani neobtěžovali svou neúčast na jednání omluvit. ‚Záškoláckému‘ žebříčku vévodí bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS spolu s předsedou TOP 09 a exministrem financí Miroslavem Kalouskem, kteří mají oba na kontě 32,8 % neomluvených absencí. Zaměříme-li se na předsedu hnutí ANO, Andreje Babiše, pak jeho slib, že nebude jako politici a bude makat, vyznívá též poněkud úsměvně vzhledem k tomu, že se zúčastnil jenom 37,9 % hlasování. K dobru na konto mu nicméně můžeme přičíst to, že se věnoval spíše ministerským povinnostem stejně jako například ministr zemědělství Marian Jurečka, který má stejný procentuální počet absencí.
Tady se můžete podívat na věci, za které může Kalousek.