14. Krocaní party
To je název desky kdysi oblíbeného brazilského komika vystupujícího pod přezdívkou Constinha, občanským jménem Lírio Mário da Costa (1923 – 1995).
15. Pohyblivé gelatinové desky...
... a jejich album z roku 1972. Tuhle jazzrockovou kapelu založili už ve čtrnácti letech dva Francouzi a navzdory svému původu i tradiční rivalitě s Anglány se přiklonili právě k ‚ostrovnímu soundu‘ – jejich tvorba je nejvíce srovnávána s věcmi od skupiny Soft Machine.
16. Mozkobouře
Opět rok 1972, opět jazzrocková kapela, tentokrát taková milá regionalitka z německého Baden-Badenu. Tahle deska je jejich prvotina, pak ještě vydali alba ‚Druhý úsměv‘ a ‚Poslední úsměv‘, načež se v roce 1975 rozpadli.
17. Krásný zvíře
Deset let staré album britské heavymetalové skupiny, která se vynořila během tzv. Nové vlny britského heavymetalu na přelomu 70. a 80. let a dnes pomalu a jistě znovu získává na popularitě.
18. Muzika k večeři pro tlupu hladových kanibalů
Taková jenom legrácka pro fajnšmekry, konkrétně ty jazzové, protože se jedná o ‚cover‘ známých skladeb z konce 30. let od Raymonda Scotta, který svůj originální styl odvozený od swingu nazýval deskriptivní jazz.
19. Německý Vašek (bez Evy)
Nesmějte se – tenhle pán, Heinz Georg Kramm (*1938), je totiž dnes s více než padesáti miliony prodaných desek jedním z nejúspěšnějších ‚vokálních umělců‘ v Německu. A je hezké vidět, že ve svém vývoji vůbec neustrnul, nýbrž prodělal zajímavý posun – jak názorně ukazuje tahle jeho nejnovější deska:
20. Vánoce po italsku
Jsou klidnější, než se zdá podle názvu, na desce jsou totiž jen něžné a jemné lidovky z různých koutů Apeninského poloostrova. Snad že byla kdysi tahle deska tak populární, prodává se dodnes, bohužel jen ve formě CD, například tady.
21. Falešné je, falešné všechno tvé
Kdysi proslulá jugoslávská (srbská) zpěvačka a její deska z roku 1971.
22. Jen pro Japonce
Debutové album zpěvačky (mezzosopranistky) a textařky Santi White z roku 2008, které v téhle verzi vyšlo bohužel pouze v Japonsku.
23. Veselí, nebo teplí?
Protože slovo gay ve významu stejnopohlavně orientovaný se v angličtině začalo používat až v šedesátých letech (předtím a druhotně i dodnes znamená veselý), je obtížnější rozluštit, pro jaké psy byla tahle deska z roku 1963 skutečně určena.
24. Slepí akordeonisti
Nevíme o nich prakticky nic, jen to, že jsou z Francie a mnoho lidí si tuhle jejich desku přidává na internetu do wishlistů.
25. Ministerské/ministranské kvarteto
To s tím dotýkáním možná vyznívá jaksi dvojznačně, ale myšlen je fakt Ježíš... „Nech mě se ho dotknout.“
26. Dotek shůry
Platí to samé co v předchozím bodu. „On se mě dotknul.“
27. Česká bluegrassová psychedelie
Jak je vidět, český obalový design sedmdesátek se může bez uzardění popasovat s těmi největšími světovými perlami. Mimochodem, víte, co je horší než špatně zahranej bluegrass? Dobře zahranej bluegrass.
A na závěr z úplně jiného, i když tvarově podobného soudku – 5 nejdivnějších volantů všech dob.