1. Žvýkání

Vymyšleno bylo armádou jako náhrada zubní hygieny v polních podmínkách. Po rozjetí komerční výroby se ‚vyzkoumalo‘, že to čistí zuby i civilům, podporuje to tvorbu slin, čímž se přirozeně čistí celá ústní dutina a lépe se tráví, posiluje to žvýkací svaly a pomáhá udržovat průchodné dutiny a sluchovody.

Jenomže všechno má svou druhou stranu mince – v případě žvýkání je to prokazatelné poškození mozku. Jak přesně k němu dochází, se zatím úplně neví. Podle několika studií provedených vědci na Cardiff University ve Walesu však mají lidé, kteří pravidelně ‚posilují‘ svá ústa žvýkačkou, zhoršenou krátkodobou paměť jak v oblasti určování pořadí předmětů, tak v jejich pojmenování. Líná huba, holé neštěstí, ale ani ta příliš ‚pracovitá‘ není žádná výhra. Takže učitelky („Kovando, v mých hodinách nebudeš přežvykovat jak kráva“) mají přeci jenom v něčem pravdu!

2. Jet lag alias „pásmová nemoc“

Ještě před padesáti lety cestovala letadlem jen hrstka populace, a i ta třeba jen jednou za život. Dnes nejsou výjimkou jedinci, kteří takhle za rok překonají stovky tisíc kilometrů. Jenže rychlý přesun mezi časovými pásmy a s tím spojené náhlé změny denního rytmu s sebou nesou změny ve fungování mozku.

Z fyzických příznaků jet lagu se vyléčíte nanejvýš během pár dní. Doporučuje se omezit světlo s krátkými (modrými) vlnovými délkami, případně jít rovnou někam do tmy a ‚zresetovat se‘ do rána podle aktuálního času, a jste vyléčeni během pár hodin.

Mozkové funkce spojené s pamětí a vybavováním ovšem mohou být utlumené i několik týdnů. A pokud znovu někam poletíte, než se zase dostanou zpět do normálu, můžete si je postupně poškodit trvale – tak aspoň hovoří výsledky čerstvého výzkumu psychologů z University of California v Berkeley.

3. Starosti o peníze

Není náhoda, že výskyt sebevražd je daleko vyšší mezi lidmi málo výdělečnými a chudými než mezi těmi, co jsou ‚za vodou‘. Vědci zjistili, že stres vyvolaný strachem z nedostatku finančního zajištění snižuje IQ až o 13 bodů. Následkem toho lidé s takto sníženým kvocientem daleko pravděpodobněji učiní nějaké nesprávné rozhodnutí, například si budou brát coby jednoduché řešení aktuální situace nové a nové půjčky, takže spadnou do dluhové pasti a nakonec zvolí pro sebe jediné rychlé a definitivní řešení – sebevraždu.

Ekonom z Harvardu, Senthil Mullianathan, to shrnuje takto: „Kdo má pořád málo peněz, bude mít nejspíš i málo rozumu.“ „A na svou bídu si nezareptej“ je v tomhle případě mnohdy jediná, i když přeci jen dost ‚hraběcí rada‘.

4. Kouření, chlast a marihuana

Že tyhle věci nejsou žádný balzám na lidské zdraví, se ví už dávno. Jejich účinek nejen na zdraví po fyzické, ale i psychické stránce se ovšem zmnohonásobí, pokud je budeme kombinovat. Přesně podle úsloví že „celek je víc než prostý součet jeho částí“.

V odborné hantýrce se tomu říká synergický efekt. Kouření ani alkohol nejsou samy o sobě tak škodlivé pro mozek, jako když pijete a ještě k tomu kouříte – vaše duševní schopnosti budou degradovat o 36 % rychleji než u lidí, kteří při pití nekouří. A pokud budete prokládat obvyklé kombo nějakým tím špekem, půjde to ještě daleko rychleji.

Nejhorší je, že i když vysadíte ať už jednu věc nebo všechny, do původního stavu se váš mozek už stejně nikdy nevrátí. A pozor, Češi jsou v těchhle oblastech světoví přeborníci – a možná taky proto nás nikdo ve světě nemá rád.

5. Informační multitasking

Na své schopnosti „multitaskingu“, tedy zvládání více věcí najednou, jsou někteří lidé velmi hrdí. Zvláště ženy, kterým prý to jde tak dobře proto, že mají hustěji propojené obě hemisféry. Jenomže podle výzkumníků ze Stanfordské univerzity tihle hrdí lidé následkem multitaskingu hloupnou, na obě mozkové půlky. Pokud je totiž jakákoli osoba pravidelně bombardována informacemi z různých zdrojů současně, nemůže se ve skutečnosti pořádně soustředit na žádný z nich. Ani na jeden.

Má to vliv i na krátkodobou a dlouhodobou paměť a schopnost flexibility při řešení nových problémů. Takovíto lidé podle statistik daleko méně často mění práci, přestože se v té stávající nudí a nenaplňuje jejich kariérní ani finanční představy.

6. Ukňouranost a negativita

Až zase budete mít chuť si pořádně zanadávat, jak je svět okolo vás a lidé v něm blbí a nespravedliví, nadýchněte se a vybavte si informace z následujících řádků.

Trevor Blake ve své knize „Tři jednoduché kroky: Mapa úspěchu v obchodu i životě“ cituje z jednoho zajímavého vědeckého výzkumu. Podle něj stačí denně půl hodiny negativity – vlastní nebo zprostředkované, například sledováním televize – a začnou se vám prý doslova odlupovat neurony z hipokampu, dvou prastarých částí mozku zodpovědných mimo jiné za krátkodobou paměť, prostorovou orientaci a řešení problémů.

Takže pokud si neustále na něco stěžujete nebo jste nuceni to od někoho pořád poslouchat, dostáváte se do bludného kruhu – následkem negativity hloupnete, takže se vám daří řešit stále méně a méně problémů, a tím pádem se množí i důvody, pro které si stěžujete a nadáváte.

7. Hloupí lidé

Nemůžete žít bez reality show a bulvárních tiskovin, a přitom si možná sami uvědomujete to, co potvrdil nedávný anglický výzkum – čtení a sledování hloupostí vám mozek nijak neposílí, ba právě naopak. Tento efekt je již popsán i lékařsky a říká se mu „media priming“, jakési podprahové mediální instruování. Základem je poznatek, že cokoli slyšíme, vidíme nebo čteme, má vědomý, ale i podvědomý dopad na naše emoce a chování.

Bohužel tohle platí nejenom zprostředkovaně přes média, nýbrž daleko více i přímo, nezprostředkovaně, když jsme nuceni trávit s hlupáky svůj čas v práci nebo – což je horší, protože z toho se dost problematicky dostává – ve své rodině.

Na následující straně čeká dalších šest ‚žroutů a zabijáků mozku‘ – mimo jiné internet, pracovní porady a trvale zalígrovaná okna...