Longinus a Ježíšova krev

Dle křesťanské tradice je znám příběh o římském setníkovi Longinusovi, který kopím probodl bok Krista visícího na kříži, aby se ujistil, že je skutečně po smrti. Existuje ovšem několik dalších legend, například ta, která vznikla na základě Nikodémova evangelia ze 6. století. V něm je uvedeno, že setník jménem Gaius Cassius ztrácel zrak a trpěl oční chorobou. Když však probodl Ježíšův bok, stříkla mu do nemocných očí z těla Ježíšova krev a voda. Jeho oči se v tom momentě záhadně uzdravily.

Setník na základě tohoto zázraku uvěřil v jednoho boha, přidal se k Ježíšovým stoupencům a šířil jeho učení. Ve městě Cesareji (v dnešním středním Turecku) byl však zatčen, mučen a nakonec sťat. Legenda hovoří o tom, že krev popraveného stříkla správci Cesareje do očí a i jemu se vrátil zrak. Ten pak pokračoval v šíření křesťanské víry.

Z výše zmíněných legend je tedy zřejmé, že kopí osudu je mystický a v křesťanském kánonu veledůležitý předmět spojený s legendami dokazujícími Kristovu existenci a „nadpřirozenost“. Není tedy divu, že v průběhu historie po onom svatém kopí pátralo mnoho světců, mocnářů či panovníků, stejně jako například po Svatém grálu či pravém kříži z Golgoty, na němž byl Kristus ukřižován.

Tzv. vidle do těchto příběhů a legend ovšem hází skutečnost, že dnes již existuje šest „zaručeně pravých“ exemplářů údajného kopí osudu. Vlastníkem svatého kopí se měl v průběhu historie údajně stát světec a mučedník svatý Mořic, jenže z historie je známo, že kopí sv. Mořice existovalo souběžně s kopím sv. Longina (římského setníka, který Krista probodl). V roce 1000 daroval císař Ota III. repliku kopí sv. Mořice polskému knížeti Boleslavu Chrabrému, když se účastnil ve Hnězdně pohřbu sv. Vojtěcha. Tato replika je dodnes uložena v Krakově a některými historiky je právě ona považována za skutečný originál původního kopí sv. Longina.

Toto kopí se později dostalo do rukou také prvnímu českému králi Vratislavu II., který jej daroval vévodovi Rudolfu Švábskému. Další stopa mytického kopí se v historii ztrácí. Údajně se mělo nacházet také v augustiniánském klášteře v rakouském Melku, ve skutečnosti se ovšem jednalo o kopí sv. Václava, o které přišel český král Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli.

mohlo by vás zajímat

Jeden Kristus větší než druhý: Monumentální sochy Božího syna najdeme po celé planetě

Kopí vlastnil Karel IV. i Adolf Hitler

Longinovo kopí měli ale také vlastnit například římští císaři Konstantin Veliký, Theodosius Veliký nebo vizigótský král Alarich, jenž v roce 410 vyplenil Řím a se svatým kopím v ruce po dobu šesti dnů seděl na římském trůně a vychutnával si pocity vítězství. Zajímavá legenda se pak pojí k Attilovi, vůdcovi Hunů, který s kopím přitáhl k branám Říma. Město nakonec nenapadl a spokojil se s výkupným – dříve než však odtáhl, rozjel se tryskem k jedné z římských bran a mrštil jakýmsi dlouhým předmětem k nohám římských vojáků, načež zvolal: „Vezměte si ho! Vracím vám to vaše svaté kopí – není mi k užitku, protože neznám toho, kdo kopí učinil svatým!!“ Římští vojáci tehdy údajně s údivem pohlíželi na Longinovo kopí.

Známým sběratelem vzácných relikvií a ostatků svatých byl také Karel IV., který svatému Longinovi (tedy svatořečený Gaius Cassius) nechal zasvětit románskou kapli na Novém Městě v Praze, neboť byl vlastníkem dvou údajných ostatků zmíněného Longina. Když byly navíc roku 1350 Karlovým zástupcům vydány říšské korunovační klenoty, jejichž součástí bylo i Longinovo kopí, byly uloženy i s kopím na Karlštejně, který sloužil jako jakási opevněná pokladnice. Z hradu je později nechal kvůli husitům do Norimberku přesunout Zikmund Lucemburský, kde zůstaly až do napoleonských válek.

Habsburkové před postupujícím Napoleonem nechali kopí uložit do vídeňské Dvorní klenotnice, odkud jej však během druhé světové války nechal pověrčivý Adolf Hitler převézt zpět do Norimberku, kde se z kopí měla stát posvátná nacistická relikvie. Hitler věřil, že mu kopí osudu zajistí vládu nad celým světem a nechal jej hlídat svými vojáky ještě před zabráním Rakouska. Po skončení druhé světové války bylo americkými vojáky Longinovo kopí nalezeno a vráceno zpět do Vídně, kde je vystaveno dodnes.

mohlo by vás zajímat

Královská smrt opředená mýty: Zabilo Ladislava Pohrobka otrávené jablko?

Vídeň, Krakov nebo Ečmiadzin?

Kopí se tedy nachází hned na několika místech, přičemž nikdo neví, které z nich je pravé – jestli je tedy vůbec nějaké pravé. Do jednoho z nich byl vložen hřeb, kterým byl Ježíš údajně přibit ke kříži, jedno zmizelo beze stopy, další se zlomilo vpůli a muselo být znovu spojeno. Existuje tedy mnoho verzí, otázek a teorií, odpovědí a jistot je ale málo. Je pravé kopí ve Vídni a měl jej skutečně ve vlastnictví Adolf Hitler? Je skutečné kopí osudu uloženo v Krakově? Nebo je tím pravým Longinovým kopím exemplář v Ečmiadzinu?

To se pravděpodobně již nikdy nedozvíme, je ovšem zajímavé sledovat výzkumné metody, jako byla například ta z roku 2003, která prozkoumala jeden z exemplářů posvátného kopí pomocí nejmodernějších technologií. Zjistilo se, že kopí bylo vyrobeno přibližně v 8. století a zlatá pochva spojující čepel dokonce ve století čtrnáctém. Stáří odpovídá pouze údajný hřeb z ukřižování, který byl do útrob kopí vsazen.

Zdroj: Enigmaplus, Wikipedia